Otevřít hlavní menu

Luisa Hannoverská (anglicky: Louise of Great Britain; 7. prosince 1724, Londýn19. prosince 1751, Kodaň) byla britská princezna a jako manželka dánského krále Frederika V. v letech 17461751 dánská a norská královna.

Luisa Hannoverská
královna dánská a norská
Královna Luisa kolem roku 1747 autor Carl Gustaf Pilo
Královna Luisa kolem roku 1747
autor Carl Gustaf Pilo
Doba vlády 17461751
Manžel Frederik V.
Tituly vévodkyně šlesvicko-holštýnská, a hraběnka oldenburská
Narození 7. prosince 1724
Londýn
Úmrtí 19. prosince 1751
(ve věku 27 let)
Kodaň,
Pohřbena Katedrála v Roskilde
Předchůdce Žofie Magdalena Braniborská
Následník Juliana Marie Brunšvická
Potomci Kristián (1745–1747)
Žofie Magdalena
Karolina Vilemína
Kristián VII.
Luisa
Rod Welfové
Dynastie Hannoverská
Otec Jiří II.
Matka Karolina z Ansbachu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

BiografieEditovat

Luisa se narodila 7. prosince 1724 v Leicester House v Londýně jako nejmladší z osmi dětí budoucího krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu, v té době prince a princezny z Walesu. Pokřtěná byla 22. prosince. Když jí bylo dva a půl roku, nastoupil její otec na britský trůn.

ManželstvíEditovat

 
Luisa Hannoverská, dánská královna

10. listopadu roku 1743 se Luisa v Hannoveru provdala za dánského korunního prince Frederika (17231766), pozdějšího krále Frederika V. Oficiální obřad se uskutečnil o měsíc později v Altoně (11. prosince). Společně se svým manželem nastoupila 6. srpna 1746 na dánský a norský trůn.

Inteligentní a laskavá královna měla na svého muže dobrý vliv a velmi pozitivně ho inspirovala i ve věcech vlády, což se silně projevilo především ve vztahu k vědě a umění. Zajímala se o hudbu, tanec a divadlo; královský dvůr získal zcela jinou, volnější a lehkomyslnější podobu na rozdíl od striktně náboženského charakteru za vlády jejího tchána Kristiána VI. V roce 1747 např. angažovala pro divadlo královského dvora soubor italské opery Pietra Mignotiho.

Na rozdíl od své předchůdkyně (Žofie Magdaleny Braniborské) se Luisa učila dánštině a zveřejnila rozhodnutí vychovávat své děti v tomto jazyku; to i její pozitivní vlastnosti jí získaly velkou popularitu mezi jejími poddanými.

Trpěla nicméně prostopášným charakterem a chováním svého manžela, uchýlila se k péči o své děti a k charitativní činnosti. Po její předčasné smrti byla její památka stále jasná a oslavovaná (to byl posléze velký hendikep pro další dánskou královnu z hannoverské dynastie, Karolinu Matyldu Hannoverskou).

PotomciEditovat

Z manželství vzešlo pět potomků, z nichž čtyři se dožili dospělosti.

Dánskou královnou byla Luisa pouhých pět let. 19. prosince 1751, nedlouho po svých 27. narozeninách, v průběhu svého šestého těhotenství nečekaně v paláci Christiansborg v Kodani zemřela (příčinou smrti byly komplikace po potratu) a byla pochována v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů. Její malé děti zůstaly v péči její starší sestry Marie Hannoverské, provdané lankraběnky Hesensko-kasselské, jež se přestěhovala z Hessenska do Dánska.

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat