Otevřít hlavní menu

Zdeněk Jiří hrabě Chřepický z Modliškovic (uváděn též pod pseudonymy: Zdeněk Jiří Chřepický z Modliškovic, Zdeněk Jiří Chrzepiczky de Modlisskowicz, Zdeněk Jiří Křepický z Modliškovic na Smolotelích, Zdeněk Jiří Chržepicžky de Modlisskowicz či Zdeněk Jiří Chrzepiczky); (167716. května 1755) byl český katolický duchovní, teolog, náboženský spisovatel a pražský pomocný (světící) biskup.

Jeho biskupská Milost
Zdeněk Jiří Chřepický z Modliškovic
světící biskup pražský
Církev římskokatolická
Provincie česká
Arcidiecéze pražská
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 12. března 1701 Praha
Biskupské svěcení 23. září 1743 (jmenován)
Osobní údaje
Datum narození 1677
Křest 7. března 1678 Sedlec
Datum úmrtí 16. května 1755
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Pocházel z jihočeského šlechtického rodu Chřepických z Modliškovic. Byl pokřtěn 7. března 1678 v Sedlci. Záhy se rozhodl pro dráhu duchovního. S bratrem Janem Václavem vstoupil na filozofickou fakultu v Praze. Vystudoval teologii a v letech 17021706 se stal duchovním správcem ve Vacově ve volyňském okrese. V letech 17151717 se stal sídelním kanovníkem litoměřické kapituly. Dne 28. prosince 1717 byl zvolen kanovníkem metropolitního pražského chrámu sv. Víta, na svůj litoměřický kanonikát rezignoval a 1. února 1718 byl instalován v Praze. V kapitule zastával úřad českého kazatele. Byl také jmenován děkanem kolegiátního kostela sv. Apolináře a kanovníkem boleslavským. V rozmezí let 17211722 byl od českých stavů zvolen do rektifikační komise. V roce 1729 v Praze vydal knížku: Ctnost a svatosti provomučedlníka sv. Štěpána dokonalý následovník… sv. Jan Nepomucký. V metropolitní kapitule dosáhl 11. února 1733 hodnost děkana a 30. června 1734 se stal kapitulním proboštem. Dne 16. října 1737 mu byl udělen titul tajného rady jako uznání jeho zásluh v úřadě probošta ve službách země. Již v roce 1733 koupil od Josefa Ladislava Morela z Letin lenní statek Smolotely v příbramském okrese.

V roce 1743 byl Marií Terezií odsouzen do „vyhnanství“ a dostal pokutu za to, že holdoval bavorskému kurfiřtovi Karlovi jako českému králi. Následkem toho prožil určité období mimo Prahu, když pobýval v Kajetánské zahradě u kaple Panny Marie za Strahovskou branou. Toto kdysi poutní místo se nacházelo v zahradě u dvora Kajetánka nedaleko břevnovského kláštera. Později byl vzat na milost. Dne 23. září 1743 byl jmenován světícím biskupem pražským a po návratu do Prahy přijal biskupské svěcení. Dne 26. května 1750 postoupil léno Smolotely své sestře Antonii, ovdovělé Santiniové-Aichlové za podmínky, že mu bude vyplácet roční plat dva tisíce zlatých rýnských. Zemřel 16. května 1755.

OdkazEditovat

Pamatoval odkazem 10 tisíc rýnských zlatých na pražský chrám sv. Víta. Další odkazy byly určeny na Kajetány, kostely v Hostouni a kostel sv. Matěje v Šárce. Ve svatovítské kapitule působil v období svatořečení Jana Nepomuckého, jehož byl obzvláštním ctitelem, o čemž svědčí i spisek, který o Janu Nepomuckém vydal a mramorová balustráda, ozdobená čtyři stříbrnými alegorickými postavami znázorňující ctnosti, která je okolo hrobu světce v pražské katedrále. Toto nákladné dílo je prací staroměstského zlatníka Josefa Seitze. Zachoval se jeho portrét od Jana Rudolfa hraběte Šporka. Životopis se nachází v díle Antonína Podlahy.[1]

MonografieEditovat

  • Regum Deliciae Panis Fortium a Christo Jesu Salvatore Mundi. [s.l.]: Wolffgang Wickhart, 1719. 

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. PODLAHA, Antonín. Series praepositorum, decanorum etc.. Praha: S. f. metropol. eccl. Pragensis (Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropol. capituli Prag. X.), 1912. S. 245-248. 

LiteraturaEditovat

  • VAVROUŠKOVÁ, Anna. Rodinné zápisy Chřepických z Modliškovic. In: KRISTEN, Zdeněk. Časopis rodopisné společnosti československé v Praze, ročník IV., 1934. Praha: Nákladem rodopisné společnosti československé v Praze, 1935. Dostupné online. S. 11-12.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat