Otevřít hlavní menu

Rudolfov

město v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji
Tento článek je o městě na Českobudějovicku. O části města Liberec pojednává článek Rudolfov (Liberec).

Rudolfov je město v okrese České Budějovice. Leží asi 5 km severovýchodně od Českých Budějovic na Lišovském prahu. Město má přibližně 2 500[1] obyvatel a jeho katastrální výměra činí 320 ha. PSČ Rudolfova je 373 71, místní část Hlinsko však spadá do obvodu českobudějovické pošty (370 01). Město je stavebně srostlé se sousedními Adamovem a Vrátem. K Rudolfovu patří i část Hlinsko, která leží na nesousedícím území a tvoří tak exklávu města.

Rudolfov
Kostel sv. Víta na Rudolfově
Kostel sv. Víta na Rudolfově
Znak obce RudolfovVlajka obce Rudolfov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0311 544981
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) České Budějovice (CZ0311)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec České Budějovice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 3,20 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 544 (2019)[1]
Nadmořská výška 480 m n. m.
PSČ 373 71
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu Městský úřad Rudolfov
Ke Strážnici 760/1
373 71 Rudolfov
Starosta Vít Kavalír
Oficiální web: www.mestorudolfov.cz
E-mail: sekretariat@rudolfov.cz
Rudolfov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Rudolfov
Rudolfov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Roku 1385 vydal král Václav IV. povolení Václavu Klaricovi z významné českobudějovické patricijské rodiny, že smí se svými kverky (členy důlního těžařstva) po dva roky prodávat stříbrnou rudu z dolu Monstrance na královských horách u Českých Budějovic. Byla zmiňována ves Vesce.[2][3]

Podle Březanovy kroniky se v roce 1570 zdejší osídlení nazývalo Hory Budějowské či Rudolfowo Město.[3]

Kayser Rudolphstadt (Město císaře Rudolfa, později pouze Rudolfov nebo Rudolfstadt[4]) bylo založeno roku 1585 z obce Velké Hory na základě výsadní listiny, kterou dne 30.12.1585 vydal německý císař a český král Rudolf II.[3][2]V ní byl obci udělen status svobodného královského horního města s rozsáhlými privilegii. Město s převládajícím počtem evangelických věřících bylo centrem hornického života a sídlil v něm královský horní úřad. V okolí se již od 14. století nacházely významné stříbrné doly, ve kterých se těžba rudy slibně rozvíjela až do roku 1600. Město tehdy čítalo 250 domů a bylo tak jedním z největších na jihu Čech. Postupně se stalo nebezpečným konkurentem katolických Českých Budějovic. To se nezměnilo ani po roce 1610, když těžba a tavení stříbra začaly pomalu upadat pro vyčerpání dolů.

Výtěžková medaile Rudolfova (1593)

Konec Rudolfova jako významného města a soupeře Budějovic přišel s českým stavovským povstáním. V něm zůstaly Budějovice věrné císaři a katolické církvi, zatímco Rudolfov se k povstání připojil. Když pak v roce 1619 táhla skrz jižní Čechy císařská vojska, neopomněli budějovičtí upozornit císařského generála Buquoye na neprominutelnou zradu Rudolfova, která dle nich musí být okamžitě a nekompromisně potrestána. Rudolfov byl císařským vojskem a Budějovickými vypleněn, vypálen a srovnán se zemí.[3][2] Zničené horní město postoupil Ferdinand II. v prosinci 1620 Českým Budějovicím.[3] [5] Toto své rozhodnutí znovu potvrdil královským dekretem vydaným v Řezně dne 8. listopadu 1630, ve kterém stavěl Rudolfovské na roveň obyvatelům českobudějovických předměstí.[2] Zároveň však urovnal spory mezi Českými Budějovicemi a Rudolfovem v horních věcech a stanovil jejich práva, čímž byly svobody Rudolfovských zčásti obnoveny[3]

 
Bývalá rudolfovská radnice

Částečně obnoveno bylo město již v 17. století, určitý výraznější rozkvět pak prodělalo v 19. století. Pošta zde byla zřízena 21. června 1869.[4]

Z Rudolfova podle pověsti pochází zvon Bumerin z Černé věže v Českých Budějovicích.

Přírodní poměryEditovat

Město leží na úbočí Lišovského prahu (asi 480 m n. m.) asi 5 km severovýchodně od centra Českých Budějovic. Z Rudolfova je za hezkého počasí velmi krásný výhled přes Českobudějovickou pánev na Kleť a střední Šumavu (Boubínská a Želnavská hornatina).

Lesy východně od města v údolích Rudolfovského potoka a Vráteckého potoka, které protékají po okraji města, jsou příjemné pro procházky v přírodě – toho využívají rodiny s dětmi z Českých Budějovic, protože do Rudolfova jezdí autobusy MHD. Na severním okraji Rudolfova dále začíná cyklistická stezka, kterou vybudovala sousední obec Hlincová Hora.

ObyvatelstvoEditovat


Rudolfov

Počet obyvatel
Rok Počet obyvatel
1971 1 928
1975 1 936
1976 3 539
1980 3 762
1985 4 099
1990 4 267
1991 2 323
1995 2 298
2000 2 329
2005 2 401
2010 2 430
2014 2 502
2018 2 575
Zdroj: Databáze demografických údajů
za obce ČR na czso.cz

Do vývoje počtu obyvatel v minulosti zasáhly územní změny obcí, kdy nejprve v roce 1975 bylo s Rudolfovem sloučeno 6 obcí a poté v roce 1990 se 7 obcí osamostatnilo.

Obecní správa a politikaEditovat

Místní částiEditovat

Rudolfov se skládá ze dvou místních částí:

  • Hlinsko (k. ú. Hlinsko u Vráta, exkláva města), součástí Rudolfova od roku 1976.
  • Rudolfov (k. ú. Rudolfov u Českých Budějovic)

V letech 1943–1945 a 1976–1990 byly součástí města i Adamov a Hlincova Hora. V letech 1976–1990 pak také Dubičné a Vráto.

Místní názvyEditovat

Různé části města jsou místně pojmenovány, nemají však status částí ani sídelních jednotek - jedná se druh místopisu zavedený předchozími generacemi a převzatý do místního slangu.[6]

  • Na Americe – lokalita v okolí známé rodinné restaurace Na Americe v blízkosti točny MHD, směr Hlincova Hora.
  • U Štítu – lokalita u fotbalového hřiště v kopci pod hasičskou zbrojnicí
  • Blaheťák – lokalita u rybníčku na konci Rudolfova směrem k Mrhalu
  • U Chrta – lokalita u bývalého koloniálu s průmyslovým zbožím
  • U kulturáku – lokalita okolo dnes již neexistujícího kulturního domu. Na jeho místě se v 90. letech 20. století postavila pobočka ÚHUL České Budějovice[7]
  • Svaťák – obecní rybník zvaný Královský s vysokou hrází se sochou Svatého Jana Nepomuckého
  • Pučejdlák – prudký kopec pod radnicí
  • Pod zámečkem – nejníže položená lokalita v západní části města pod renesančním zámečkem (bývalá kasárna – již od dob první republiky)
  • U Bulhara – lokalita v místech dnes již neexistujícího velkého zelinářství naproti Zámečku
  • Farská louka – lokalita mezi základní školou a Veskou naproti hřbitovu u konečné MHD u kostela Sv. Víta
  • Šibeník – nová lokalita mezi domovem mládeže (Adamov) a Veskou
  • Veska je nejvýše položená lokalita Rudolfova na výjezdu směrem k Lišovu. Dříve samostatná víska s názvem Vesce, Ves nebo Véska, či německy Wes am Berg.

Rudolfovu se říkalo i Perštát z německého Bergstadt (Horní Město) a také Velké Hory. Sousednímu Adamovu se říkalo Malé Hory.

PolitikaEditovat

V komunálních volbách 2010 se do zastupitelstva dostali nezávislí (5), KDU-ČSL (5), ODS (3) a Věci veřejné (2).

Minulými starosty byli Ing. Miloslav Hroch (nezávislý), krátce Vratislav Klabouch (nezávislý), Ing. Milan Třebín (KDU-ČSL, 2006–2010), od roku 2010 je starostou Vít Kavalír (ODS).

Městský úřad v roce 2009 musel přesídlit do budovy pošty, protože provoz v zanedbávané budově radnice musel omezit statik. Přestože nynější radnice patří k nejstarším v Čechách, místní politici se dosud nedokázali shodnout na způsobu její opravy a formě případných státních nebo evropských dotací. V roce 2012 byla vybudována zcela nová radnice v prostorách rudolfovského zámečku.V prostorách Perkmistrovského domu se nyní nachází Hornické muzeum, otevřené od 1. 10. 2014.

Kultura a pamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rudolfově.

Najdeme zde starobylý Perkmistrovský dům (muzeum), základní devítiletou školu s jídelnou, mateřskou školku, tělocvičnu, římskokatolický kostel Sv. Víta (výrazný orientační bod) s děkanstvím a Sbor smíření CČSH s farou.

  • renesanční původně luteránský kostel sv. Víta ze druhé poloviny 16. století, po roce 1620 římskokatolický. V kostele bývala gotická socha Madony – tzv. Madona z Rudolfova, jedna z nejstarších v Čechách, dnes zapůjčená v Alšově jihočeské galerii v Hluboké.
  • Perkmistrovský dům původně sídlo královského báňského úřadu z konce 16. století, později radnice, nyní Hornické muzeum
  • bývalý renesanční zámeček sloužící v pozdější době jako kasárna
  • naučná stezka Cesta kolem hornického města – pozůstatky hornické činnosti v okolní krajině

Občané města jezdí za kulturou do Českých Budějovic a na menší akce do okolních vesnic. V městě se konají jednou ročně malé Hornické slavnosti a příležitostné charitativní akce. Aktivita zastupitelstva se v této oblasti soustřeďuje na vítání nově narozených občánků na radnici.

Hospodářství a dopravaEditovat

Rudolfov nemá přirozené náměstí, jelikož původní historické centrum s chaotickou zástavbou u Královského rybníku tuto úlohu neplní. Veřejné prostranství (náměstí nebo park s lavičkami) by mohlo vzniknout na tzv. Farské louce (asi 2 ha pole přímo u Třeboňské silnice, naproti kostelu a základní škole). Plocha Farské louky je v územním plánu z roku 2008 vymezena jako plocha smíšená obytná a občanské vybavenosti. O jejím využití se však stále nedošlo ke shodě, ačkoliv architektonické návrhy představilo tehdejší vedení města již v roce 2008.[8]

Vzhledem k těsné blízkosti Českých Budějovic je Rudolfov napojen na síť MHD tohoto krajského města. Do Rudolfova jezdí autobusová linka 1 (v letech 2012 − 2018 jako linka 21, krátkou dobu i 18), která jezdí z Haklových Dvorů přes Nádraží na Rudolfov ke Kostelu, na Hlincovou Horu, Rudolfov na Americe a několik spojů pouze do Nového Vráta – U Scanie.

V minulosti ležel na hlavním silničním tahu na Brno (dnes silnice II/634), po vybudování přeložky této silnice mezi Hůrami a Libničí směrem na Lišov ho lze nyní minout ze severní strany. Malá část městských ulic má dosud jen nezpevněný povrch.

Přímo na území Rudolfova železnice nevede, do oblasti asi 600 metrů západně od západní hranice Rudolfova však vede železniční vlečka od Českých Budějovic.

V letech 1932–1955 fungovalo jižně od města, na svahu Dlouhého vrchu malé letiště pro kluzáky, mezi lety 1946–1952 i s hangárem pro pět letadel a řídící věží. Ve druhé polovině 20. století se místo využívalo pouze k letům na rogalu a na místě byl instalován pomník bezmotorového létání. Později se prostor začal využívat k paraglidingu.[9][10]

ZdravotnictvíEditovat

 
Defibrilátor umístěný v úložné skříni

Zdravotní péči v Rudolfově zajišťuje praktický lékař pro dospělé, dětská lékařka a zubní lékař. Lékárna zde není. O seniory je postaráno v domě s pečovatelskou službou.

V roce 2018 byl pro rychlou záchranu života pořízen automatický externí defibrilátor (AED), který je umístěn v boxu na veřejně přístupném místě – u hasičské zbrojnice ze strany Adamovské ulice.[11]

OsobnostiEditovat

Jedná se o osoby, které jsou nějakým způsobem spjaty s městem, buď se zde narodily, zemřely anebo v něm nějakou dobu pobývaly. Osobnosti jsou řazeny podle abecedy.

  • Jakub Achart – kněz, který v letech 1713–1734 působil v Rudolfově, neobyčejně schopný kněz, kterému se mj. nakrátko podařilo obnovit místní těžařství
  • Josef Bartuška (1898–1963), byl českým básníkem, malířem, publicistou, hudebníkem, divadelníkem i filmařem, patřil k nejvšestrannějším osobnostem české meziválečné avantgardy. V Rudolfově působil jako učitel a zemřel zde.
  • Miroslav Bedřich Böhnel (1886–1962), spisovatel, středoškolský profesor, prozaik a dramatik, napsal mj. knihu Dějiny města Rudolfova
  • Jan Holub (1942–2018), plochodrážní jezdec a mistr republiky jednotlivců z let 1968 a 1969
  • Jan Hromádka (1886–1968), geolog a geomorfolog, zemřel zde
  • Salomon Gottfried Job, zdejší malíř ve druhé polovině 17. století
  • Matyáš Václav Klaudi (1778–1824), rudolfovský rodák, historik Rudolfova, magistrátní rada v Českých Budějovicích a zakladatel budějovické nemocnice
  • Vojtěch Krž (1861–1924), politik, říšský poslanec
  • Josef Kříž, akademický sochař a malíř (* 1932)
  • Zdeněk Mathauser (1920–2007) byl český vysokoškolský učitel, rusista, dále pak estetik a literární vědec
  • Leopold Matouš, legionář, politik, diplomat, majordomus prezidenta Edvarda Beneše
  • Milada Persanová (* 1906), malířka, narozena v Rudolfově
  • Josef Plojhar, ministr zdravotnictví v letech 1948–1968, v roce 1939 působil jako kněz v Rudolfově
  • Jiří Probošt (1880–1953) akademický malíř, od 30. let až do své smrti žil v Rudolfově
  • František Sobíšek (1920–2013), farář
  • Martin Stáhalík (1962–2001), letecký akrobat
  • Jiří Vančura, herec
  • Josef Vandas, farář
  • Jiří Zeman (1926–1996), akademický malíř, pedagog
  • Miloslav Ziegler (* 1943), československý fotbalista, útočník

Partnerská obecEditovat

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b c d BÖHNEL, Miroslav Bedřich. Dějiny města Rudolfova. Čes. Budějovice: Kraj. nár. výb., 1958. 478 s.
  3. a b c d e f Rudolfov | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. 
  4. a b VOTOČEK, Emil. Monografie československých známek. Praha: NADAS, 1978. Díl XIV Česká poštovní razítka od nejstarších dob do roku 1918, s. 120. 
  5. KOVÁŘ, Daniel. Budějovický poutník, aneb, Českými Budějovicemi ze všech stran. 1. vyd. Praha: Baset, 2006. 252 s. ISBN 8073400898. S. 240. 
  6. [1]
  7. Pobočky UHÚL. www.uhul.cz [online]. [cit. 2007-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-03. 
  8. OTTA, Edwin. Rudolfov hledá tvář náměstí. deník.cz [online]. 2008-03-29. Dostupné online. 
  9. Na Dubičák se na jeden den vrátili letci. Českobudějovický deník. 2011-06-26. Dostupné online [cit. 2017-08-20]. 
  10. O obci – Obec – Obec Dubičné. www.dubicne.cz [online]. [cit. 2017-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-28. 
  11. Zástava srdce stále častěji postihuje i mladší lidi. Na veřejných místech se proto objevují defibrilátory. České Budějovice [online]. 2019-04-16 [cit. 2019-04-18]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • BÖHNEL, Bedřich. Dějiny města Rudolfova. České Budějovice: Krajský národní výbor, 1956. 478 s. 
  • ČERNÝ, Jiří. Farní kostel sv. Víta v Rudolfově. Stručně z historie. Rudolfovský Patriot. Prosinec 2000, čís. 7, s. 8–11. 
  • KLABOUCH, Vratislav. Rudolfovsko. Praha, Litomyšl: Paseka, 2008. 63 s. ISBN 978-80-7185-893-5. OCLC 237069840 
  • KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8. 

Související článkyEditovat

Rudolfovský rudní revír

Římskokatolická farnost Rudolfov

Externí odkazyEditovat