Otevřít hlavní menu

Šítkovská vodárenská věž zvaná také Hořejší novoměstská se nalézá v Praze pod Zderazem při pravém břehu řeky Vltavy na jižním konci Slovanského ostrova v těsném sousedství budovy Spolku výtvarných umělců Mánes nedaleko od Jiráskova náměstí v areálu někdejších Šítkovských mlýnů. Stavba pochází z konce 15. století, pravděpodobně někdy mezi lety 14881495 zde vyrostla původně dřevěná vodárenská věž, ta byla zničena společně s okolními Šítkovskými mlýny velkým požárem (či požáry) v roce 1501 nebo 1588 (prameny se v jejich datování různí). V letech 15881591 zde byla postavena dnešní černá kamenná vodárenská věž. V roce 1648 byla věž poškozena dělostřeleckou palbou během obléhání Prahy švédskými vojsky, proto v roce 1651 s přispěním císařské pokladny proběhla její další oprava. Během této opravy dostala stavba svoji střešní barokní báň, ta byla koncem 18. století pokryta měděným plechem. Věž sloužila jako místní vodárna, jež rozváděla samospádem vltavskou vodu do kašen a domů na Novém Městě i Starém Městě pražském, tomuto účelu sloužila až do roku 1847. V roce 1882 došlo k demontáži vodárenského zařízení a věž měla být zbourána. Zásahem spolku Umělecké besedy však k její demolici nakonec nedošlo a věž se dochovala do dnešních dob.

Šítkovská vodárenská věž
Praha, věž Mánesa (1).jpg
Poloha
Adresa Nové Město, Praha 1, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky 39910/1-1105 (PkMISSezObr) (součást památky Spolkový dům Mánes a Šítkovská vodárenská věž)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Šítkovská věž za budovou spolku Mánes, pohled od Národního divadla

Věž je vysoká 47 metrů, má čtvercový půdorys o straně 10 metrů, je mírně vychýlena od své svislé osy asi o 115 centimetrů k jihovýchodu a jedná se tak o nejšikmější věž v Praze.[1] Důvodem bylo, že věž byla postavena na písečném dně Vltavy bez řádných základů. Podobný problém má i kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku na Slupi - 63 cm. V roce 1927 byl konečně kolem úpatí věže vytvořen železobetonový základový věnec, který zajistil její stabilitu. Následně zde probíhaly v 80. letech 20. století další asanační a rekonstrukční práce, které zajistily, že se věž již dále od své osy nevychyluje. Mezi léty 1977 a 1989 se v posledním patře věže nacházela pozorovatelna StB, jež zde byla zřízena pro sledování vchodu do domu na nedalekém Rašínově nábřeží, kde měl byt Václav Havel.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b HERZÁN, Jakub. Agenti StB sledovali Václava Havla z nejšikmější věže v Praze. Novinky.cz [online]. 2012-02-05 [cit. 2012-02-06]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat