Česká hymna
První sloka písně Kde domov můj je česká národní hymna. Užívá se od rozpadu Československa na konci roku 1992, již v roce 1990 však byla oficiálně prohlášena i za hymnu České republiky uvnitř federace. Před rozdělením tvořila zároveň první část československé hymny, následována první slokou nynější hymny slovenské (Nad Tatrou sa blýska).
![]() Původní Škroupův zápis | |
Hymna |
![]() ![]() |
---|---|
Slova | Josef Kajetán Tyl |
Hudba | František Škroup |
Přijata |
![]() ![]() |

Česká státní hymna Kde domov můj patří podle zákona 3/1993 Sb. mezi státní symboly České republiky a ty lze podle § 1 zákona 352/2001 Sb. užívat jen vhodným a důstojným způsobem. Státní hymnu lze podle § 12 zákona 352/2001 Sb. hrát i zpívat při státních svátcích a při jiných příležitostech, je-li to obvyklé.
Píseň pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, poprvé uvedené v Praze dne 21. prosince 1834. Hudbu k ní složil a Tylův text mírně upravil František Škroup, prvním interpretem se stal Karel Strakatý. Rychle zlidověla a získala postavení národní písně. Čechy byly tedy první zemí, která měla jako hymnu divadelní šlágr. Hymnu tvoří pouze první (a oproti originálu lehce pozměněná) sloka písně; druhá je dnes téměř neznámá. (Viz např. parodii v Pravém výletu pana Broučka do měsíce od Svatopluka Čecha z roku 1888.)
Hudební motiv písně Kde domov můj se později objevil i v Škroupově Chrudimské předehře složené k příležitosti slavnostního otevření divadla v Chrudimi (1854)[1] a ve skladbě Antonína Dvořáka Můj domov, kterou složil jako předehru ke hře Františka Ferdinanda Šamberka Josef Kajetán Tyl (1882).
Ferdinand Strejček v časopise Naše řeč roku 1934 dokládal analogií z jiného textu Josefa Kajetána Tyla z téhož roku, že zpívá-li v písni o české zemi, nemá na mysli Čechy jako správní útvar, nýbrž země obývané lidem českého jazyka, tedy (podle tehdejšího pojetí) i Slováky.[2]
Nápěv verše Voda hučí po lučinách bývá někdy dáván do souvislosti s takřka shodným 8.–10. taktem Adagia z Mozartovy Koncertantní symfonie K 297b, těžko však lze mluvit o filiaci.[3][pozn. 1]
Současné oficiální verzeEditovat
V roce 2008 byly nahrány čtyři oficiální verze české hymny.[4]
- Ženskou sólovou verzi nazpívala Kateřina Kněžíková.
- Mužskou pak její manžel Adam Plachetka.
- Sborovou verzi nahrál Sbor opery Národního divadla.
- Instrumentální verzi nahrál Orchestr Národního divadla.
Slova písně podle zákona o státních symbolechEditovat
Zákon stanovuje, že jako hymna se užívá pouze první sloka, avšak před novelou z roku 1998 obsahovala příslušná příloha zákona i text druhé sloky; kromě toho bylo na třech místech první sloky znění archaičtější („stkví“, odlišná interpunkce).
- První sloka
Kde domov můj,
kde domov můj?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj!
- Druhá sloka, v platném znění zákona již neuváděná
Kde domov můj?
kde domov můj?
V kraji znáš-li Bohu milém
duše útlé v těle čilém,
mysl jasnou vznik a zdar,
a tu sílu vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!
Pojetí, kdy se „Kde domov můj“ chápe jako tázací věta a píše se s otazníkem, přetrvává už dlouhá desítiletí a proniká i do dalších jazyků. Podle názoru Karla Sekventa v časopise Kultúra slova z roku 2013 rozbor historického kontextu jejího vzniku, ideový a jazykový rozbor textu hymny ukazuje, že je to neopodstatněné, protože prý nejde o tázací větu, ale o oznamovací vedlejší větu příslovečnou místní, a tedy psát otazník za názvem a prvními verši textu je zavádějící.[5]
Původní verzeEditovat
V původní Tylově hře Fidlovačka, odkud píseň pochází (zpívá ji slepý houslista Mareš na ševcovské pouti – fidlovačce – v Nuslích), se text poněkud lišil od toho v současnosti oficiálního:
Kde domov můj, |
Kde domov můj, |
Německá verzeEditovat
V letech 1918 až 1938 existovala i oficiální verze hymny v němčině (autorem textu je českoněmecký básník Karl Wenzel Ernst (1830–1910), rodák z dnešního Liščí ve Šluknovském výběžku[6]):
První slokaEditovat
Wo ist mein Heim, mein Vaterland,
Wo durch Wiesen Bäche brausen,
Wo auf Felsen Wälder sausen,
Wo ein Eden uns entzückt,
Wenn der Lenz die Fluren schmückt:
Dieses Land, so schön vor allen,
Böhmen ist mein Heimatland.
Böhmen ist mein Heimatland.
Maďarská verzeEditovat
V letech 1918 až 1938 existovala i oficiální verze hymny v maďarštině.[7]
První slokaEditovat
Hol van honom, hol a hazám,
Hol patak zúg a hegyháton,
Csörgedez a rónaságon.
Üde virág a kertben,
Mint egy földi édenben.
Ez az istenáldotta föld,
Csehszlovák föld a hazám,
Csehszlovák föld a hazám.
Použití motivuEditovat
Motiv písně Kde domov můj použil Johann Strauss mladší ve skladbě Slovanské potpourri na melodie lidových písní a tanců op. 39.
Na téma vzniku písně Kde domov můj napsal Ladislav Smoljak divadelní hru Hymna, kterou uvedlo Studio Jára. Hra byla zaznamenána i na CD. [8]
OdkazyEditovat
PoznámkyEditovat
- ↑ Viz např.: 2. Adagio (audio) 0:40 a 5:43.
ReferenceEditovat
- ↑ ČERNÝ, Jiří. Nekončící spory o Škroupovu a Tylovu písničku. Hospodářské noviny [online]. 2010-02-23 [cit. 2010-05-10]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
- ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2875
- ↑ Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997. ISBN 80-7058-462-9. S. 433.
- ↑ http://denceskestatnosti.vlada.cz/nova-nahravka-ceske-hymny.html
- ↑ Kde domov můj. Kultúra slova. Čís. 3. Dostupné online [cit. 2016-10-25]. ISSN 0023-5202.
- ↑ J. Melichar a kol. (ed.), Vlastivěda Šluknovského výběžku, Šluknov 2008, str. 226
- ↑ Nyugat: Jócsik Lajos, KÉT HIMNUSZ
- ↑ SMOLJAK, Ladislav. Hymna. Praha: Arco Diva / Ultraphon, 1998. Dostupné online.
LiteraturaEditovat
- GÖSSEL, Gabriel, et al. Státní hymna České republiky v proměnách doby The Czech Republic’s national anthem down the ages. Praha: Úřad vlády České republiky + Národní muzeum + Národní divadlo + Český rozhlas, 2008. ISBN 978-80-87041-51-2.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kde domov můj ve Wikimedia Commons
- Rozcestník Kde domov můj ve Wikizdrojích
- Kde domov můj. – oficiální verze hradní stráže a policie České republiky (MP3 komprimovaná metodou ZIP, 1030 kB)
- Kde domov můj. – orchestrální (MP3, 247 kB)
- Zákon č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky – (PDF, notový zápis, původní zápis Josefa Kajetána Tyla)
- Návrh změny zákona
- Prvé čtení k návrhu změny zákona
- Zákon č. 154/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky (PDF)
- Nápěv hymny v Mozartově Koncertantní symfonii
- Lidovky.cz: Nové čtyři verze státní hymny (lze si poslechnout). 28. 9. 2008
- Nové oficiální nahrávky státní hymny na stránkách vlády České republiky
- Česká hymna má bezpočet parodií
- Německá verze české hymny, jak se objevila v České sodě
- Česká hymna v podání irácké armádní hudby na YouTube
- Článek z roku 1908 napsaný ke 100. výročí narození Josefa Kajetána Tyla