Skřivany

obec v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji
Tento článek je o obci na Bydžovsku. O části obce Přišimasy pojednává článek Skřivany (Přišimasy).

Skřivany (německy Skriwan) je obec, ležící na řece Cidlině tři kilometry severně od města Nový Bydžovokrese Hradec Králové. Sídlem prochází železniční trať 040 Chlumec nad Cidlinou – Trutnov a silnice II/327. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Skřivany
Zámek Skřivany
Zámek Skřivany
Znak obce SkřivanyVlajka obce Skřivany
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0521 570834
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Nový Bydžov
Okres (LAU 1) Hradec Králové (CZ0521)
Kraj (NUTS 3) Královéhradecký (CZ052)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 046 (2020)[1]
Rozloha 6,50 km²
Katastrální území Skřivany
Nadmořská výška 238 m n. m.
PSČ 503 52
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Skřivany,
ul. Dr. Vojtěcha 199,
503 52 Skřivany
skrivany@skrivany.cz
Starostka Karolína Hálová, DiS.
Oficiální web: skrivany.cz
Skřivany
Skřivany
Další údaje
Kód části obce 148962
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

O prehistorickém osídlení této lokality svědčí řada nálezů po lovcích mamutů – z doby ledové. V okolí se našly keramické střepy, nástroje a dřevěné uhlí z mladší doby kamenné, odkryté přímo na území obce, stejně jako čtyři kostry tzv. „skrčenců“ ze starší doby bronzové. Jedna z koster je dnes vystavena v Muzeu v Novém Bydžově. O výzkum se zasloužil Albín Stocký.

Skřivany patří mezi nejstarší obce raného středověku v Královéhradeckém kraji. Původ jejich jména lze klást do 11. až 12.století. Přesné stáří je dosud předmětem sporu historiků. Datování vychází ze zápisu v Kosmově kronice z roku 1110, která hovoří o osadě u „mostů křivců“ (ad pontes criuci). Historikové se přou, zda pozdější vladykové ze Křivan přijali jméno podle Kosmova označení zdejších šikmo položených mostů přes řeku Cidlinu, nebo zda naopak až oni dali jméno zdejší osadě. Kosmas tedy slouží jako časový údaj před založením (ante quem) nebo po založení (post quem).

První majitelé panství jsou v písemných pramenech doloženi poměrně pozdě, od roku 1360 to byl Vznata ze Skřivan a po něm roku 1395 Chod ze Skřivan. Poslední Apollon ze Skřivan je doložen roku 1437. V 16. století se v držení obce vystřídali Pernštejnové, Václav Sokol z Leskovce a Erazim Sommerfeld. K renesanční etapě dějin patří výstavba tvrze, připomínané ovšem teprve roku 1628. Krátce do roku 1634 držel statek Albrecht z Valdštejna a po něm jeden z jeho vrahů John Gordon. Roku 1654 se na panství vracejí Sommerfeldové. Po nich se střídají majitelé až do roku 1805, kdy skřivanský statek koupil pražský měšťan Ignác Müller. Sňatkem jeho dcery přešel statek na Ledvinku z Adlerfelsu. Majiteli a provozovateli cukrovaru se koncem 19. století stali severočesko-němečtí podnikatelé Liebigové. Před první pozemkovou reformou vlastnila statek a cukrovar Pražská úvěrní banka.[2]

PamátkyEditovat

  • Kostel svaté Anny (Sv. rodiny) – barokní jednolodní stavba s oratoří, postaven roku 1720 D. Morazzim, v západním průčelí nika se sochou Anděla Strážce; uvnitř dřevěné sochy světců z dílny F. M. Brokoffa (sv. Petr) a J. Rychtery (sv. Pavel); klasicistní náhrobek od J. Rychtery z roku 1822;
  • Zvonice za kostelem, dřevěná
  • Zámek – na místě renesanční tvrze, sídlo někdejších majitelů panství, továrníka Maxmiliána Ledvinky z Adlerfelsu; dvoupatrová stavba s hranolovou věží na východní straně z poloviny 19. století, ve stylu anglické tudorovské novogotiky ji projektoval architekt Josef Niklas, uvnitř jsou kazetové stropy J. Žabky podle návrhu arch. Sacherse. Hospodářské budovy ze 30. let 19.století. Dnes objekt slouží jako sociální ústav pro mentálně postižené dívky.
  • Cukrovar – Světový věhlas získal skřivanský cukrovar, přeměněný postupně na moderní rafinerii, jež před druhou světovou válkou zaměstnávala kolem 1200 lidí a jejíž proslulé homole se vyvážely do téměř 50 zemí světa. V roce 1977 však byla skřivanská výroba cukru zrušena a v areálu bývalého cukrovaru se nyní vyrábějí víčka na konzervy.
  • Chalupa (dříve hospodářské stavení) u zámku

Významní rodáci a osobnostiEditovat

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI., Východní Čechy, Praha 1989

LiteraturaEditovat

  • Umělecké památky Čech, díl III. (P-Š). Academia Praha 1980, strana 328.
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI., Východní Čechy, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1989

Externí odkazyEditovat