Otevřít hlavní menu

Tento článek pojednává o vzdělání a školství v Ománu.

Ománské školství je napříč základní a střední úrovní až po věkovou hranici 18 až 19 let bezplatné a zcela bez povinné školní docházky.[1][2]Gramotnost obyvatelstva je odhadem pro rok 2010 86,9 % (90,2 % muži, 81,8 % ženy).[3] Ománci v současnosti (2011) tráví ve škole 13 až 14 let v průměru.[3] Výdaje na školský sektor obnášely roku 2013 13% státního rozpočtu a 4,6% HDP.[4] Sektor zcela financuje stát, stát, který v rozpočtu disponuje zejména s kolísavým příjmem z ropy a zemního plynu, školství tak eventuálně ohrožuje závislost právě na státu.[4]

Ministerstva školství Sultanátu Omán spolupracují s řadou světových mezinárodních organizací včetně OSN (například UNESCO, UNICEF), arabskými organizacemi (ALESCO) a arabskými zeměmi z Ománského a Perského zálivu.[5]

Obsah

Úvod a historieEditovat

Když se Kábús bin Saíd stal roku 1970 sultánem, spočívalo školství v Ománském sultanátu na zaostalé úrovni. Roku 1970 v zemi fungovaly pouhé tři základní školy ve městech Maskat, Matra a Salála s celkem asi 900 žáky – chlapci.[6][5] V Maskatu navíc působila chlapecká náboženská škola s přibližně 50 žáky, dívčí misionářská škola zřízená Spojenými státy pro přibližně 50 dívek ze zahraničí a tři indské soukromé školy.[6] Pokrok zahájily od roku 1975 pětileté plány s cílem zlepšit situaci ve školském sektoru. Během 80. let se sektor dále zásadně rozvíjel.

V letech 1990 až 1991 v zemi fungovalo 838 státních a soukromých škol přibližně se 365 tisíci studenty, a to 431 základních škol, 321 přípravných škol a 78 středních škol.[5] V následujících letech 1991 až 1995 se naplno rozběhl v pořadí čtvrtý pětiletý plán (Fourth Five-Year Plan), jenž zasáhl rovněž školství. Nevhodné zastaralé školní budovy nahradilo 85 budov moderních a bylo postaveno dalších 62 úplně nových školních center, jednak základních škol a jednak škol přípravných.[7] Ve snaze dále snížit negramotnost obyvatelstva se vláda zasadila o otevření vzdělávacích středisek pro dospělé. V roce 1993 vykazovalo činnost 176 takových center.[2]

Pátý pětiletý plán rozvoje dále reformoval školství a zaměřil se též na informační technologie a jejich budoucí výuku. Přibyl školní předmět praktických dovedností.[7]Reforma školství na základní a střední úrovni byla zahájena roku 1997. Původní systém o třech úrovních – základní, přípravná, střední – nahradily úrovně dvě. První úrovní je dvojstupňové základní vzdělání s prvním čtyřletým stupňem následovaným druhým šestiletým stupňem. Střední vzdělání, přibližně dvouleté, tvoří druhou zmíněnou úroveň. Přechod na nový reformový model probíhal pozvolna.[2] Základního vzděláního se v podstatě dostává všem dětem.

V roce 2002 studovalo zahraničně přes 20 tisíc ománských studentů a studentek v 45 zemích po celém světě.[8]

Vzdělávací systémEditovat

Ministr školství a ministr vysokého školství jsou nejvýše postavenými osobami ve školství. Současným ministrem vysokého školství je Rawya al-Busaidi.[9] Odborná učiliště spadají do kompetence ministra sociálních věcí.[5]

Během školního roku 2011/2012 je v Ománu zřízeno 1 040 státních škol s více než půl milionem studentů a 445 škol soukromých. Mezinárodní školy čítají 39 institucí. Existují také náboženské školy a mateřské školy,[10] avšak zpravidla se mateřské školy nacházejí ve větších městech.[2] Některé z mateřských škol jsou rovněž soukromé.[10]

Základoškolské vzděláníEditovat

Základní vzdělání je rozděleno na první a druhý stupeň. První stupeň, čtyři ročníky, obvykle navštěvují děti od 6 do 10 let. Druhý stupeň, šest ročníků, pak obvykle navštěvují děti a mládež od 11 do 17 let. Obzvláště první stupeň se podobá západnímu školství.[1] Podle údajů Světové banky nastoupilo v roce 2012 na základní školy 96% všech ománských dětí, které dosáhly daného věku pro prvotní navštěvování školy.[11] Počínaje prvním ročníkem probíhá výuka anglického jazyka.[7] Profesi učitele na základních školách většinou zastávají ženy. Ministerstvo plánuje pokračovat ve svých krocích, aby zde ženy utvořily absolutní většinu.[10]

Soukromé základní školy, jichž se v sultanátu nachází asi 350, navštěvuje kolem 100 tisíce Ománců.[12]

Středoškolské vzděláníEditovat

Středoškolské vzdělání trvá za obvyklých podmínek dva až tři roky.[1][13] Studenti si volí mezi zaměřením na vědní obory a uměleckým zaměřením, a to v souladu s jejich hodnocením ze základní školy. Studium je zakončeno předáním výstupního certifikátu (možná obdoba maturitního vysvědčení).[1] Přes polovina lidí (54 %) míří ze středních škol na univerzity (2012).[13]

Vysokoškolské vzděláníEditovat

V období před zřízením vysokého školství studovali Ománci na univerzitách sousedních arabských států. Zejména Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Jordánsko nebo Egypt patřily mezi ony státy. Stipendiem odměnění studovali také ve Spojeném království a Spojených státech.[2]

Vznik terciární úrovně školství v Ománu ovlivnilo zvláště školství Západního světa.[2] U zrodu nejvyššího vzdělávání stála Univerzita Sultána Kábúse působící v hlavním městě Maskat od roku 1986.[14][15] Původní fakulty se zaměřovaly na zemědělství, strojírenství, lékařství, pedagogiku a vědu. Uměleckou fakultu založenou roku 1987 následovala roku 1993 fakulta obchodu a ekonomie. V roce 2006 se objevila právnická fakulta a dva roky nato fakulta lékařsko-ošetřovatelská.[15]

Jiné vzděláníEditovat

Odborná učiliště jsou alternativní možností vedle obvyklého středoškolského vzdělání, a to o délce od jednoho do tří let.[1]

Vzdělávání lidí s mentálním a sluchovým postižením se děje na normálních školách, kde tito studenti využívají vyhrazených tříd.[10]

Vzdělávání dívek a ženEditovat

Vzdělávání dívek a žen podporuje od počátku své vlády i sultán Kábús bin Saíd. V roce 1972 činil podíl vzdělávajících se dívek a žen v ománském školním systému 12,7%. V současnosti – 21. století – přesahuje počet dívek na školách 266 tisíc, podíl ženského pohlaví tak vzrostl na 49%.[10] V zemi stojí 225 ryze dívčích škol. World Factbook odhaduje celkovou gramotnost ománských žen na 81,8% k roku 2010.[3]

Zlepšenou situaci dokázal rok 2000, kdy nadpoloviční většina, 55 %, vysokoškolsky studujících Ománek ve věku 25 až 29 let úspěšně dokončila terciární vzdělání. Tato skutečnost zařadila Omán ke státům jako Jižní Korea či Singapur. Ománští studenti – muži – stejné věkové kategorie dokončili své vzdělání jen v 17 % případů v témž roce.[13]

Statistické údajeEditovat

GramotnostEditovat

Rok Celková gramotnost (%) Gramotnost – muži (%) Gramotnost – ženy (%) Zdroj
1990 55 % [2]
2000 72 % 80 % 62 % [2]
2008 81 % 87 % 74 % [2]
2010 86,9 % 90,2 % 81,8 % [3]

Výdaje na školstvíEditovat

Období/rok Výše výdajů ($) Podíl na státním rozpočtu (%) Podíl na HDP (%) Zdroj
1975 2,4 % [6]
1990 11,2 % [6]
2009 12,8 % 4,3 % [4][3]
2013 3,38 miliard $ 10-13% 4,6 % [16][4]

Přihlášených studentůEditovat

Základní školyEditovat

Školní rok Celkem studentů Studenti – muži Studenti – ženy Celkem škol Školy – státní Školy – soukromé Zdroj
1970 909 909 0 3 3 0 [5]
1975/1976 54 500 39 700 14 800 [17]
1981/1982 101 600 65 400 36 200 [17]
1985/1986 175 500 98 000 77 500 [17]
1988/1989 228 700 122 400 106 300 [17]
1989/1990 243 000 129 300 113 700 [17]
1990/1991 262 989 139 385 123 604 431 386 45 [5]

Střední školyEditovat

Školní rok Celkem studentů Studenti – muži Studenti – ženy Celkem škol Školy – státní Školy – soukromé Zdroj
1975/1976 1 100 900 200 [17]
1981/1982 16 600 12 200 4 400 [17]
1985/1986 32 700 21 600 11 100 [17]
1988/1989 51 300 31 000 20 300 [17]
1989/1990 61 200 35 900 25 300 [17]
1990/1991 25 799 13 258 12 541 78 76 2 [5]

Vysoké školyEditovat

Školní rok Celkem studentů Studenti – muži Studenti – ženy Zdroj
1975/1976 200 143 57 [17]
1981/1982 2 484 1 788 696 [17]
1985/1986 10 734 6 971 3 763 [17]
1988/1989 15 190 7 490 7 700 [17]
1989/1990 19 261 9 572 9 689 [17]

VyučujícíEditovat

Vyučující – tedy učitelé, profesoři a jiní.

Školní rok Celkem vyučujících Vyučující – muži Vyučující – ženy Ománci (%) Zdroj
1970 30 [8]
1980/1981 5 663 (5000) 11% (8 %) [6] ([13])
1985/1986 18 % [6]
2008/2009 43000 89 % [13]

Seznam vysokoškolských institucíEditovat

Seznam zahrnuje vysokoškolské instituce v Ománu – univerzity, vysoké školy, vyšší odborné školy a podobně.[18]

Název školy (anglicky) Název školy (česky) Název školy (arabsky) Město
Sultan Qaboos University Univerzita Sultána Kábúse جامعة السلطان قابوس Maskat
Majan College كلية مجان Maskat
Middle East College of Information Technology كلية الشرق الأوسط لتقنية المعلومات Maskat
Oman Medical College كلية عمان الطبية Maskat
Arab Open University Maskat
German University of Technology in Oman الجامعة الألمانية للتكنولوجيا في عمان Maskat
Modern College of Business and Science الكلية الحديثة للتجارة و العلوم Maskat
Mazoon College كلية مزون Maskat
International College of Engineering and Management الكلية الدولية للهندسة والإدارة Maskat
Scientific College of Design لكلية العلمية للتصميم Maskat
Muscat University College كلية مسقط Maskat
Royal Guard of Oman Technical College كلية الحرس السلطاني العماني التقنية Maskat
Caledonian College of Engineering لكاليدوني كلية الهندسة Síb
Al Musanna College of Technology لكلية التقنية بالمصنعة Muláda
University of Nizwa جامعة نزوى Nazvá
University of Sohar جامعة صحار Suhár
Ibra College of Technology الكلية التقنية بإبراء Ibra
Dhofar University جامعة ظفار Salála
Al Buraimi University College كلية البريمي al-Burajmi
Sur University College جامعة صور Súr
Gulf College of Oman كلية الخليج al-Chuvajr

ReferenceEditovat

  1. a b c d e Education System in Oman [online]. Classbase [cit. 2014-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h i KJEILEN, Tore. Oman: Education [online]. LookLex Encyclopaedia [cit. 2014-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e Middle East: Oman [online]. CIA, The World Factbook, rev. 2014-04-14 [cit. 2014-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d ALHINAI, Alkhattab. Education and Development in the Post-2015 Landscapes: Financing Education: Oman Challenges [online]. Graduate Institute of International and Development Studies (IHEID), 2013-10 [cit. 2014-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e f g Maskat: UNESCO, 1999 [cit. 2014-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e f Oman: Education [online]. Library of Congress, 1993-01 [cit. 2014-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c Maskat: UNESCO, 1999 [cit. 2014-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Education in Oman [online]. Oman Cultural Office [cit. 2014-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-12. (anglicky) 
  9. Oman’s Ministry of Higher Education holds QS rankings seminar [online]. qsnews2wow-u.com, 2013-10-24 [cit. 2014-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-12. (anglicky) 
  10. a b c d e Social Development: Education [online]. omanet.om [cit. 2014-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-16. (anglicky) 
  11. Světová banka [cit. 2014-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ZOUZALÍK, Vladimír. CESTOVÁNÍ: Horem pádem Ománem [online]. lidovky.cz, 2012-03-29 [cit. 2014-05-06]. Dostupné online. 
  13. a b c d e Education in Oman achieves remarkable progress [online]. Maskat: MuscatDaily.com, 2012-11-18 [cit. 2014-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Linkedin [cit. 2014-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. a b bibalex.org [cit. 2014-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Oman: Budget boost for education [online]. Oxford Business Group, 2013-02-21 [cit. 2014-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b c d e f g h i j k l m n o Table 32. Oman: Enrollment in Government Schools by Education Level and Gender, Selected Academic Years, 1975-76 to 1989-90 [online]. Library of Congress, 1991 [cit. 2014-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Universities in Oman [online]. Classbase [cit. 2014-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 

OdkazyEditovat