Železniční trať Choceň–Litomyšl

Železniční trať Choceň–Litomyšl (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 018) je jednokolejná regionální dráha z Chocně přes Vysoké Mýto do Litomyšle.

Choceň–Litomyšl
Železniční stanice v Litomyšli s motorovou jednotkou řady 814
Stát	Česko Česko
Číslo	018
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Dopravce	České dráhy, ČD Cargo aj.
Datum otevření	1882
Technické informace
Počet stanic	19
Délka	23,7 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3 (Vysoké Mýto – Litomyšl C2)
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	15 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	60 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 0,000 Choceň trať do Týniště nad Orlicí trať do Prahy 2,616 Dvořisko Slatinka 4,849 Slatina u Vysokého Mýta Loučná silnice I/35 7,809 Vysoké Mýto 8,660 Vysoké Mýto město silnice II/357 Blahovský potok 11,985 Džbánov 14,304 Hrušová 15,241 Cerekvice nad Loučnou Loučná 16,380 Cerekvice nad Loučnou zastávka Končinský potok 18,801 Řídký 19,742 Tržek 21,383 Litomyšl-Nedošín Loučná 22,542 Litomyšl zastávka silnice II/358 23,744 Litomyšl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Nádraží v Litomyšli a trať na historické pohlednici z konce 19. století

Plány a iniciace stavby

Myšlenku vybudování železniční dráhy vedoucí přes Vysoké Mýto od počátku podporoval místní cukrovar už v roce 1868. Roku 1869 byl pak ve Vysokém Mýtě zřízen stálý obecní výbor pro získání železničního přípoje. Myšlenka se však nesetkávala s podporou, samotné město bylo ochotno přispět nejvyšší částkou 10 000 zlatých a celé úsilí bylo koordinováno s paralelně vzniklými výbory v Litomyšli a Poličce. V roce 1870 byla koncesována Rakouské severozápadní dráze trať z Hlinska přes Litomyšl do Ústí nad Orlicí, k jejíž stavbě ale pro velký rozpočtový náklad nikdy nedošlo.

Již v roce 1875 nechalo představenstvo obce Vysoké Mýto od firmy Hügel & Sager pořídit generální projekt trati Choceň – Litomyšl. O čtyři roky později pak došlo ke spojení výborů Litomyšle a Vysokého Mýta, které vyústilo ke zdárnému jednání se Společností státní dráhy.

Roku 1881 začala stavba samotné trati, k té přispělo město Vysoké Mýto příspěvkem 12 000 zlatých a odstoupením obecních pozemků. Vysokomýtský cukrovar přispěl částkou 25 000 a cerekvický 15 000 zlatými. Litomyšl musela pak složit 20 000 zlatých a věnovat zdarma pozemky na nádraží. Stavba byla svěřena podnikateli Houdkovi z Chocně, tehdejšímu zámožnému staviteli a starostovi města.

List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 21. srpna 1881 daný ku stavbě a užívání místních železnic (kromě jiných) z Chocně do Litomyšle propůjčoval koncesi priv. rakouské železnici státní. Společnost jest povinna stavbu železnic do konce roku 1882 dokonati, obecnou jízdu po nich zavésti a po všechen čas koncese nepřerušeně po nich jezditi.

Slavnostní zahájení provozu se konalo v neděli 22. října 1882. Akci přihlíželo velké množství obyvatelstva. Dráhu vlastnila Rakouská společnost státní dráhy od října 1882 až do svého zestátnění 1. 1. 1908. V roce 1958 byla provedena změna zaústění koleje do nádraží Choceň.

Po roce 2000

Zastávka Vysoké Mýto město

Mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí vede v souběhu se silnicí I/35, což v kombinaci s nižší rychlostí vedlo ke snahám o zastavení osobní dopravy.

Po roce 2000 přibývaly spoje v kratším úseku Choceň – Vysoké Mýto, litomyšlský úsek stagnoval; po roce 2010 objednával Pardubický kraj přes 20 párů spojů do Vysokého Mýta, současné však v rámci tzv. optimalizace dopravy prosazoval zastavení osobní dopravy do Litomyšle. Proti tomu se zvedly občanské protesty, zejména petice organizovaná stranou Věci veřejné. Na dalších jednáních zástupci kraje záměr zmírnili a prosadili mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí omezení z deseti párů vlaků na pět (zbytek nahrazen autobusy) a petice označili za „zbytečné“.

Stanice na trati

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Slatina-Šnakov, Vysoké Mýto, Vysoké Mýto zast., Džbánov, Česká Hrušová, Cerekvice-Č. Hruš., Cerekvice, Řídký, Tržek, Nedošín, Litomyšl.

Provoz na trati

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech

období jízdního řádu	číslo tratě a celkový rozsah tratě	počet vlaků (v části tratě)
1900	9 Choceň – Litomyšl	4 Os
1921 léto	14 Choceň – Litomyšl	5 Os + 1 Sm
1928/29 zima	4 Choceň – Litomyšl	5 Os + 4 N Choceň – Vysoké Mýto, 5 Os + 2 N Vysoké Mýto - Litomyšl
1937/38 zima	15 Choceň – Litomyšl	11 Os
1944/45	501d Choceň – Litomyšl	8 Os
1945/46	1k Choceň – Litomyšl	9 Os
1959/60	1k Choceň – Litomyšl	11 Os
1988/89	016 Choceň – Litomyšl	10 Os Choceň – Vysoké Mýto, 7 Os Vysoké Mýto – Litomyšl
2002/03	018 Choceň – Litomyšl	15 Os Choceň – Vysoké Mýto, 11 Os Vysoké Mýto – Litomyšl
2013/14	018 Choceň – Litomyšl	22 Os Choceň – Vysoké Mýto, 7 Os Vysoké Mýto – Litomyšl
2015/16	018 Choceň – Litomyšl	21 Os Choceň – Vysoké Mýto, 6 Os Vysoké Mýto – Litomyšl
Vysvětlivky Sm – smíšený vlak, N – nákladní vlak s přepravou osob, Os – osobní vlak

Navazující tratě

V Chocni navazují tratě:

• Trať 010 Česká Třebová – Ústí nad Orlicí – Choceň – Moravany – Pardubice hl. n. – Přelouč – Kolín (– Praha)
• Trať 020 Velký Osek – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové hl. n. – Týniště nad Orlicí – Borohrádek – Choceň

Stanice a zastávky

• 
  Choceň
• 
  Slatina u Vysokého Mýta
• 
  Vysoké Mýto
• 
  Vysoké Mýto město
• 
  Džbánov
• 
  Cerekvice nad Loučnou
• 
  Tržek
• 
  Litomyšl-Nedošín
• 
  Litomyšl

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Choceň–Litomyšl na Wikimedia Commons
• Historie železničních tratí
• Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
• Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)
• Stránky místní trati Choceň – Litomyšl
• [1] Popis trati 018 na ZelPage.cz

Autoritní data	NKC: ge828669

Portály: Česko | Železnice