Wikipedista:Honza chodec/pískoviště/Aston

Aston Martin Lagonda Limited
Základní údaje
Právní formaPrivate Limited Company
Datum založení1913
ZakladateléLionel Martin
Robert Bamford
SídloSpojené království Gaydon, Warwickshire, Spojené království
Klíčoví lidéDr. Ulrich Bez, CEO
Marek Reichman, Šéfdesigner
Charakteristika firmy
Oblast činnostiAutomobilový průmysl
Produktyautomobily
Výsledek hospodaření474,3 milionů liber(2010)[1]
MajiteléDavid Richards
John Sinders
Investment Dar Ford Motor Company
Adeem Investment[2]
Identifikátory
Oficiální webGlobální webová prezentace Aston Martin

Aston Martin Lagonda Limited je britský výrobce luxusních sportovních vozů se sídlem v Gaydonu v hrabství Warwickshire. Jméno společnosti je odvozeno od jména jednoho ze zakladatelů, Lionela Martina, a od závodů do vrchu Aston Hill pořádaných poblíž vesničky Aston Clinton v hrabství Buckinghamshire.[3]

Mezi lety 1994 a 2007 byl Aston Martin součástí Ford Motor Company, kde byl v roce 2000 zařazen do Premier Automotive Group. 12. března 2007 byl prodán za 479 milionů liber skupině investorů vedenou bývalým závodníkem Davidem Richardsem a je spoluvlastněnou skupinou Investment Dar a obchodníkem Johnem Sindersem.[4] Ford si ponechal 12,1% podíl v hodnotě 77 milionů dolarů.[5]

Historie

editovat
 
Sportovní model Aston Martin z roku 1937 s dvoulitrovým motorem

Aston Martin byl založen v roce 1913 Lionelem Martinem a Robertem Bamfordem. Ti se předchozí rok spojili jako Bamford & Martin aby prodávali automobily společnosti Singer v prostorách na Callow Street v Londýně, kde také opravovali vozy značek GWK a Calthorpe. Martin závodil se speciály na Aston Hill u vesnice Aston Clinton, což vedlo k rozhodnutí vyrábět vlastní automobily.[6]

Získali tedy prostory v Henniker Place v Kensingtonu a postavili svůj první vůz v březnu 1915. První automobil nesoucí jméno Aston Martin byl postaven Martinem zabudováním čtyřválcového motoru Coventry-Simplex do podvozku vozu Isotta-Fraschini z roku 1908.[7][8] Další výroba nemohla začít kvůli vypuknutí První světové války, Martin narukoval k Admiralitě a Bamford k zásobovacím jednotkám Royal Army Service Corps. Všechny stroje byly prodány společnosti Sopwith Aviation Company.

Meziválečné období

editovat

Po válce byla společnost Bamford & Martin znovu založena na Abingdon Road v Kensingtonu a navrhla nový vůz, který mohl dál nést jméno Aston Martin. Bamford opustil společnost v roce 1920 a společnost byla revitalizována s financováním od hraběte Louise Zborowskiho. V roce 1922 společnost Bamford & Martin vyrobila vozy pro závodění na francouzské velké ceně a tyto vozy ustanovily světové rychlostní a vytrvalostní rekordy v Brooklands. Byly postaveny tři vozy pro tovární tým, určené k závodění a lámání rekordů: vůz s číslem podvozku 1914, později známý jako Green Pea (Zelený hrášek); číslo podvozku 1915, neboli rekordní vůz Razor Blade a číslo podvozku 1916, později známý jako Halford Special. Pro prodej bylo vyrobeno přibližně 55 automobilů ve dvou konfiguracích s dlouhým a krátkým podvozkem. Společnost zkrachovala v roce 1924 a byla koupena Lady Charnwoodovou, která dala do vedení svého syna Johna Bensona. Společnost znovu zkrachovala v roce 1925 a továrna byla zavřena v roce 1926, kdy odešel i Lionel Martin.

Později toho roku Bill Renwick, Augustus (Bert) Bertelli a několik bohatých investorů, včetně Lady Charnwoodové, převzali kontrolu nad společností, přejmenovali ji na Aston Martin Motors a přesunuli ji do bývalé továrny Whitehead Aircraft Limited ve Felthamu.

Renwick a Bertelli spolupracovali již několik let a vyvinuli čtyřválcový motor s vačkovým hřídelem v hlavě válců využívající Renwickův patentovaný design spalovacího prostoru a testovali ho na podvozku Enfield Allday. Byl to jediný vůz vyrobený pod značkou "Renwick and Bertelli". Byl známý jako "Buzzbox" a dochoval se dodnes.

Plánovali prodat tento motor výrobcům motorových vozidel, ale poté, co zaslechli, že Aston Martin již nevyrábí, uvědomili si, že by mohli využít pověsti jména Aston Martin. Vybudovaná značka jim mohla umožnit snadný start výroby úplně nového vozu.

Mezi lety 1926 a 1937 byl Bertelli technickým ředitelem společnosti Aston Martin a také konstruktérem všech automobilů Aston Martin vyráběných během tohoto období. Tyto automobily jsou známy jako "Bertelliho vozy". Mezi nimi jsou 1½ litrový "T-type", "International", "Le Mans", "MKII", jeho závodní verze, "Ulster", a 2 litrový 15/98 a jeho závodní verze "Speed Model".

Většinou se jednalo o dvousedadlové sportovní vozy a většinou byly karosovány bratrem Berta Bertelliho, Enricem. Byl ale vyráběn i malý počet čtyřsedadlových cestovních vozů na dlouhých chassis, kabrioletů a limuzín.

Bertelli byl nadšený do závodění se svými vozy a byl velmi schopný řidič. Byl jedním z velmi mála tvůrců motorů, který opravdu seděl za volantem a závodil s vozy, které navrhl a vyrobil. Účast v závodech měla proto bezpochyby přímý vliv na zlepšování vozidel značky a "LM" vozy továrního týmu byly velmi úspěšné v národních a mezinárodních závodech včetně Le Mans a Mille Miglia.

Finanční problémy se znovuobjevily v roce 1932 a společnost byla zachráněna panem L. Prideaux Brune, který financoval společnost do následujícího roku, kdy ji převzal sir Arthur Sutherland. V roce 1936 se společnost rozhodla zaměřit na silniční automobily. Výroba automobilů běžela vždy v malém měřítku a před tím, než začátek Druhé světové války zastavil výrobu, bylo vyrobeno pouze asi 700 vozidel. Během války továrna vyráběla letecké komponenty.

Éra Davida Browna

editovat
 
Aston Martin DB5 (1965)

V roce 1947 byla společnost koupena firmou David Brown Limited vedenou sirem Davidem Brownem. David Brown tento rok také koupil firmu Lagonda kvůli jejímu motoru 2,6 litru, který navrhl Walter Owen Bentley. Obě společnosti sdílely prostředky a dílny jako Aston Martin Lagonda a to byl začátek série klasických vozů nesoucí iniciály "DB". V roce 1950 společnost představila DB2, následovaný automobilem DB2/4 roku 1953, DB2/4 MkII roku 1955, DB Mark III v roce 1957 a automobilem italského stylu, 3,7 L DB4 v roce 1958. Všechny vozy získaly firmě dobrou závodní pověst, ale DB4 bylo klíčem k vybudování dobrého jména firmy, které stmelil slavný vůz Aston Martin DB5 v roce 1963. Společnost pokračovala v rozvoji stylu "grand touring" vozem DB6 (1965–70), a DBS (1967–1972). Roku 1955 koupil David Brown karosárnu Tickford a její továrnu na Tickford Street v Newport Pagnell.

70. léta — změny vlastníků

editovat

I přes zvyšování hodnoty vozů měla společnost často finanční potíže. V roce 1972 ji koupila společnost Company Developments Ltd. vedená Williamem Willsonem.[9] Následně byla prodána kvůli dalším finančním těžkostem v roce 1975 severoamerickým investorům Peterovi Sprague a Georgeovi Mindenovi za 1,05 milionu tehdejších liber.[10] Úspěšná restrukturalizace vedla k vytvoření dalších 360 pracovních míst a zisku 750 000 liber za rok 1977.[10] Noví vlastníci postrčili společnost k modernizaci výrobních linek a výrobě modelů V8 Vantage v roce 1977, kabrioletu Volante roku 1978, a vytvoření studie Bulldog designované Williamem Townsem v roce 1980. Towns také navrhl vzhled futuristické limuzíny Aston Martin Lagonda, založené na modelu V8.

V roce 1980 měl Aston Martin plány, které se nakonec neuskutečnily, na koupi značky MG, kterou chtěly využít jako sesterskou značku, pravděpodobně pro menší sportovní vozy. Nápady byly přetvořeny do designu nového vozu a byly odhaleny tisku jako jejich představa modernizovaného modelu MG MGB ročníku 1981.

Společnost byla těžce zasažena ekonomickou situací začátku osmdesátých let, kdy se celosvětové prodeje značky Aston Martin smrskly na tři vozy týdně a předseda představenstva Alan Curtis společně s podílníky Američanem Peterem Sprague a Kanaďanem Georgem Mindenem byly blízko zastavení výroby a přeorientování na servis a renovace starých vozů. Tehdy v roce 1980 se Curtis zúčastnil benefiční akce sponzorované společností Stirling Moss na okruhu Brands Hatch a potkal Victora Gauntletta.

80. léta - Victor Gauntlett

editovat

Gauntlett v roce 1980 koupil 12,5% podíl v Astonu Martin za 500 000 liber přes Pace Petroleum a spolu s ním i Tim Hearley z CH Industrials, který koupil podobný podíl. Pace a CHI společně převzali poloviční podíl ve firmě na začátku roku 1981, s Gauntlettem jako výkonným předsedou představenstva. Gauntlett také vedl obchodní tým a po nějakém vývoji, když se stal nejrychlejším sériově vyráběným čtyřmístným vozem na světě, byl díky publicitě schopen s úspěchem prodávat Aston Martin Lagonda do zemí Perského zálivu, hlavně do Ománu, Kuvajtu a Kataru.[11]

V té době z Tickfordu vznikla dceřiná společnost, která vytvářela prestižní verze výrobků jiných společností. Vytvořila například Tickford Austin Metro, Tickford Ford Capri a dokonce interiéry vlaků se značkou Tickford.[11] Pace Petroleum pokračovala ve sponzorování závodů a sponzorovala všechny akce Aston Martin Owners Clubu. Tickfordem upravený Nimrod Group C vlastněný prezidentem AMOC (Aston Martin Owners Club) Viscontem Downem skončil sedmý ve 24 hodin Le Mans v roce 1982. Nicméně prodej vozů byl na nejnižší úrovni vůbec, když se v roce 1982 vyrobilo 30 vozů.[11]

Jak se stal trh s ropou napjatější a Aston Martin vyžadoval více času a peněz, Gauntlett prodal v září 1983 Pace Petroleum společnosti Kuwait Investment Office. Protože Aston Martin potřeboval větší investice, tak také prodal část svého podílu americkému importérovi a řeckému dopravnímu magnátovi Peterovi Livanosovi, který investoval přes své joint venture s Nickem a Johnem Papanicalou jménem ALL Inc. Gauntlett zůstal předsedou správní rady společnosti, která byla z 55% vlastněná řeky, a Tickford napůl vlastnily společnosti ALL a CH Industrials. Nelehký vztah byl ukončen, když ALL využilo možnost koupit větší podíl v AML; CH Industrial vyměnilo zbývající podíl za druhou polovinu podílu v Tickfordu, která si ponechala vývoj stávajících projektů Aston Martin. V roce 1984 se Titan, hlavní přepravní společnost rodiny Papanicolaou, dostala do potíží, takže Livanosův otec George vykoupil podíly rodiny Papanicolaou ve společnosti ALL, zatímco se Gauntlett znovu stal akcionářem s 25% podílem v AML. Obchod určil hodnotu společnosti Aston Martin na 2 miliony liber. Ten samý rok postavila společnost svůj 10 000 vůz.[11] I když jako výsledek musel Aston Martin propustit 60 zaměstnanců pro nadbytečnost, Gauntlett koupil podíl v italské karosárně Zagato a vzkřísil její spolupráci s Aston Martin.

 
Aston Martin V8 Vantage z filmu Dech života

V roce 1986 Gauntlett vyjednal návrat fiktivního britského tajného agenta Jamese Bonda za volanty vozů Aston Martin. Producent Cubby Broccoli chtěl přepracovat postavu s pomocí herce Timothy Daltona ve snaze vrátit filmům kouzlo, které ztratily s odchodem Seana Conneryho. Gauntlett poskytl svůj vlastní předprodukční Vantage pro účely natáčení filmu Dech života a producentu Broccilimu prodal vůz Volante. Gauntlettovi byla nabídnuta role plukovníka KGB, ale musel ji odmítnout z důvodu časového vytížení.[12]

I když se firmě dařilo, Gauntlett věděl, že pro dlouhodobé fungování bude potřebovat další prostředky. V květnu roku 1987 Gauntlett spolu s princem Michaelem z Kentu sledovali v domě manželky zakladatele závodu Mille Miglia sledovali vzpomínkovou akci Mille Miglia Storica. Mezi pozvanými hosty byl i Walter Hayes, viceprezident společnosti Ford of Europe. Navzdory předchozím problémům s převzetím AC Cars viděl Hayes potenciál značky a rozhovory vyústily v převzetí části podílu Fordem v září 1987.[13] Roku 1988, po dvaceti letech, během kterých vyrobila společnost zhruba 5 000 aut, oživila ekonomika a Aston úspěšně prodával limitovanou edici Vantage a 52 kupé Volante Zagato, každé za 86 000. Společnost konečně skončila s výrobou letitého motoru V8 a představila řadu Virage, první nový Aston po 20 letech.

Gauntlettovy závodní zájmy také v roce 1989 s omezenými úspěchy vrátily značku Aston zpátky do automobilového sportu. Nicméně změny pravidel ohledně motorů pro sezónu 1990 a představení nového Aston Martin Volante, spolu s přípravou "malého Astonu" DB7, která vyžadovala velké nasazení konstruktérů, vedly Ford k tomu, že souhlasil s převzetím celé společnosti a tak Gauntlett předal řízení společnosti Hayesovi v roce 1991.[14] V roce 1992 byla oznámena verze Vantage a následující rok oznámila společnost rozšíření řady DB modelem DB7.

Vláda Fordu

editovat

Ford výrazně investoval do výroby a rychle zvýšil produkci. V roce 1994 otevřel Ford novou továrnu na Banbury Road u Bloxhamu. Během roku 1995 vyrobila společnost rekordních 700 vozů. V roce 1998 byl postaven dvoutisící vůz DB7 a roku 2002 vyrobil Aston už 6000. vůz řady DB7, čímž model DB7 překonal všechny předchozí modely DB. V roce 1999 byl Aston Martin začleněn do Fordovy nově vzniklé divize Premier Automotive Group, spolu se značkami Jaguar, Lincoln, Land Rover a Volvo. Řada DB7 byla v roce 1999 rozšířena modelem V12 Vantage a roku 2001 byla modelová řada rozšířena o dvanáctiválcový Aston Martin Vanquish.

Rok 2003 byl v historii značky významný. Na North American International Auto Show v Detroitu Aston Martin představil koncept V8 Vantage. Také byla otevřena továrna v Gaydonu, první továrna v historii Aston Martin, která byla postavena přímo pro tuto automobilku. Navíc bylo představeno kupé Aston Martin DB9, které ve výrobě nahradilo desetiletý DB7. Otevřená verze DB9 Volante byla představena na autosalonu v Detroitu následující rok.

V prosinci 2003 Aston Martin oznámil, že se v roce 2005 vrátí k závodění. Byla vytvořena divize Aston Martin Racing, která spolu s Prodrive převzala zodpovědnost za konstrukci, vývoj a řízení programu DBR9. Aston Martin DBR9 jezdí v soutěžích cestovních vozů včetně slavného závodu 24 hodin Le Mans.

V roce 2006 vnitřní audity investic a nákladů přinutily Ford přemýšlet, zda by se neměl zbavit částí Premier Automotive Group. Po návrzích prodat Jaguar Cars, Land Rover nebo Volvo Cars Ford pověřil švýcarskou společnost UBS AG aby prodala Aston Martin celý, nebo po částech v aukci a oznámil tento záměr v srpnu 2006.[15]

2007—A new era begins

editovat

12. března 2007 byl Aston Martin koupen konsorciem, které vedl ředitel firmy Prodrive, David Richards, za 475 milionů liber (848 milionů dolarů).[16] Společnost Prodrive však nebyla do transakce nijak zapojena.[17] Ford si ponechal podíl ve společnosti, oceněný na 40 milionů liber.

19. července 2007 byl v továrně u Newport Pagnell vyroben poslední vůz, Vanquish S. Od roku 1955 bylo v továrně vyrobeno téměř 13 000 vozů. Továrna na Tickford Street zůstala ve vlastnictví Aston Martin jako servisní a renovační středisko.[18] Výroba je nyní soustředěna v Gaydonu[19] na bývalé letecké základně RAF. Protože však kapacita továrny nebyla dostatečná, 4. března 2008, při představení modelu Aston Martin Rapide, oznámila společnost, že tento vůz bude vyráběn mimo Spojené království, ve spolupráci s rakouskou společností Magna Steyr ve městě Graz. Plánovaná produkce byla přibližně dvou tisíc vozů ročně.[20][21]

Aston Martin také rozšířil svou obchodní síť otevřením dalších dealerství v Evropě, zároveň otevřel své první zastoupení v Číně v Pekingu a Šanghaji. To rozšířilo prodejní místa na 120 autosalonů v 28 zemích.[22]

Prvního září 2008 společnost oznámila záměr oživit značku Lagonda. Následující jaro na autosalonu v Ženevě byl představen koncept vozu SUV se značkou Lagonda. Původní záměr prodávat byl prodávat toto čtyřdveřové SUV od roku 2012, od představení konceptu však bylo pouze oznámeno, že vývoj stále pokračuje, další detaily známy nejsou.[23][24][25]

Návrat do Le Mans

editovat

V lednu 2009 bylo oznámeno, že se tovární tým zúčastní závodu 24 hodin Le Mans v prestižní třídě LMP1. V předchozí sezóně se Aston Martin účastnil jako spolutvůrce vozu Lola B08/60 LMP1 Coupe pro tým Charouz Racing. Proto v sezóně 2009 použil lehce pozměněný vůz, Lola-Aston Martin B09/60, i ve svém továrním týmu. V sezónách 2009 a 2010 měl Aston Martin na startu vždy tři vozy Lola-Aston Martin. Aston Martin se také účastnil kompletní Le Mans series, která začala začátkem dubna v Barcelóně, s vozy Lola-Aston Martin LMP. Tato sezóna však nezačala šťastně, když během předsezóního testu 8. března Tomáš Enge při nehodě zničil vůz 007. Tým Aston Martin následně postavil nový vůz Lola, aby nahradil odepsaný speciál.[26]

Výsledky

editovat
  • 2009
    startovní číslo 007, 373 kol, 4. celkově a 4. ve třídě
    startovní číslo 008, 342 kol, 13. celkově a 11. ve své třídě
    startovní číslo 009, nedokončilo, 252 kol, 40. celkově a 16. ve třídě
    Vůz číslo 007 celkově vyhrál Le Mans Series a vůz číslo 009 skončil na čtvrtém místě.
  • 2010
    startovní číslo 007, 365 kol, 6. celkově a 5. ve třídě
    startovní číslo 008, nedokončilo, 302 kol, 33. celkově a 11. ve třídě
    startovní číslo 009, nedokončilo, 368 kol, 30. celkově a 8. ve své třídě
  • 2011
    startovní číslo 007, nedokončilo, 2 kola, 55. celkově, první ve třídě
    startovní číslo 009, nedokončilo, 0 kol, 56. celkově a poslední ve třídě

2010 Outsourced Rapide production to Austria

editovat

The first four-door Aston Martin Rapide sports cars rolled out of the Magna Steyr factory in Graz, Austria.[27] The contract manufacturer provides dedicated facilities to ensure compliance with the exacting standards of Aston Martin and other marques, including Mercedes-Benz Ulrich Bez has publicly speculated about outsourcing all of Aston Martin’s operations with the exception of marketing.[28]

Aston Martin v kultuře

editovat
  • James Bond v sedmém románu, Goldfinger, používá DB Mark III. Dlouhé spojení 007 a značky Aston Martin začalo na plátně se stříbrným DB5, který se objevil ve filmech Goldfinger (1964) a Thunderball (1965). Tehdy to bylo Jamesovo služební auto a ve filmech Zlaté oko (1995) a Zítřek nikdy neumírá (1997) se objevilo jako jeho vlastní auto, ve filmu Casino Royale (2006) tentýž model James Bond vyhrál v pokeru. Ve snímku V tajné službě Jejího Veličenstva (1969) se na začátku a na konci filmu objeví DBS v zeleném metalickém laku. Po přestávce s Lotusem se Aston Martin do bondovek vrátí - šedý V8 Volante a Vantage v bondovceDech života (1987). Dále James Bond po několik filmů řídí BMW, aby se ve filmu Dnes neumírej (2002) vrátil ke značce Aston Martin, v tomto filmu používal model Vanquish. Ve filmu Casino Royale (2006) James Bond kromě vyhraného DB5 řídí také nový služební vůz DBS.
  • Stříbrný Aston Martin DB4 byl řízen postavou Michaela Caina v původním filmu The Italian Job z roku 1969.
  • Ve filmu Auta 2 je postava jménem Finn McMissile představována modifikovaným antropomorfním Astonem Martin DB5. Finn je zobrazen jako automobilní verze Jamese Bonda jak ho představoval Sean Connery, který v bondovkách řídil DB5.

Pre-war cars

editovat
  • 1921–1925 Aston Martin Standard Sports
  • 1927–1932 Aston Martin First Series
  • 1929–1932 Aston Martin International
  • 1932–1932 Aston Martin International Le Mans
  • 1932–1934 Aston Martin Le Mans
  • 1933–1934 Aston Martin 12/50 Standard
  • 1934–1936 Aston Martin Mk II
  • 1934–1936 Aston Martin Ulster
  • 1936–1940 Aston Martin 2 litre Speed Models (23 built) The last 8 were fitted with C-type bodywork
  • 1937–1939 Aston Martin 15/98

Post-war Sports and GT cars

editovat

Current models

editovat

Race cars

editovat
 
DBR1/2 at Goodwood Festival of Speed 2009
 
A Group C Nimrod NRA/C2 which used Aston Martin's V8 engines in the 1980s.
 
Part of Aston Martin's current racing program, Charouz Racing System competes with sports prototype powered by an Aston Martin V12
See also: List of Formula One constructors, Aston Martin Racing

Whole race cars (post-war)

editovat

Engine supply only

editovat

Complete Formula One World Championship results

editovat

(key)

Year Chassis Engine Tyres Driver 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Points WCC
1959 Aston Martin DBR4 Aston Martin L6 ? MON 500 NED FRA GBR GER POR ITA USA 0 5th
  Roy Salvadori Ret 6 6 Ret
  Carroll Shelby Ret Ret 8 10
1960 Aston Martin DBR4
Aston Martin DBR5
Aston Martin L6 ? ARG MON 500 NED BEL FRA GBR POR ITA USA 0 8th
  Roy Salvadori DNP
Ret
  Maurice Trintignant 11

Seznam výsledků v závodech 24 hodin Le Mans

editovat
Rok Poz. Třída Čís. Tým Řidiči Podvozek Motor Kol
1931 5 1.5 25   Aston Martin   A.C. Bertelli
  Maurice Harvey
Aston Martin 1½ International Aston Martin 1.5L I4 139
1932 5 1.5 20   Aston Martin Ltd.   Sammy Newsome
  Henken WidGBRren
Aston Martin 1½ Le Mans Aston Martin 1.5L I4 174
7 1.5 21   Aston Martin Ltd.   A.C. Bertelli
  Pat Driscoll
Aston Martin 1½ Le Mans Aston Martin 1.5L I4 168
1933 5 1.5 25   Aston Martin Ltd.   Pat Driscoll
  Clifton Penn-Hughes
Aston Martin 1½ Le Mans Aston Martin 1.5L I4 188
7 1.5 24   Aston Martin Ltd.   A.C. Bertelli
  Sammy Davis
Aston Martin 1½ Le Mans Aston Martin 1.5L I4 174
1934 10 1.5 20   M.R.E. Tongue   Reggie Tongue
  Maurice Faulkner
Aston Martin 1½ Le Mans Aston Martin 1.5L I4 188
11 1.5 24   John Cecil Noël   John Cecil Noël
  Jen Wheeler
Aston Martin 1½ Le Mans Aston Martin 1.5L I4 180
1935 3 1.5 29   Roy Eccles   Charles E.C. Martin
  Charles Brackenbury
Aston Martin 1½ Ulster Aston Martin 1.5L I4 215
8 1.5 33   Maurice Faulkner   Maurice Faulkner
  Tom Clarke
Aston Martin 1½ Ulster Aston Martin 1.5L I4 202
10 1.5 32   C.T. Thomas   C.T. Thomas
  M. Kenyon
Aston Martin 1½ Ulster Aston Martin 1.5L I4 199
11 1.5 31   P.L. Donkin   Peter Donkin
  Lord Malcolm Douglas-Hamilton
Aston Martin 1½ Ulster Aston Martin 1.5L I4 199
12 1.5 27   John Cecil Noël   Jim Elwes
  Mortimer Morris-Goodall
Aston Martin 1½ Aston Martin 1.5L I4 196
15 1.5 30   R.P. Gardner   R.P. Gardner
  A.C. Beloë
Aston Martin 1½ Ulster Aston Martin 1.5L I4 190
1937 5 1.5 37   J.M. Skeffington   J.M. Skeffington
  R.C. Murton-Neale
Aston Martin 1½ Ulster Aston Martin 1.5L I4 205
11 2.0 31   C.T. Thomas   Mortimer Morris-Goodall
  Robert P. Hichens
Aston Martin Speed Model Aston Martin 2.0L I4 193
1939 12 2.0 29   Robert Peverell Hichens   Robert P. Hichens
  Mortimer Morris-Goodall
Aston Martin Speed Model Aston Martin 2.0L I4 199
1949 7 S
2.0
27   Arthur Jones   Arthur Jones
  Nick Haines
Aston Martin 2-Litre Sports (DB1) Aston Martin 2.0L I4 207
11 S
2.0
29   Robert Lawrie   Robert Lawrie
  Robert W. Walke
Aston Martin 2-Litre Sports (DB1) Aston Martin 2.0L I4 ?
1950 5 S
3.0
19   Aston Martin Ltd.   George Abecassis
  Lance Macklin
Aston Martin DB2 Aston Martin 2.6L I6 249
6 S
3.0
21   Aston Martin Ltd.   Charles Brackenbury
  Reg Parnell
Aston Martin DB2 Aston Martin 2.6L I6 244
1951 3 S
3.0
26   Aston Martin Ltd.   Lance Macklin
  Eric Thompson
Aston Martin DB2 Aston Martin 2.6L I6 257
5 S
3.0
25   Aston Martin Ltd.   George Abecassis
  Brian Shawe-Taylor
Aston Martin DB2 Aston Martin 2.6L I6 255
7 S
3.0
24   Aston Martin Ltd.   Reg Parnell
  David Hampshire
Aston Martin DB2 Aston Martin 2.6L I6 252
10 S
3.0
28   N.H. Mann   Nigel Mann
  Mortimer Morris-Goodall
Aston Martin DB2 Aston Martin 2.6L I6 236
13 S
3.0
27   P.T.C. Clark   Peter Clark
  James Scott-Douglas
Aston Martin DB2 Aston Martin 2.6L I6 233
1952 7 S
3.0
32   Peter C.T. Clark   Peter Clark
  Mike Keen
Aston Martin DB2 Aston Martin 2.6L I6 248
1955 2 S
3.0
23   Aston Martin Ltd.   Peter Collins
  Paul Frère
Aston Martin DB3S Aston Martin 2.9L I6 302
1956 2 S
3.0
8   Aston Martin Ltd.   Stirling Moss
  Peter Collins
Aston Martin DB3S Aston Martin 2.9L I6 299
1957 11 S
3000
21   David Brown   Jean-Paul Colas
  Jean Kerguen
Aston Martin DB3S Aston Martin 3.0L I6 272
1958 2 S
3000
5   P & A.G. Whitehead   Graham Whitehead
  Peter Whitehead
Aston Martin DB3S Aston Martin 3.0L I6 293
1959 1 S
3.0
5   David Brown Racing Dept.   Carroll Shelby
  Roy Salvadori
Aston Martin DBR1/300 Aston Martin 3.0L I6 323
2 S
3.0
6   David Brown Racing Dept.   Maurice Trintignant
  Paul Frère
Aston Martin DBR1/300 Aston Martin 3.0L I6 322
1960 3 S
3.0
7   Border Reivers   Roy Salvadori
  Jim Clark
Aston Martin DBR1/300 Aston Martin 3.0L I6 306
9 S
3.0
8   Major Ian B. Baillie   Ian B. Baillie
  Jack Fairman
Aston Martin DBR1/300 Aston Martin 3.0L I6 281
1977 17 GTP 83   SAS Robin Hamilton
  Robin Hamilton
  David Preece
  Mike Salmon
Aston Martin DBS V8 RHAM/1 Aston Martin 5.3L V8 260
1982 7 C 32   Viscount Downe Pace Petroleum   Ray Mallock
  Simon Phillips
  Mike Salmon
Nimrod NRA/C2 Aston Martin-Tickford DP1229 5.3L V8 317
1983 17 C 41   EMKA Productions Ltd.   Tiff Needell
  Steve O'Rourke
  Nick Faure
EMKA C83/1 Aston Martin-Tickford 5.3L V8 275
1985 11 C1 66   EMKA Productions, Ltd.   Tiff Needell
  Steve O'Rourke
  Nick Faure
EMKA C84/1 Aston Martin-Tickford 5.3L V8 338
1989 11 C1 18   Aston Martin
  Ecurie Ecosse
  Brian Redman
  Michael Roe
  Costas Los
Aston Martin AMR1 Aston Martin (Callaway) RDP87 6.0L V8 340
2005 9 GT1 59   Aston Martin Racing   David Brabham
  Stéphane Sarrazin
  Darren Turner
Aston Martin DBR9 Aston Martin 6.0L V12 333
2006 6 GT1 007   Aston Martin Racing   Tomáš Enge
  Darren Turner
  Andrea Piccini
Aston Martin DBR9 Aston Martin 6.0L V12 350
9 GT1 62   RUSn Age Racing
  Team Modena
  Antonio García
  David Brabham
  Nelson Piquet Jr.
Aston Martin DBR9 Aston Martin 6.0L V12 343
10 GT1 009   Aston Martin Racing   Pedro Lamy
  Stéphane Sarrazin
  Stéphane Ortelli
Aston Martin DBR9 Aston Martin 6.0L V12 342
2007 5 GT1 009   Aston Martin Racing   David Brabham
  Darren Turner
  Rickard Rydell
Aston Martin DBR9 Aston Martin 6.0L V12 343
7 GT1 008   Aston Martin Racing Larbre   Christophe Bouchut
  Fabrizio Gollin
  Casper Elgaard
Aston Martin DBR9 Aston Martin 6.0L V12 341
9 GT1 007   Aston Martin Racing   Johnny Herbert
  Andrea Piccini
  Tomáš Enge
Aston Martin DBR9 Aston Martin 6.0L V12 337
11 GT1 100   Aston Martin Racing BMS   Fabio Babini
  Jamie Davies
  Matteo Malucelli
Aston Martin DBR9 Aston Martin 6.0L V12 336
17 GT1 59   Team Modena   Antonio García
  Jos Menten
  Christian Fittipaldi
Aston Martin DBR9 Aston Martin 6.0L V12 318
29 GT1 006   Aston Martin Racing Larbre   Patrick Bornhauser
  Roland Bervillé
  Gregor Fisken
Aston Martin DBR9 Aston Martin 6.0L V12 272

See also

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aston Martin na anglické Wikipedii.

  1. WRIGHT, William. Aston Martin revs up to raise capital. Financial News. 6 June 2011. Dostupné online [cit. 28 September 2011]. 
  2. The Company – News [online]. Aston Martin, 12 March 2007 [cit. 2009-04-29]. Dostupné online. 
  3. Aston Martin – The Company – History Timeline [online]. [cit. 2008-05-07]. Dostupné online. 
  4. Article. news.bbc.co.uk. BBC News, 12 June 2007. Dostupné online [cit. 30 September 2010]. 
  5. Ford prodal Aston Martin za 925 milionů dolarů, CarTech, 12. březen 2007
  6. E.M. Inman-Hunter, Notes on the Original Aston-Martin Company, Motor Sport, květen 1944, strana 92.
  7. Aston Martin: Car Manufacturer: Great British Design Quest [online]. Design Museum. Dostupné online. 
  8. Aston Martin 1914–2005 [online]. [cit. 2009-02-15]. Dostupné online. 
  9. News and Comment: Aston Martin changes hands. Autocar. 9. březen 1972, s. 2. 
  10. a b The Aston Miracle. Car Magazine. Date September 1978, s. pages 35–362. 
  11. a b c d Obituary: Victor Gauntlett. findarticles.com. Independent, The (London). Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 February 2008. 
  12. TLD – Press (Allies/MI6) [online]. thegoldengun.co.uk [cit. 2010-09-30]. Dostupné online. 
  13. ClassicInside – The ClassicDriver Newsletter [online]. Classicdriver.com [cit. 2010-09-30]. Dostupné online. 
  14. Keeping the best of British running. The Sydney Morning Herald. 14 April 2003. Dostupné online. 
  15. Martinez J motorauthority.com Ford potvrdil že Aston Martin je na prodej na MotorAuthority, 31. srpen 2006
  16. 00-Heaven! Bond's Car British Again [online]. News.sky.com [cit. 2010-09-30]. Dostupné online. 
  17. Prodrive: David Richards heads consortium to buy Aston Martin, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  18. From Newport Pagnell to Gaydon.Chybí název periodika! The Automobile, 2007. 
  19. Aston Martin Gaydon, Tim Cottingham's Aston Martins (non-official) site
  20. Prohlášení ředitele Aston Martinu, Dr. Ulricha Beze, Oficiální stránky Aston Martin, 4. březen 2008
  21. VAVERKA, Lukáš. Ženeva živě: výroba Aston Martin Rapide potvrzena v Magna Steyr v Rakousku. www.auto.cz [online]. Auto.cz, 5. březen 2005 [cit. 28.leden 2012]. Dostupné online. 
  22. Aston Martin News – Aston Martin arrives in China [online]. Dostupné online. 
  23. http://www.auto.cz/aston-martin-lagonda-v-zeneve-2009-55328
  24. http://www.auto.cz/suv-lagonda-luxusni-aston-martin-56186
  25. Aston Martin News – Aston Martin CEO confirms the revival of the Lagonda Marque [online]. Dostupné online. 
  26. What economic downturn? Aston Martin unveils new supercar. PopSci.com.au. 30 January 2009. Dostupné online [cit. 30 January 2009]. 
  27. Media announcement on official website, 7 May 2010
  28. Aston to build cars abroad , Automotive & Motoring News , Car Magazine Online [online]. Carmagazine.co.uk, 3 March 2008 [cit. 2011-03-20]. Dostupné online. 
  29. Images of One-77 an Aston Martin Lagonda Group site
  30. Aston Martin Fan Club: Aston Martin Lagonda [online]. Astonmartinfanclub.blogspot.com, 21 July 2009 [cit. 2010-05-15]. Dostupné online. 
  31. a b Posted by Websoft. Aston Martin Fan Club: Aston Martin Carbon Black Edition V12 Vantage And DBS Announced [online]. Astonmartinfanclub.blogspot.com, 21 December 2009 [cit. 2010-05-15]. Dostupné online. 
  32. Ten-Foot Aston Martin Cygnet Gets 50 MPG, Plays Sidecar to Your DBS. PopSci.com.au. 1 July 2009. Dostupné online [cit. 1 July 2009]. 
  33. Posted by Websoft. Aston Martin Fan Club: 2012 Aston Martin Cygnet [online]. Astonmartinfanclub.blogspot.com, 16 January 2010 [cit. 2010-05-15]. Dostupné online. 
editovat