Wikipedie:Diskuse o smazání/Kategorie:Pražští chodci

Tato stránka obsahuje archiv diskuse o smazání. Tuto stránku už prosím needitujte.

Diskuse skončila výsledkem smazáno, jednoznačná diskuse, nejasné vymezení záběru kategorie. --Martin Urbanec (diskuse) 28. 7. 2023, 15:50 (CEST)

Kategorie:Pražští chodci

Toto není hlasování, nýbrž diskuse. Důležité jsou argumenty.

Diskusi otevřel(a)

Jvs 29. 5. 2023, 19:47 (CEST)

Uzavření diskuse

standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení

• Smazat – kategorie s nejasně určeným a značně subjektivním kritériem kategorizace. --Jvs 29. 5. 2023, 19:47 (CEST)

  Fenomén Pražského chodce je rozvíjející se tradice návaznosti na dílo Vítězslava Nezvala. Stačí si ověřit, kolik Čechů najde wikipedie při zadání tohoto slovního spojení do vyhledávače. Fenomén tedy existuje, je jen otázka, zda ho nenazvat jinak, ale těžko hledat něco výstižnějšího. Lidé z oblasti společenských věd s tímto slovním spojením běžně pracují. Má blízko k jevům typu "žáci", "následníci" apod. --Tomáš Fassati (diskuse) 29. 5. 2023, 20:08 (CEST)

• Smazat – v takovémto provedení poněkud nešťastná kategorie, definice osobností do ní patřících je zcela nejasná, subjektivní a jen těžko "ověřitelná" --V0lkanic (diskuse) 29. 5. 2023, 20:08 (CEST)

  Definice je ověřitelná pode činnosti osob, která ústí do díla literárního, výtvarného, fotografického nebo, jak je uvedeno ve wikipedii dokonce i hudebního. --Tomáš Fassati (diskuse) 29. 5. 2023, 20:11 (CEST)

• Smazat – mnohem lepší by byl pahýl; na kategorii to rozhodně není. Argument z hlediska návštevnosti padá na faktu, že za poslední měsíc (vesměs doba existence kategorie) si stránku zobrazilo ani ne 15 lidí, přičemž většina, předpokládám, právě kvůli DoSu. Subjektivní zařazování osob do kategorie je také problém, navíc neexistuje způsob, jak zdrojovat kategorie. --Tengoblinekcz (diskuse) 30. 5. 2023, 00:32 (CEST)
• Smazat – atypická kategorie, nejasně vymezená a umožňující značně subjektivní výklad. Kromě umělců by bylo možné do ní řadit nejen historiky či památkáře, což by zas tak nevadilo, ale také mnoho pražských politiků, což asi záměrem nebylo :) --Xyzabec (diskuse) 30. 5. 2023, 16:48 (CEST)
• Smazat – ani z popisu jsem moc nepochopil, o co se má jednat, natož jak posoudit příslušející články. --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 30. 5. 2023, 21:17 (CEST)
• Spíše ponechat, ovšem navázat na vytvoření článku vysvětlujícího tento termín (a dobře ozdrojovaného, s doloženou encyklopedickou významností). Také je nutno kategorii dále řádně začlenit do kategorizačního stromu. A zařazení každého jednotlivého článku do kategorie by mělo být podmíněno přítomností informace o příslušnosti osoby k Pražským chodcům, podložené věrohodnými zdroji. Tak jako se to od kategorií obecně vyžaduje. --Bazi (diskuse) 9. 6. 2023, 22:21 (CEST)
• Ponechat Fry72 (diskuse) 18. 6. 2023, 09:02 (CEST)
• Smazat – velmi subjektivní a neozdrojované. Možná vhodné pro článek či seznam, nikoliv však pro kategorii. --Jklamo (diskuse) 20. 6. 2023, 11:56 (CEST)
• Smazat, v lepším případě přetvořit na mikročlánek. Jinak mě udivuje, podle čeho ještě nebude wikipedie kategorizovat, to už nepozorovaně posouvá hranice myslitelného do nevídaných šíří. Samozřejmě pak může přijít někdo nový a zeptat se, proč moji relevantní kategorii neuznáte, vždyť tu máte podobných mnoho. No právě, nakynulo to, neřešilo se, a teď by si to zasloužilo dietu. Maximálně článek. --Chrz (diskuse) 26. 6. 2023, 22:58 (CEST)
• Smazat – nie sú jasné kritéria pre zaradenie --Lalina (diskuse) 30. 6. 2023, 01:27 (CEST)
• Smazat – Uběhly skoro dva měsíce a přislíbený článek, který by tento „fenomén“ popsal, tu stále není. I proto tedy není vůbec jasné, koho do kategorie zařadit. --Lukša (diskuse) 20. 7. 2023, 10:50 (CEST)

Komentáře

Společenskovědní kategorie jsou velmi často v rovině relativních společenskovztahových kategorií, jejichž relativita je dána danou váhou názorů a jejich vývojovou proměnou. Mezi společenské vztahové kategorie patří i umění, o jehož významu nikdo nepochybuje. Neexistuje však možnost definice umění, která by posloužila k rozhodnutí o tom, které dílo jednoznačně zařadit a které ne. Společenské vědy prostě musí z podstaty vymezovat jinak než vědy přírodní.

Argumentem pro udržení kategorie je také fakt, že když zadáte do vyhledávače wikipedie slovní spojení PRAŽSKÝ CHODEC, tak to kromě pražských chodců zobrazí také chodce a agenty-chodce. Prostě to fen. P.CH. neodliší.

Protože jsem pochopil, že fenomén Pražského chodce je méně známý mimo oblast společenských věd, připravili jsme s přáteli samostatný článek o něm, který zveřejníme, jakmile dáme dohromady ilustrace a soubor zdrojů, Zde je k nahlédnutí:

Rozšířený obsah

Pražský chodec Je kulturní fenomén podnícený především knihou básníka Vítězslava Nezvala. Spočívá ve vnímavém přístupu ke geniu loci Prahy, který se u známých míst dokáže ponořit do hloubky jejich historie a podstaty, u všedních míst pak staví na citlivém propojení historie města s každodenním životem. Fenomén vnímavého vztahu k Praze následně rozvinula ve svém díle řada umělců mnoha oborů (poezie, próza, výtvarná tvorba, fotografie, hudba), historiků umění a architektury i publicistů. Pražští chodci Guillaume Apollinaire Apollinairova povídka Pražský chodec, která se odehrává roku 1902 v Praze, kdy slavný básník hlavní město Čech navštívil. Je možné ji považovat za předzvěst fenoménu, který podnítil především český básník Vítězslav Nezval. Vítězslav Nezval Český básník ve svém díle Pražský chodec (1938) provází čtenáře Prahou, upoutává pozornost na skryté půvaby městských zákoutí, které jinak míjíme bez povšimnutí. V lyrických textech spřádá snové koláže ze starých historií a ze setkání s přáteli, aby nám pomohl se ponořit do poezie života. Nezval ilustroval knihu svými podobně laděnými fotografiemi. Emanuel Jan Karel Josef Maria Poche Český historik umění (1903 – 1987) se zapsal mezi pražské chodce zejména svými knihami Procházky Prahou (1966, autor fotografické části Karel Plicka), Prahou krok za krokem (1948, ilustroval Cyril Bouda) nebo Zmizelá Praha - Vyšehrad a zevní okresy Prahy (spoluautor Zdeněk Wirth, 1947). Jiří Všetečka Český fotograf a pedagog fotografie pražské FAMU (1937 – 2016) je známý především svými snímky z Prahy, dokumentárními snímky a ilustracemi inspirovanými knihami, zejména Nezvalovým Pražským chodcem. Své fotografie prezentoval např. na výstavách Pražský chodec (2008) a Pražský chodec v zahraničí (2002-2011) a v publikacích Pražský chodec (1978), Praga musicopolis Europae (1984), Osudy židovské Prahy (1993), Praha očima básníka a fotografa - R. Maria Rilke (1993), Pražský chodec II. (2007) nebo Pražský chodec proti tankům - Srpen 1968 - Abychom nezapomněli (2012). Josef Kroutvor Český historik umění, básník, prozaik a dlouholetý odborný pracovník pražského Uměleckoprůmyslového muzea (nar. 1942) napsal roku 1985 knihu esejů o Praze nazvanou Pražský chodec. Jan Dušek Český hudební skladatel, klavírista a pedagog Akademie múzických umění (nar. 1985) patří k zástupcům hudebního umění, kteří se nechali inspirovat fenoménem Pražského chdce. ¨V roce 2010 složil melodram „Pražský chodec”, který získal ocenění v Soutěži pro mladé umělce vyhlašované Městskou částí Praha 1, v téže soutěži pak také za klavírní cyklus „Pražské zvony“. Klub Pražský chodec Nečekané nabytí svobody probudilo po roce 1990 spontánní nadšení k zakládání nových spolků a organizací, mezi nimiž byl založen také neformální Klub pražských chodců. Slavným osobnostem v něm bylo nabídnuto čestné členství, lidem k jejichž životnímu stylu patřil přístup pražských chodců, nebo jej alespoň obdivovali, členství běžné. Klub měl vtipné stanovy vztahující se k pražské veřejné dopravě a tradičním hospodám, restauracím i klubům a vydal také symbolické průkazky. K základním aktivitám klubu patřila přátelská setkávání, ke svébytným označování některých míst se zvláštním geniem loci tabulkami. Aktivity po roce 2000 postupně ustaly, přesto, že se mnozí členové i nadále setkávali. Označování míst Tabulkami s vysvětlujícím textem byla označována zajímavá místa běžně unikající pozornosti veřejnosti, např. trasa prvního pražského autobusu, hradčanská zahradní města na baštách, svébytná minulost dnešního hudebního klubu Roxy, původní působiště Laterny Magiky, první pražské diskokluby (Play klub, Reduta, Dynacord klub nebo Arocola klub), místo zrušené letenské lanovky nebo první působiště Čs. televize v Měšťanské besedě. Pozornost byla věnována také upozornění na povrchní omyly. Např. na Letné stával letohrádek Belvedér, podle kterého byl pojmenován známý letenský hotel (nikoliv podle Královského letohrádku na Hradčanech). Po roce 2000 způsobil omyl nějakého úředníka chybné užití termínu „náplavka“ pro snížené regulované nábřeží s navigací pro lodě namísto pro přírodní, řekou spontánně naplavený břeh. Proto byla na poslední pražské náplavce na malostranském břehu Vltavy umístěna informační tabulka. Zdroje Mmm

-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Tomáš Fassati (diskuse) 31. 5. 2023, 21:11 (CEST)

Omlouvám se, že jsem zapomněl podpis. Tomáš Fassati --Tomáš Fassati (diskuse) 9. 6. 2023, 12:50 (CEST)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv diskuse. Neměňte ji prosím. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku, pokud byl ponechán, na stránku Wikipedie:Pod lípou, pokud byl smazán). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.