Wikipedista:LLPPr/Pískoviště
 Klepec I., II. | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 29. listopad |
| Nadm. výška | 358 m n. m. |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Kolín |
  Klepec I., II. | |
| Další informace | |
| Kód | 655 |
Klepec I., II. je přírodní památka v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Tvoří ji dvě oddělené lokality (Klepec I. a Klepec II.) na vrcholu a severním úbočí vrchu Klepec (358 m n. m.) mezi vesnicemi Skřivany a Limuzy. Předmětem ochrany je doklad selektivního zvětrávání říčanské žuly.
Historie editovat
Původ slova Klepec je z holandského slova klippe. Ve 14. století slovo převzali Němci a vznikl název Klëp, jehož překlad znamenal „svislé skály“. Výška vrchu Klepec byla poprvé změřena na přelomu let 1851 a 1852, kdy byla stanovena na 187,71 pařížských sáhů, kdy 1 sáh činí 1,83 metrů, tudíž jeho výška se rovnala 343,51 m n. m. Rozloha území je 7,4785 ha. Přírodní památka byla rozdělena na dvě oddělená území Klepec I. a Klepec II.
Pro zachování vzhledu skalních útvarů byl Klepec v roce 2000 byl zařazen do kategorie IUCN klasifikován na přírodní památku nebo prvek.[1]
Přírodní poměry editovat
Přírodní památka Klepec leží na východě Středočeského kraje v katastrálním území Přišimasy, kde se nachází Klepec I., a Tismice, kde se rozkládá největší část Klepce II; vše v okrese Kolín. Celková rozloha ochranného pásma je 11,431 hektaru.[1]
Geologie editovat
Nalezneme tu již zmiňovaný geologický jev, kdy docházelo ke zvětrávání hrubozrnné říčanské žuly. Klepec se nachází v moldanubiku v Českém masivu. Jsou to hlubinné granitoidní horniny. Skládají se ze dvou velkých a kolem je několik malých plutonických komplexů. Klepec spadá konkrétně do Středočeského plutonu v moldanubiku. Spadá tam oblast táhnoucí se od Českého Brodu směrem k Blatné. Tyto horniny vznikly hercynským vrásněním.
Vyvřelina, která se zde nachází je v závěrečné fázi vzniku rozsáhlého magnetického tělesa, kterým je Středočeský pluton. Tento pluton vznikal během prvohor. V třetihorách následovalo stejnoměrné uspořádání jednotlivých minerálů v hornině a intenzivního chemického zvětrávání a poté ve čtvrtohorách probíhal odnos zvětralin tzv. eroze, díky které dnes můžeme pozorovat tzv. kamenné stádo. Většina z nich má na svém vrcholu vzácné skalní misky s odtokovými kanálky.
Na kraji vrchu Klepec I. leží největší žulový skalní útvar zvaný Slouha, který měl poslední přeměnu v roce 1920, kdy byla do Slouhy vsazena pamětní deska obětem první světové války, zejména občanům spojených obcí Přišimasy. Slouha dosahuje výšky 8 metrů, dlouhý je taktéž 8 metrů a jeho šířka pak činí 3 metry. V 19. století měl kolem sebe Slouha menší obklopující skaliska, kterým lidé přezdívali „stádo ovcí“. Ty však byly v roce 1843 rozbity na kvádry a štěrk kameníkem Michálkem s dělníky, kteří je dali k použití na Císařskou silnici z Prahy do Kolína a pro stavbu železného mostu v Praze a Poděbradech. Dnes kolem Slouhy ze severní strany roste menší smíšený les.
V lokalitě Klepec II. se nachází balvan nazývaný Stoh slámy, který dosahuje výšky 4 metrů a jeho průměr činní 3 metry. Hmotnost Stohu slámy byla V. Smutným odhadnuta na 432 tun. Na vrchu balvanu se nacházejí skalní misky, které jsou spojovány s pohanskými obřady.[2]
Geomorfologie editovat
Skalní útvar v lokalitě Klepec I. se nazývá Slouha a skála v lokalitě Klepec II. se jmenuje Fůra sena nebo Stoh slámy. Ovšem tyto skalní útvary říčanské žuly, které v sobě obsahují živec nejsou jedinými. Nalezneme zde vyvřelinu s názvem Umyvadlo, Obří záda nebo také Šplíchalův obrácený kočár, který má jednu stranu uměle vyhlazenou se dvěma vrty. [3]
Pedologie editovat
Přírodní památku Klepec obklopuje zemědělská půda a lesní pozemky. Půdy jsou zde mírně bohaté na živiny.
Flora editovat
Všude kolem zvětralé říčanské žuly roste smíšený les. Hojně rostoucími původními dřevinami jsou borovice lesní (Pinus sylvestris) a bříza bělokorá (Betula pendula). Mezi další hojně zastoupené dřeviny řadíme trnovník akát (Robinia pseudacacia), borovice černá (Pinus nigra) a modřín opadavý (Larix decidua), ovšem tyto dřeviny nejsou původní.
Keřové patro tvoří bez černý (Sambucus nigra) a růže šípková (Rosa canina).
Bylinné patro v této oblasti je poměrně chudým. Najdeme zde běžné byliny rostoucí v mírně bohatých půdách. Můžeme zde vidět např.: kakost smrdutý (Geranium robertianum), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a ostružiník (Rubus sp.).
Fauna editovat
Klepec je významnou lokalitou pro některé ochranářsky významné živočichy. Z bezobratlých zde nalezneme zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta), čmeláka hájového (Oxythyrea funesta) a čmeláka rolního (Bombus pascuorum).
Další významní živočichové, kteří jsou ohrožení a můžeme je zde spatřit jsou ještěrka obecná (Lacerta agilis), užovka obojková (Natrix natrix), čolek obecný (Lissotriton vulgaris).
Z ptačí říše zde nalezneme lejska šedého (Muscicapa striata), lejska bělokrkého (Ficedula albicollis), ťuhýka obecného (Lanius collurio) a krutihlava obecného (Jynx torquilla).
Ochrana přírody editovat
Ochrana zde probíhá z důvodu výskytu balvanů po selektivní erozi. Kód ochrany zní: „předmět ochrany spadá pod definici předmětu ochrany dle zřizovacího předpisu zvláště chráněného území.“
Cíl ochrany je zachování zvětralin, které nezarostou rostlinami rostoucích v okolí balvanů. Cíl se považuje za splněný, je-li dodržen odstup dřevin 2 metry od balvanů a bez zásahu člověka na zvětralinách.
Přístup editovat
Chráněné území je přístupné po žlutě značené turistické trase ze Skřivan do Limuz.[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Klepec I., II.. drusop.nature.cz [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Cesty a památky. www.cestyapamatky.cz [online]. Start:2008- [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Naučná stezka Klepec. stezky.info [online]. 2009-07-29 [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Turistická mapa. mapy.cz [online]. Mapy.cz [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu LLPPr/Pískoviště na Wikimedia Commons - Informace na AOPK ČR
- Popis na cesty a památky
