Fridrich I. Bádenský (velkovévoda)

bádenský velkovévoda (1856–1907)

Fridrich I. Bádenský, celým jménem Friedrich Wilhelm Ludwig Zähringen von Baden (9. září 1826, Karlsruhe28. září 1907, Mainau)) byl šestý, předposlední bádenský velkovévoda v letech 18561907. Předtím byl v letech 18521856 regentem za svého nemocného bratra velkovévodu Ludvíka II. Pocházel z rodu Zähringenů.

Fridrich I.
bádenský velkovévoda
Portrét
Doba vlády185628. září 1907
Úplné jménoFriedrich Wilhelm Ludwig Zähringen von Baden
Titulybádenský velkovévoda
regent (1852-1856)
Narození9. září 1826
Karlsruhe, Bádensko
Úmrtí28. září 1907
Mainau, Německé císařství
PředchůdceLudvík II. Bádenský
NástupceFridrich II. Bádenský
ManželkaLuisa Pruská
PotomciFridrich II. Bádenský
Viktorie Bádenská
Ludvík Bádenský
RodZähringenové
OtecLeopold I. Bádenský
MatkaŽofie Vilemína Švédská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se jako třetí syn velkovévody Leopolda (1790–1852) a jeho manželky Žofie Švédské (1801–1865), dcery krále Gustava IV. Adolfa.

Regentem a velkovévodou

editovat

Fridrich I. se stal následníkem trůnu velkovévodství po smrti svého otce v roce 1852, když se stal jeho starší bratr Ludvík II. velkovévodou. Protože však byl jeho bratr duševně nemocný, byl Fridrich v letech 1852-1855 regentem ad interim (prozatím). V roce 1856 se stal namísto svého bratra velkovévodou. Ludvík II. zemřel dva roky poté, v roce 1858.

Byl považován za relativně liberálního zastánce konstituční monarchie. Během jeho vlády byla zavedena v Bádensku možnost občanských sňatků, stejně jako přímé volby do dolní komory bádenského parlamentu v roce 1904. Byl také posledním suverénním bádenským panovníkem.

Byl také přítomen na vyhlášení německého císařství ve Versailles v roce 1871, kde byl jediným švagrem císaře Viléma I. a jedním z vládnoucích německých panovníků.

Velkovévoda Fridrich I. zemřel na svém letním sídle na ostrově Mainau v jižním Německu dne 28. září 1907. Po jeho smrti se stal velkovévodou jeho syn Fridrich II.

V roce 1856 se oženil s princeznou Luisou Pruskou, dcerou pruského krále Viléma I., s níž měl tři děti:

  • Fridrich II. Bádenský (9. července 1857 – 8. srpna 1928), zvaný Fritz, poslední bádenský velkovévoda, ⚭ 1885 Hilda Nasavská (5. listopadu 1864 – 8. února 1952)
  • Viktorie Bádenská (7. srpna 1862 – 4. dubna 1930), zvaná Vicky, ⚭ 1881 švédský princ Gustav, budoucí švédský král Gustav V. (16. června 1858 – 29. října 1950)
  • Ludvík Bádenský (12. června 1865 – 23. února 1888), zemřel v třiadvaceti letech svobodný a bezdětný (oficiálně na zápal plic, neoficiální prameny však uvádějí jako příčinu smrti zranění utržená v souboji)

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Karel Vilém Bádensko-Durlašský
 
 
Fridrich Bádensko-Durlašský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Vilemína Württemberská
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
 
 
 
 
Jan Vilém Friso
 
 
Amálie Nasavsko-Dietzská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Leopold I. Bádenský
 
 
 
 
 
 
Christian Heinrich Geyer von Geyersberg
 
 
Ludwig Heinrich Geyer von Geyersberg
 
 
 
 
 
 
Christianne Philippa von Thümmel
 
 
Luisa Karolina z Hochbergu
 
 
 
 
 
 
Johann Rudolph Hedwiger
 
 
Maximiliana Christiane von Sponeck
 
 
 
 
 
 
Wilhelmine Louise von Hoff
 
Fridrich I. Bádenský
 
 
 
 
 
Adolf I. Fridrich
 
 
Gustav III. Švédský
 
 
 
 
 
 
Luisa Ulrika Pruská
 
 
Gustav IV. Adolf
 
 
 
 
 
 
Frederik V.
 
 
Žofie Magdalena Dánská
 
 
 
 
 
 
Luisa Hannoverská
 
 
Žofie Vilemína Švédská
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Frederika Dorotea Bádenská
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat