Zähringové

německá panovnická dynastie

Zähringové (německy Zähringen či Zähringer), také Zähringerové nebo Bádenští je původní bádenská panovnická dynastie. V Bádensku vládla až do roku 1918, kdy byly svrženy všechny německé monarchie. Dynastie odvozuje své jméno od sídla hradu Zähringen, nedaleko města Freiburg im Breisgau.

Zähringové
Erb dynastie Zähringů
ZeměBádensko (Německo), Verona
Titulyvelkovévoda Bádenský
markrabě Bádenský
markrabě Veronskýmarkrabě vévoda Leipzig von Zähringen markraběBádenský markrabě Veronský
ZakladatelBertold I.
Mytický zakladatelBertold I.
Rok založenícca 962
Konec vlády1918
Poslední vládceFridrich II. Bádenský
Současná hlavaBernard Bádenský
Větve rodulinie Báden Badenská - Zähringové
  • Bádensko-Báden
  • Bádensko-Durlach
  • Bádensko-Spanheim

linie Hachberg

  • Bádensko-Hachberg-Sausenberg

Linie Zähringen

Leipzig von Zähringen
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zähringenové v hlavní linie vymřeli okolo roku 1218 po smrti vévody Bertolda V. Jedna z mladších linii bádenských se v roce 1771 stala opět panovníky velké části jednotného Bádenska, v letech 18031806 dokonce bádenskými říšskými kurfiřty a v roce 1806 byli povýšeni na bádenské velkovévody. Bádenští jsou v současnosti hlavou dynastie.

Hrabata z Breisgau (962–1073)

editovat

Veronská markrabata (1061–1073)

editovat
Podrobnější informace naleznete v článcích Veronské markrabství a Seznam veronských markrabat.

Bádenská markrabata (1073–1190)

editovat
 
Znak markrabství a kurfiřtství Bádenského
Podrobnější informace naleznete v článku Bádenské markrabství.

Panovníci rozděleného Bádenska (1190–1771)

editovat
 
Kryštof I. Bádenský

Po smrti markraběte Heřmana IV. byla země rozdělena mezi jeho syny, který tak vytvořili jednotlivé linie rodu. Jednalo se hlavně o Bádensko-Báden a Bádensko-Hachberg. Od Bádenska-Hachbergu se v roce 1290 oddělilo Bádensko-Sausenberg. V roce 1418 vymřela místní větev rodu v Bádensku-Hachbergu a území připadlo Bádensko-Bádenské větvi. Vládnoucí linie vymřela v roce 1503 také v Bádensku-Sausenbergu.

Když v roce 1503 vymřela místní linie v Bádensku-Sausenbergu území připadlo Kryštofovi I. který tak sjednotil většinu tehdejšího Bádenska. Ten ale před svou smrtí v roce 1527 rozdělil zemi mezi své 3 syny. První z nich Filip I. Bádensko-Sponheimský zemřel bezdětný v roce 1533, a tak si v roce 1535 jeho bratři Bernard a Arnošt, podělili o jeho území a založil tím linie z Baden-Badenskou a Bádensko-Pforzheimskou, která se po roce 1565 stala linií Bádensko-Durlach.

Jednotné Bádensko bylo obnoveno až roku 1771, kdy vymřela linie Bádensko-Bádenská a území připadlo Karlu Fridrichovi z linie Bádensko-Durlach, který přijal titul markraběte Bádenského.

Markrabata Báden-Bádenu (1190–1335, 1348–1588, 1622–1771)

editovat
 
Znak markrabství Báden-Bádenu
 
Znak markrabství Báden-Bádenu

Markrabata Báden-Hachbergu (1190–1418, 1577–1591)

editovat
 
Znak markrabství Báden-Hochberg

Bádensko-Hachberg vzniklo v roce 1190 rozdělením původního markrabství Bádenského. Zaniklo v roce 1418 kdy vymřela vládnoucí linie a území připadlo linii Báden-Bádenským.

Markrabata Báden-Sausenbergu (1290–1503, 1577–1604)

editovat

Bádensko-Sausenberg vzniklo oddělením od Bádenska-Hachbergu v roce 1290. Když v roce 1503 vymřela místní linie území připadlo Kryštofovi I. který tak sjednotil většinu tehdejšího Bádenska.

Markrabata Báden-Ebersteinu (1291–1353)

editovat

Markrabata Báden-Pforzheimu (1291–1361)

editovat

Markrabě of Baden-Sponheimu (1515–1533)

editovat

Markrabata Báden-Durlachu (1515–1771)

editovat

Markrabě of Báden-Rodemachernu (1536–1596, 1622–1666)

editovat

Leipzig von Zähringen – markrabata vévodové – 1575–1620

editovat

Přímá linie vládnoucího Filipa III.

Markrabě vévoda lipský z Zähringenu, 1575–1620

První zmínka o rodu Zähringenů sahá od roku 1100.

Rodová linie a potomci s titulem markrabě-vévoda/markraběnka vévodkyně lipská z Zähringenu (Leipzig von Zähringen), z této královské vládnoucí větvě sahají až do dnešní doby. Zina Margaret Justine John Leipzig von Zähringen je poslední žijící této královské vládnoucí linie.

Markrabě Bádenský (1771–1806) a kurfiřt (1803–1806)

editovat
 
Znak markrabství a kurfiřtství Bádenského

Bádensko bylo od 12. století po většinu času s krátkými výjimkami rozděleno mezi větve rodu Zähringenů, ale až v roce 1771 se markrabě Bádenska-Durlachu Karel Fridrich Bádenský rozhodl potom co zdědil sousední markrabství Báden-Bádensko, přijmout po delší době, kdy nebyl používán titul markraběte Bádenského, a postupně sjednotit Bádensko včetně okolních biskupství, což se mu definitivně povedlo mezi lety 18051810. V roce 1803 udělil Napoleon markraběti Karlu Fridrichovi kurfiřtský hlas (v té době jím sjednocované Bádensko mělo méně než polovinu z budoucího území). Předtím bylo bádenské markrabství a zároveň kurfiřtství zaniklo v roce 1806 povýšením na velkovévodství a zánikem Svaté říše římské.

Velkovévodové Bádenští (1806–1918)

editovat
 
Znak velkovévodství Bádenského
Podrobnější informace naleznete v článku Bádenské velkovévodství.

Bádenské velkovévodství vzniklo v roce 1806, kdy ho Napoleon Bonaparte za pomoc (dědičně) povýšil markrabství na velkovévodství, zároveň se stalo členem Rýnského spolku. Již v roce 1803 udělil Napoleon markraběti Karlu Fridrichovi kurfiřtský hlas. Až v roce 1771 se právě markrabě Bádenska-Durlachu Karel Fridrich Bádenský rozhodl přimout titul markraběte Bádenského a postupně sjednotit Bádensko včetně okolních biskupství což se mu definitivně povedlo mezi lety 18051810. Bádensko se také jako ostatní německé státy v roce 1815 stalo členem Německého spolku. V roce 1871 po Prusko-francouzské válce se jako většina zbylých nezávislých německých států stalo součástí Německého císařství.[1]

V důsledku německé porážky v první světové válce se v listopadu 1918 úplně vyčerpané Německo vzdalo. Následně vypukla v Berlíně, takzvaná listopadová či německá revoluce, jež se rozšířila po celém Německém císařství. V této závěrečné fázi existence Německého císařství byl německým kancléřem právě princ Max Bádenský, korunní princ Bádenska. Důsledkem revoluce bylo, že byly zrušeny či padly všechny německé monarchie včetně samotného Německého císařství. Dne 22. listopadu 1918 zde byla po odstoupení posledního velkovévody Fridricha II. vyhlášena republika Bádensko (německy Republik Baden), který byl do 1933 spolkovou zemí tzv. Výmarské republiky.

Hlavy rodu po roce 1918

editovat

Nevládnoucí členky rodu

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3