Skokanské můstky v Harrachově
Skokanské můstky v Harrachově tvoří areál můstků určených pro skoky na lyžích, které se nacházejí na svazích Čertovy hory (1023[1] m n. m.) v Harrachově. Celý areál se skládá z pěti můstků, světovou raritu představuje zdejší mamutí můstek určený pro lety na lyžích, který je jedním z pěti funkčních můstků tohoto typu na celém světě. Lidově se tento můstek nazývá "Čerťák".[2]
| Skokanské můstky Harrachov | |
|---|---|
 Areál velkých skokanských můstků (vlevo HS142, vpravo HS205) | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1979 |
| Přestavba | 1992 |
| Současný majitel | LTBK Harrachov, z.s. (majoritní) Svaz lyžařů ČR |
| Poloha | |
| Adresa | Harrachov 640, Liberecký kraj, Česko,  Česko |
| Nadmořská výška | 862 m |
| Souřadnice | 50°46′1,15″ s. š., 15°25′43,51″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Areál skokanských můstků Harrachov, o.p.s. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatHarrachov se řadí mezi několik středisek v Evropě, kde se pořádají světové poháry ve skocích a letech na lyžích. Je zde několik lyžařských můstků od K30 po K185. Nejstarší skokanský můstek v Harrachově pochází z roku 1920, v té době se ještě dnešní Harrachov jmenoval Harrachdorf a své panství tu měl hrabě Harrach.[3] Stál na Čerťáku a skákalo se zde okolo 30 metrů. Postupně se můstek zvětšoval, o dva roky později stál další můstek na Ptačinci. Postupně se stavěly další, až nakonec vyrostl i slavný mamutí můstek.[4]
Areál velkých skokanských můstků byl vybudován v letech 1978-1983 na severním svahu Čertovy hory. Zde se nachází velký můstek K120 a mamutí můstek pro lety na lyžích K180 dnes označovaný jako HS 210, který umožňuje lety dlouhé přes 210 metrů. V areálu středních můstků postavených v roce 1952 jsou skokanské můstky K40 (kritický bod 40 m), K70 a K90.[5]
Mimo to jsou v Harrachově na severním svaru Hřebínku (699 m n. m.) ve skokanském areálu Kaml dva dětské skokanské můstky s kritickými body 16 m a 24 m (K16, K24).
Sportovní areál Harrachov a.s. vlastní Česká unie sportu (56,5 % akcií), Svaz lyžařů České republiky (37,6 %), Město Harrachov (4,0 %) a Investiční společnost Sportlease s.r.o. Praha (1,9 %).[6]
Skokanské můstky provozuje Areál skokanských můstků Harrachov, o.p.s. Jeden ze zakladatelů veřejné sbírky na záchranu skokanských můstků v Harrachově, projektant Josef Slavík, je od roku 2020 ředitelem ASMH, o.p.s. a též předsedou Lyžařského a turistického Bucharova klubu, který vlastní 75 % areálu skokanských můstků v Harrachově.[7]
.jpg)
Mamutí můstek
editovatMamutí můstek byl dokončen v roce 1979 (K165), v roce 1982 byl upraven na K185 a konečně v 1992 byl zrenovován na HS205. Jeho konstrukční bod činí K185 m. Nájezd je dlouhý 122,5 m, průměrná nájezdová rychlost se pohybuje okolo 101 km/h.[8] Vedle můstku vede jednosedačková lanovka, která vozila závodníky nahoru pod věž. Rekord můstku 214,5 m drží finský skokan Matti Hautamäki z 9. března 2002 a společně s ním rakouský skokan Thomas Morgenstern, který ho skočil 9. ledna 2011. Nejdelší skok 220 m skočil Jurij Tepeš ze Slovinska 2. března 2013 ale s pádem (neoficiální rekord).
Pravidelně se zde pořádalo mistrovství světa v letech na lyžích (1983, 1992, 2002, 2014) a závody světového poháru (1980, 1985, 1989, 1996, 1999, 2001, 2008, 2011, 2013). Poslední závod se měl uskutečnit 12. března 2016.
Skokanský areál je úzce spojen s Pavlem Plocem. Jeden z našich nejlepších skokanů v historii zde 18. února 1983 vytvořil světový rekord a také rekord tohoto můstku 181 m. O dva dny později obsadil druhé místo v závodech Mistrovství světa v letech na lyžích. V závodech světového poháru 3. místa obsadili Jiří Parma (1985), Jaroslav Sakala (1996), Roman Koudelka (2011) a Jan Matura (2013). Matura o dva roky později (2013) získal 2. místo.
Od roku 2014 je můstek pro špatný stav uzavřen, propadl se totiž rošt na bubnu a na dopadu. Problémem jsou i pozemky pod můstky, které patří státu a spravuje je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). V roce 2020 Svaz lyžařů České republiky a Liberecký kraj uspořádaly výběrové řízení na realizaci projektu rekonstrukce areálu. Výběrové řízení vyhrála polská společnost Archigeum ze Zielonky poblíž Bydhoště. Svaz lyžařů ČR již v říjnu roku 2019 stáhl kandidaturu na pořádání MS v letech kvůli nevyřešeným majetkoprávním vztahům v harrachovském areálu. Mistrovství světa v letech na lyžích v roce 2024 se místo Harrachova uskuteční na Kulmu v rakouském středisku Bad Mitterndorf/Tauplitz.[9]
Výsledky závodů na mamutím můstku
editovat
Velký můstek
editovat
Velký můstek byl dokončen v roce 1979, v letech 1992 a 2004 byl zrenovován. Na podzim 2004 prošel můstek menší rekonstrukcí, kdy byla dopadová plocha jinak zprofilována a přizpůsobena tak současným standardům FIS. Konstrukční bod byl posunut o 5 m na K125 m a HS na 142 m. Nájezd je dlouhý 107,8 m, průměrná nájezdová rychlost se pohybuje okolo 94 km/h.[10] Pořádaly se zde závody světového poháru. Rekord můstku 151,5 m drží rakouský skokan Martin Koch, který ho vytvořil při závodech Kontinentálního poháru 17. prosince 2004.
Závody světového poháru skokanů se zde uskutečnily v letech 1981, 1983-4, 1986, 1989-90, 1996, 1998-9, 2004-5 a 2011. Také tento můstek je po posledním závodě v roce 2011 uzavřen a bude opraven společně s mamutím můstkem.
Prvním československým vítězem závodu světového poháru v Harrachově byl Pavel Ploc, který zde vyhrál v roce 1983. O rok později zde zvítězil Jiří Parma. Mezi vítěze se zapsal v roce 2005 i Jakub Janda.
Střední můstek
editovatStřední můstek se používá především pro skokanskou část závodů i světového poháru v severské kombinace. Konstrukční bod můstku činí K90 m, HS100 m. "Letní" rekord můstku 102,5 m drží český skokan Roman Koudelka, který jej skočil v létě na umělé hmotě.[2] Jako oficiální rekord se uvádí výkon norského skokana Wilhelma Brehma 101,5 m z roku 1997.[5] Poslední závod, který se na tomto můstku konal, byl závod Poháru FIS ve dnech 11. a 12. března 2016. V roce 2020 byl můstek díky úsilí mnoha dobrovolníků, veřejné sbírce, Svazu lyžařů ČR, Libereckému kraji, sponzorům a nadšeným fandům opraven (vč. sousedních K70 a K40) a opět jej využívají pro trénink reprezentanti ČR ve skocích i v severské kombinaci.[4] V únoru se zde měl na K90 uskutečnit závod MČR v severské kombinaci, ale vzhledem ke covidové situaci byl závod zrušen.[3]
Další můstky
editovatKromě již tří zmíněných můstků se zde nacházejí ještě další dva. Rekord můstku s konstrukčním bodem K70 m/HS 73 m drží Jan Matura, který zde v roce 1996 skočil 77 m. V lednu 2021 (16.-17.) se na tomto můstku uskutečnily dva závody FIS Youth Cup v severské kombinaci.[11][12]
Nejmenší můstek má konstrukční bod K40 m, rekord 43,5 m od roku 1999 drží František Vaculík.[2]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Čerťák na polské Wikipedii.
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-02-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c Skokanské můstky Harrachov [online]. Harrachov: harrachov-info.cz [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Skokanské můstky v Harrachově [online]. Praha: CzechTourism [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
- ↑ a b V Harrachově se podařilo obnovit skokanské můstky [online]. Praha: CzechTourism, 2021-01-10 [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Skokanské můstky v Harrachově [online]. Harrachov: Sportovní areál Harrachov a.s. [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Sportovní areál Harrachov a.s. [online]. Harrachov: Sportovní areál Harrachov a.s. [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Areál skokanských můstků Harrachov [online]. Harrachov: Areál skokanských můstků Harrachov, o.p.s. [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Certificate of Jumping Hill (FLY6_CZE_Harrachov_HS210 [online]. FIS, 2014-01-19 [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Harrachov nemůže, mistrovství světa v letech na lyžích po něm převzal Kulm. iDNES.cz/SPORT [online]. Mafra, 2021-04-01 [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Certificate of Jumping Hill (213_CZE_Harrachov_HS142) [online]. FIS, 2015-03-15 [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
- ↑ FIS NORDIC COMBINED YOUTH CUP [online]. FIS, 2021-01-16 [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
- ↑ FIS NORDIC COMBINED YOUTH CUP [online]. FIS, 2021-01-17 [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
Související články
editovatLiteratura
editovat- SLAVÍK, Josef; SLAVÍK, Stanislav. Naše skokanské můstky. 1. vyd. Jilemnice: Gentiana, 2003. 167 s. ISBN 80-86527-13-1.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čerťák na Wikimedia Commons
