Otevřít hlavní menu

Železnorudské povstání

Železnorudské povstání bylo prvním protivládním povstáním v Československé republice po 1. světové válce.

Železnorudské povstání
trvání: 21. července 1919 - 22. července 1919
místo: Plzeňský kraj, Československo
výsledek: Povstalci se vzdali
strany
Flag of Bohemia.svg Československo Red flag.svg Krajní levice, Nacionalisté, Krajní pravice
velitelé
Flag of Bohemia.svg Václav Klofáč Red flag.svg František Jelínek
kapitán Holásek

síla
Neznámá 60-130 mužů zprvu a 200-300 mužů celkem
ztráty
Beze ztrát Všichni povstalci později zatčeni

Vypuklo 21. července 1919. Původci byli šumavští legionáři z ruských legií pod velením praporčíka Františka Jelínka. V Klatovech je vedl kapitán Holásek. Později se k nim přidali i příslušníci jiných jednotek. Povstalcům se povedlo obsadit Železnou Rudu, Klatovy a nakonec dorazili i do Plzně, kde byli v diskuzích poraženi místními politiky z tábora sociální demokracie. V Plzni také došlo k uklidnění rozvášněných dělníků a povstalci se vzdali pochodu na Prahu. Povstalci se později vzdali. Účastníci povstání byli zatčeni a iniciátor akce a její velitel Jelínek byl odsouzen k trestu smrti. Trest mu však byl změněn na pět let vězení. Absolvoval polovinu trestu.

Povstání na Šumavě nebylo názorově jednotné a označení povstání za krajně levicové či pravicové není možné. Obsahovalo množství proudů, demokratických, sociálních i bolševických. Vzbouřenci chtěli prosadit změny v armádě, sankce pro bývalé rakouské důstojníky, sociální spravedlnost, diktaturu tvrdé ruky T. G. Masaryka atd. Mezi demonstranty byli také čeští nacionalisté, kteří volali po odstranění byrokracie, ale neuvažovali přímo o nějaké socializaci. Teprve třetí proud povstání byl již orientován bolševicky a jeho stoupenci se inspirovali sovětským vzorem a chtěli také volit své důstojníky (pozn.: v ruských legiích mohli navrhovat povýšení na důstojníka či poddůstojníka také řadoví vojáci, a sestavit vojenské rady, jinak však měli o revoluci povstalci spíše romantické představy. K povstání se nepřipojili veteráni z italské ani z francouzské legie.

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Zdeněk Čech: Drsný střed Evropy III.

Externí odkazyEditovat