Gustav V.

švédský král (1907–1950)

Gustav V. (celé jméno švédsky Oscar Gustaf Adolf) (16. června 1858, Stockholm29. října 1950 tamtéž) byl v letech 19071950 švédský král z dynastie Bernadotte.

Gustav V.
král švédský
Gustav V. v roce 1935.
Gustav V. v roce 1935.
Doba vlády 19071950
Narození 16. června 1858
Stockholm, Švédsko
Úmrtí 29. října 1950 (ve věku 92 let)
Stockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Pohřben Kostel Riddarholmen
Předchůdce Oskar II.
Nástupce Gustav VI. Adolf
Manželka Viktorie Bádenská
Potomci Gustav VI. Adolf
Rod Bernadotte
Otec Oskar II.
Matka Žofie Nassavská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Gustav se narodil jako první ze čtyř synů švédského a norského krále Oskara II. a jeho manželky Žofie Nassavské. Do roku 1905 byl následníkem norského trůnu. Na švédský trůn nastoupil po otcově smrti v roce 1907 a setrval na něm do své smrti v roce 1950. Byl zastáncem reforem a velmi dbal na dodržování konstitučního systému.

Za jeho panování bylo ženám přiznáno volební právo. V zahraniční politice došlo za jeho vlády k těsnému spojenectví skandinávských zemí, třebaže Norsko v roce 1905 vyhlásilo na Švédsku nezávislost. V období jeho vlády proběhly obě světové války, během nichž se snažil – přes své proněmecké sympatie – zachovat neutralitu své země, což se Švédsku – především díky němu – podařilo. Za druhé světové války nicméně prováděl politiku jistého diplomatického sbližování s Německem a s některými nacistickými prominenty.

Gustav V. – tenistaEditovat

Jako dítě byl Gustav slabé tělesné konstituce, ale díky soustavné tělesné výchově vyrostl ve vysokého štíhlého muže atletické postavy, jenž se dožil vysokého věku.

Gustav V. má velké zásluhy o rozvoj tenisu ve Švédsku – do té doby zde byl velmi řídce praktikovaným sportem, ale díky královu aktivnímu hraní se v této zemi stal velmi populární. Hrát tenis se Gustav naučil za svého pobytu ve Velké Británii v roce 1878 a po návratu do Švédska založil v zemi první tenisový klub, v roce 1936 pak založil Královský pohár – důležitý evropský halový turnaj. Sám byl vynikajícím tenistou; jako "Pan G" mnohokrát hrál na francouzské Riviéře, nejraději v mixu s tehdejšími hvězdami ženského tenisu, mj. se Suzanne Lenglenovou a Jadwigou Jędrzejowskou, a to do pozdního věku.

V době 2. světové války intervenoval u německé vlády za lepší zacházení s vězněnými tenisty Jeanem Borotrou a Gottfriedem von Crammem. V roce 1980 byl poctěn členstvím v Mezinárodní tenisové síni slávy.

Manželství a potomciEditovat

 
Čtyři generace dynastie Bernadotte na fotografii z 15. června 1906: dědičný princ Gustav (vlevo) a jeho syn princ Gustav Adolf (budoucí král Gustav VI. Adolf); uprostřed král Oskar II. s malým princem Gustavem Adolfem

Dne 20. září roku 1881 se princ Gustav oženil s bádenskou princeznou Viktorií (1862–1930), dcerou bádenského velkovévody Fridricha I. Z manželství vzešli tři synové:

Bylo veřejným tajemstvím, že král je homosexuál a často se to ani nepokoušel skrývat. (Zde je nutno mít na paměti, že v této době byla homosexualita nejen společensky nepřijatelná, ale i trestná.) Jeho vztah s Kurtem Haijbym byl předmětem aféry, během níž vyšlo najevo, že mu koruna platila velké sumy za mlčení (170 000 korun), že byl dvakrát nucen opustit zemi a že byl neoprávněně hospitalizován na psychiatrii. Král o tom pravděpodobně nevěděl nebo to přinejmenším sám přímo neinicioval. Podrobnosti odhalil na počátku 50. let Vilhelm Moberg.

V roce 1948 proběhly velké oslavy Gustavových devadesátin. Byla při nich patrná králova zjevná fyzická zchátralost; při otevření parlamentu v roce 1950 byl trůn prázdný.

Gustav V. zemřel ráno dne 29. října roku 1950 v paláci Drottningholm na komplikace bronchitidy. Se 43 lety panování byl nejdéle vládnoucím monarchou na švédském trůně (vyjma Magnuse II. Erikssona, který seděl na švédském trůně 45 let, z nichž ovšem 12 nemohl pro svůj nízký věk vládnout aktivně). 9. listopadu byl pohřben v kostele Riddarholmen ve Stockholmu.

Tituly a vyznamenáníEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Gustava V..

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Jean Henri Bernadotte
 
 
Karel XIV.
 
 
 
 
 
 
Jeanne de Saint Vincent
 
 
Oskar I.
 
 
 
 
 
 
François Clary
 
 
Désirée Clary
 
 
 
 
 
 
Françoise Rose Somis
 
 
Oskar II.
 
 
 
 
 
 
Alexandre de Beauharnais
 
 
Evžen de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
Joséphine de Beauharnais
 
 
Joséphine de Beauharnais mladší
 
 
 
 
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
Augusta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská
 
'Gustav V.'
 
 
 
 
 
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
 
 
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Karolína Oranžsko-Nasavská
 
 
Vilém Nasavský
 
 
 
 
 
 
Vilém Jiří ze Sayn-Hachenburgu
 
 
Luisa Isabela z Kirchbergu
 
 
 
 
 
 
Isabela Augusta Reussová z Greiz
 
 
Žofie Nasavská
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Württemberský
 
 
Pavel Württemberský
 
 
 
 
 
 
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Pavlína Württemberská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Sasko-Altenburský
 
 
Šarlota Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
 

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat


Externí odkazyEditovat