Zborov (Ledenice)

Zborov
	Secesní kaple svatého Prokopa na návsi
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Ledenice
Okres	České Budějovice
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°56′11″ s. š., 14°33′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	196 (2021)
Katastrální území	Zborov (12,43 km²)
PSČ	370 06; 373 11
Počet domů	90 (2021)
	Zborov
Další údaje
Kód části obce	191647
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zborov je vesnice, část městyse Ledenice v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Leží zhruba sedm kilometrů jihovýchodně od centra Českých Budějovic. Součástí katastrálního území Zborov o rozloze 12,43 km² je kromě samotného Zborova i sousední vesnice Ohrazeníčko.

Historie

Prodejna smíšeného zboží na návsi v roce 2018

Počátky

První písemná zmínka o Zborovu pochází z roku 1386, kdy pravděpodobně patřil českobudějovickému měšťanovi Štěpánu Weissovi. V rukou různých českobudějovických měšťanů zůstal po celé 15. století. Nejprve patřil Zborov Mikuláši Kutrerovi a Jakubu Netolickému. Zda byl Jakub Netolický předkem stavitele třeboňských rybníků Štěpánka Netolického není známo. Později se Zborov dostal do rukou Ondřeje Sovy, který ho předal svým dvěma zeťům: Janovi z rodu Pukliců ze Vztuh a Petru Hofleichovi. Na konci 15. století patřila Zborov Jeronýmovi z rodu Klariců. V roce 1520 byl součástí majetku šlechtického rodu Robmhápů ze Suché. Jistou dobu byl poté Zborov začleněn do hlubockého panství, odkud ho odkoupil v roce 1555 Jiří Kořenský z Terešova, majitel nedalekých Komařic.^[3]

Kořenští z Terešova

Rodu Kořenských z Terešova pak Zborov patřil dalších 154 let. Karel Kořenský z Terešova si zde někdy kolem roku 1580 nechal vystavět renesanční tvrz s hospodářským dvorem, jehož součástí byl i pivovar. Tvrz i celá vesnice byla těžce zasažena třicetiletou válkou, po níž zůstala zhruba polovina domů opuštěná. Po Karlovi Kořenském zdědil Zborov jeho syn Jiří Oldřich a po něm jeho dva synové Jiří Ladislav a Karel Rudolf. Jiří Ladislav Kořenský z Terešova ve Zborově i bydlel a vedl dlouho se táhnoucí spory s třeboňským panstvím, kterému patřily okolní vsi. Přispěl k založení blízkého poutního místa u pramene svaté Voršily. Po smrti Jiřího Ladislava se rozhodla jeho žena Marie Magdalena Kořenská z Terešova Zborov roku 1709 prodat knížeti Adamu Františkovi Schwarzenbergovi, který ho začlenil do svého třeboňského panství.^[4]

Schwarzenbergové

Panský dvůr Kořenských si Adam František nechal rok poté barokně přestavět podle návrhu svého dvorního architekta Pavla Ignáce Bayera. O tři roky později byl podle Bayerových plánů postaven také místní ovčín, který se na rozdíl od panského dvora zachoval dodnes.^[5]

Samostatnost

Po zrušení poddanství v roce 1849 Zborov přestal být majetkem Schwarzenbergů. V roce 1887 byla ve Zborově vybudována obecná škola, do které kromě zborovských dětí docházeli také děti Ohrazeníčka, Mysletína a z chalup u Svaté Voršily. Sedm let poté byl ve Zborově založen hasičský sbor. Kromě hasičského sboru zde působila také Národní jednota pošumavská, která například organizovala místní ochotnické divadlo. Roku 1908 nechali Schwarzenbergové postavit na zborovské návsi secesní kapli svatého Prokopa podle návrhu Jana Sedláčka. Za první republiky v roce 1926 byla celá obec elektrifikována. Je zaznamenáno, že v roce 1931 ve Zborově fungoval mlýn, hostinec, obchod se smíšeným zbožím a trafika.^[6]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[7]^[8]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	358	384	423	396	423	398	336	272	240	195	180	163	176	208	196
Počet domů	51	59	64	70	70	68	79	76	126	62	56	84	85	74	90

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1975 Zborov byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu České Budějovice (v letech 1850–1910 Budějovice), ale v roce 1950 v okrese České Budějovice-okolí a od roku 1960 opět v okrese České Budějovice. Od 1. ledna 1976 je částí městyse Ledenice v okrese České Budějovice. V letech 1850–1975 k obci patřilo Ohrazeníčko a od 12. června 1960 do 31. prosince 1975 také Ohrazení.^[9]

Pamětihodnosti

Svatá Voršila

Výklenková kaplička svaté Voršily

V místě ležící asi půl kilometru západně od Zborova byl kolem roku 1685 objeven pramen minerální vody, který začal být vyhledáván lidmi z okolí pro své léčivé účinky. Zborovský pán Jiří Ladislav Kořenský z Terešova zde nechal pro poutníky postavil hospodu a vznikla zde také kaplička zasvěcená svaté Voršile, patronce nemocných dětí, které byla připisována zásluha za léčivost pramene. Nově vznikající poutní místo bylo terčem protestů ze strany některých církevních hodnostářů a majitelů okolních vesnic. Poté, co se Zborov dostal do rukou schwarzenberského knížete Adama Františka, přestalo být poutní místo ve dvacátých letech 18. století udržováno a postupně zaniklo. Místní název Svatá Voršila se ale dochoval jako označení pro přilehlých pár stavení. Někdejší poutní místo dnes připomíná už pouze výklenková kaplička svaté Voršily.^[10]

Osobnosti

Karel Rambousek (1830–1896) - zemědělský šlechtitel^[6]
Jan Zelenka-Hajský (1895–1942) - bydlel část dětství v místním učitelském bytě, organizátor atentátu na Reinharda Heydricha^[11]
František Kahuda (1911–1987) - fyzik, ředitel místní školy, později ministr školství (1954–1963)^[11]

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
↑ KOVÁŘ, Daniel. Českobudejovicko, II: Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. ISBN 978-80-86829-41-8. S. 297.
↑ KOVÁŘ (2008), s. 297-298
↑ KOVÁŘ (2008), s. 299
↑ ^a ^b KOVÁŘ (2008), s. 298-299
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 662, 391.
↑ KOVÁŘ (2008), s. 299-300
↑ ^a ^b CUKR, Jiří. Zborov [online]. Městys Ledenice [cit. 2021-05-08]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zborov na Wikimedia Commons
Zborov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[17c6fa5ed7c2337803c8a574dd298c54547daaf2-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.

[Kovar-3] KOVÁŘ, Daniel. Českobudejovicko, II: Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. ISBN 978-80-86829-41-8. S. 297.

[4] KOVÁŘ (2008), s. 297-298

[5] KOVÁŘ (2008), s. 299

[kovar299-6] KOVÁŘ (2008), s. 298-299

[7] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[8] Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[prehled-obci-9] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 662, 391.

[10] KOVÁŘ (2008), s. 299-300

[Ledenice-11] CUKR, Jiří. Zborov [online]. Městys Ledenice [cit. 2021-05-08]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]