Wikipedista:Spookego/Pískoviště

Velký úlomek meteoritu Murchison z muzea v Chicagu

Meteorit Murchison je celkem více než 100kg primitivní meteorit, který v roce 1969 dopadl poblíž města Murchison v australském státě Victoria. Jde o jeden z nejvíce zkoumaných meteoritů, a to zejména díky své hmotnosti a vysokém obsahu organických látek, které zahrnují karboxylové kyseliny, uhlovodíky a aminokyseliny, základní stavební jednotky bílkovin. Právě kvůli nim je meteorit Murchison důležitým předmětem pro astrobiologii a otázku vzniku života.

Podle zprávy z roku 2020 jsou prachová zrna z karbidu křemíku tohoto meteoritu nejstarším materiálem objeveným na Zemi. Stáří nejstaršího z nich se odhaduje na 7,5 miliard let a většiny ostatních na 4,6 - 4,9 miliard let. Jsou proto starší než Země a Sluneční soustava, které vznikly před 4,6 miliardami let.

Klasifikace

Podrobnější informace naleznete na stránce Chondrit.

Meteorit Murchison patří mezi uhlíkaté chondrity skupiny CM2, tedy do skupiny kamenných meteoritů, které vznikaly hromaděním prachu z mateřské mlhoviny Sluneční soustavy a obsahují více než 0,2 % uhlíku. Uhlíkaté chondrity se vyznačují křehkostí a naprostá většina z nich se, stejně jako meteorit Murchison, v atmosféře rozpadne.

Organické sloučeniny

Isovalin, jedna ze vzácných aminokyselin nalezených v meteoritu Murchison

Murchison obsahuje běžné aminokyseliny, jako například glycin, alanin nebo kyselinu glutamovou a také neobvyklé, na Zemi se nevyskytující (případně vyskytující se velmi vzácně) aminokyseliny, například isovalin, kyselinu 2-aminoisomáselnou nebo pseudoleucin. Podle původních zprávy se tyto aminokyseliny nachází v racemické směsi, poměr L- a D- entantiomerů je tedy 1:1, zatímco aminokyseliny v proteinech se vyskytují výhradně v L-izomeru. Z tohoto důvodu lze odvodit jejich abiotický původ. Později bylo ale zjištěno, že u aminokyseliny alaninu a u neproteinogenního isovalinu převažuje množství L-izomeru.

Koncentrace organických sloučenin v meteoritu

Sloučeniny	Koncentrace (ppm)
Aminokyseliny	17-60
Karboxylové kyseliny	>300
Nearomatické uhlovodíky	>35
Aromatické uhlovodíky	3319
Fullereny	>100
Sulfonové kyseliny	68
Alkoholy	11
Hydroxykarboxylové kyseliny	15
Puriny a pyrimidiny	1,3
Fosfonové kyseliny	2
Celkem	>3911,3

V meteoritu byly nalezeny purinové (xantin) i pyrimidinové (uracil) báze, které nejsou pozemského původu. To může podporovat teorii, že některé organické sloučeniny podílející se na vzniku života pocházely z vesmíru. Byla také izolována směs alkanů, podobná té, která vznikla při Millerově-Ureyově experimentu. V roce 2019 objevil mezinárodní výzkumný tým v meteoritech Murchison a NWA 801 cukry včetně arabinózy, xylózy a ribózy, která je mimo jiné součástí nukleosidů RNA. Šlo o první objev cukrů na meteoritech a o první důkaz existence ribózy ve vesmíru.

Srovnání s Miller-Ureyovým experimentem

Podrobnější informace naleznete na stránce Millerův–Ureyův experiment.

V roce 1952 provedli američtí chemici Stanley Miller a Harold Urey experiment, při kterém simulovali podmínky Země před zhruba 3,5 miliardami let a testovali tím teorii abiogeneze - postupného vzniku života chemickými procesy. K napodobení tehdejší atmosféry použili methan, amoniak, vodík a vodní páru, a dvě elektrody, které vytvářely blesky. Výsledkem experimentu byl vznik organických molekul včetně racemické směsi více než 20 aminokyselin s podobným zastoupením jako na meteoritu Murchison. Poslední dobou se objevuje skepticismus k Millerově-Ureyově experimentu, protože atmosféra tehdy pravděpodobně neobsahovala tolik methanu a amoniaku.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku https://en.wikipedia.org/wiki/Murchison_meteorite na anglické Wikipedii.