Česká hymna
První sloka písně Kde domov můj je česká státní hymna. Užívá se od rozpadu Československa na konci roku 1992, již v roce 1990 však byla oficiálně prohlášena i za hymnu České republiky uvnitř federace. Před rozdělením tvořila zároveň první část československé hymny, následována první slokou nynější hymny slovenské (Nad Tatrou sa blýska).
 Původní Škroupův zápis | |
| Hymna |
 Československo Česká republika |
|---|---|
| Slova | Josef Kajetán Tyl |
| Hudba | František Škroup |
| Přijata |
1918 13. březen 1990 (1. leden 1993) |
Česká státní hymna Kde domov můj patří podle zákona 3/1993 Sb. mezi státní symboly České republiky a ty lze podle § 1 zákona 352/2001 Sb. užívat jen vhodným a důstojným způsobem. Státní hymnu lze podle § 12 zákona 352/2001 Sb. hrát i zpívat při státních svátcích a při jiných příležitostech, je-li to obvyklé.
Píseň pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, poprvé uvedené v Praze dne 21. prosince 1834. Hudbu k ní složil a Tylův text mírně upravil František Škroup, prvním interpretem se stal Karel Strakatý. Rychle zlidověla a získala postavení národní písně. Čechy byly tedy první zemí, která měla jako hymnu divadelní šlágr. Hymnu tvoří pouze první (a oproti originálu lehce pozměněná) sloka písně; druhá je dnes téměř neznámá. (Viz např. parodii v Pravém výletu pana Broučka do měsíce od Svatopluka Čecha z roku 1888.)
Hudební motiv písně Kde domov můj se později objevil i v Škroupově Chrudimské předehře složené k příležitosti slavnostního otevření divadla v Chrudimi (1854)[1] a ve skladbě Antonína Dvořáka Můj domov, kterou složil jako předehru ke hře Františka Ferdinanda Šamberka Josef Kajetán Tyl (1882).
Podle Ferdinanda Strejčka Tylova píseň opěvuje konkrétní lokalitu Nuselského údolí, kde se poslední obraz Fidlovačky odehrává: „voda hučící po lučinách“ je Botič, „skaliny“ jsou skály pod hradbami Nového města, které byly v 19. století porostlé borovicemi, „sadem“, v němž se „skví jara květ“, jsou dnes již neexistující[2] Wimmerovy sady. Strejček dále doložil analogií z jiného textu Josefa Kajetána Tyla z téhož roku, že zpívá-li v písni o české zemi, nemá na mysli Čechy jako správní útvar, nýbrž území obývané lidem českého jazyka, tedy (podle tehdejšího pojetí) i Slováky.[3]
Nápěv verše Voda hučí po lučinách bývá někdy dáván do souvislosti s takřka shodným 8.–10. taktem Adagia z Mozartovy Koncertantní symfonie K 297b, těžko však lze mluvit o filiaci.[4][pozn. 1]
Píseň si osvojily i některé další slovanské národy, které si vytvořily své vlastní národní verze. Slovenskou verzi s názvem „Domov Slováka“, se čtyřmi slokami, publikoval v roce 1862 Michal Chrástek v prvním díle sborníku Veniec národních piesní slovenských, a to hned pod číslem 1.[5] Významně si píseň osvojili a oblíbili též Bulhaři, kteří ji považovali za svoji vlastní národní píseň.[6] Z korespondence Boženy Němcové víme, že zřejmě první bulharskou variantu písně, zachovanou v pozůstalosti Františka J. Jezbera s datem 14. února 1861, zapsal Ivan Chadži Simeonov (zvaný Ivančo nebo Jončo), jeden z Bulharů, kteří studovali v Praze.[7]
Současné oficiální verzeEditovat
Slova písně podle zákona o státních symbolechEditovat
Zákon stanovuje, že jako hymna se užívá pouze první sloka, avšak před novelou z roku 1998 obsahovala příslušná příloha zákona i text druhé sloky; kromě toho bylo na třech místech první sloky znění archaičtější („stkví“, odlišná interpunkce).
- První sloka
Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj!
- Druhá sloka, v platném znění zákona již neuváděná
Kde domov můj,
kde domov můj.
V kraji znáš-li Bohu milém
duše útlé v těle čilém,
mysl jasnou vznik a zdar,
a tu sílu vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!
Pojetí, kdy se „Kde domov můj“ chápe jako tázací věta a píše se s otazníkem, přetrvává už dlouhá desítiletí a proniká i do dalších jazyků. Podle názoru Karla Sekventa v časopise Kultúra slova z roku 2013 rozbor historického kontextu jejího vzniku, ideový a jazykový rozbor textu hymny ukazuje, že je to neopodstatněné, protože nejde o tázací větu, ale o oznamovací vedlejší větu příslovečnou místní, a tedy psát otazník za názvem a prvními verši textu je zavádějící.[8] Nepochybným faktem ale je, že Škroupův originál (viz obrázek výše) otazník obsahuje v kombinaci s vykřičníkem "ǃ?"), a tedy se jedná o citově nabitou otázku byť zpívanou slabě (piano).
Původní verzeEditovat
V původní Tylově hře Fidlovačka, odkud píseň pochází (zpívá ji slepý houslista Mareš na ševcovské pouti – fidlovačce – v Nuslích), se text poněkud lišil od toho v současnosti oficiálního:
Kde domov můj, |
Kde domov můj, |
Německá verzeEditovat
V letech 1918 až 1938 existovala i oficiální verze hymny v němčině (autorem textu je českoněmecký básník Karl Wenzel Ernst (1830–1910), rodák z dnešního Liščí ve Šluknovském výběžku[9]):
První slokaEditovat
Wo ist mein Heim, mein Vaterland,
Wo durch Wiesen Bäche brausen,
Wo auf Felsen Wälder sausen,
Wo ein Eden uns entzückt,
Wenn der Lenz die Fluren schmückt:
Dieses Land, so schön vor allen,
Böhmen ist mein Heimatland.
Böhmen ist mein Heimatland.
Maďarská verzeEditovat
V letech 1918 až 1938 existovala i oficiální verze hymny v maďarštině.[10]
První slokaEditovat
Hol van honom, hol a hazám,
Hol patak zúg a hegyháton,
Csörgedez a rónaságon.
Üde virág a kertben,
Mint egy földi édenben.
Ez az istenáldotta föld,
Csehszlovák föld a hazám,
Csehszlovák föld a hazám.
Použití motivuEditovat
Motiv písně Kde domov můj použil Johann Strauss mladší ve skladbě Slovanské potpourri na melodie lidových písní a tanců op. 39.
Na téma vzniku písně Kde domov můj napsal Ladislav Smoljak divadelní hru Hymna, kterou uvedlo Studio Jára. Hra byla zaznamenána i na CD. [11]
ProvedeníEditovat
V roce 2008 česká vláda zveřejnila čtyři oficiální verze provedení české hymny.[12]
- Ženskou sólovou verzi nazpívala Kateřina Kněžíková.
- Mužskou její manžel Adam Plachetka.
- Sborovou verzi nahrál Sbor opery Národního divadla.
- Instrumentální verzi nahrál Orchestr Národního divadla.
OdkazyEditovat
PoznámkyEditovat
- ↑ Viz např.: 2. Adagio (audio) 0:40 a 5:43.
ReferenceEditovat
- ↑ ČERNÝ, Jiří. Nekončící spory o Škroupovu a Tylovu písničku. Hospodářské noviny [online]. 2010-02-23 [cit. 2010-05-10]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
- ↑ Vinohrady - Sady Wimmerovy, Soupis památek, 28. Politický okres vinohradský (1908), str. 149
- ↑ Ferdinand Strejček: Jazykové zvláštnosti naší hymny, Naše řeč, ročník 18 (1934), číslo 8, s. 225-229
- ↑ Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997. ISBN 80-7058-462-9. S. 433.
- ↑ Michal Chrástek: Veniec národních piesní slovenských, Banská Bystrica, 1862. on-line
- ↑ Vl. A. Francev: „Bulharská varianta české národní hymny.“ In: Kde domov můj? : ročenka Dobročinného komitétu v Brně, Chudým dětem, roč. 46. Uspořádala Hana Humlová. Brno : Nákladem Dobročinného komitétu v Brně, 1934. 136 s.
- ↑ Sylvia Georgieva: Bulharská stopa v životě Boženy Němcové, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav bohemistických studií, 2014, kap. 5.1 (str. 30) on line
- ↑ Kde domov můj. Kultúra slova. Čís. 3. Dostupné online [cit. 2016-10-25]. ISSN 0023-5202.
- ↑ J. Melichar a kol. (ed.), Vlastivěda Šluknovského výběžku, Šluknov 2008, str. 226
- ↑ Nyugat: Jócsik Lajos, KÉT HIMNUSZ
- ↑ SMOLJAK, Ladislav. Hymna. Praha: Arco Diva / Ultraphon, 1998. Dostupné online.
- ↑ http://denceskestatnosti.vlada.cz/nova-nahravka-ceske-hymny.html
LiteraturaEditovat
- GÖSSEL, Gabriel, et al. Státní hymna České republiky v proměnách doby The Czech Republic’s national anthem down the ages. Praha: Úřad vlády České republiky + Národní muzeum + Národní divadlo + Český rozhlas, 2008. ISBN 978-80-87041-51-2.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kde domov můj ve Wikimedia Commons 
Rozcestník Kde domov můj ve Wikizdrojích- Kde domov můj. – oficiální verze hradní stráže a policie České republiky (MP3 komprimovaná metodou ZIP, 1030 kB)
- Zákon č. 3/1993 Sb. o státních symbolech České republiky – (PDF, notový zápis, původní zápis Josefa Kajetána Tyla)
- Návrh změny zákona
- Prvé čtení k návrhu změny zákona
- Zákon č. 154/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky (PDF)
- Lidovky.cz: Nové čtyři verze státní hymny (lze si poslechnout). 28. 9. 2008
- Nové oficiální nahrávky státní hymny na stránkách vlády České republiky
- Česká hymna má bezpočet parodií
- Článek z roku 1908 napsaný ke 100. výročí narození Josefa Kajetána Tyla
