Vysoký Újezd (okres Benešov)

Vysoký Újezd
	Pohled z Nedvězí
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Týnec nad Sázavou
Obec s rozšířenou působností	Benešov; (správní obvod)
Okres	Benešov
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°48′48″ s. š., 14°28′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	189 (2024)
Rozloha	4,07 km²
Katastrální území	Vysoký Újezd
Nadmořská výška	403 m n. m.
PSČ	257 44
Počet domů	91 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Vysoký Újezd 25; 257 44 Netvořice ; urad@obecvysokyujezd.cz
Starosta	Aleš Janda
	Oficiální web: www.obecvysokyujezd.cz
	Vysoký Újezd
Další údaje
Kód obce	513482
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoký Újezd je obec v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Žije zde 189^[1] obyvatel a součástí obce je i vesnice Větrov a samoty Tuchyňská Lhota, Pexův Luh a Faberka. Vysoký Újezd je součástí přírodního parku Střed Čech a mikroregionu Neveklovsko, který se coby člen sdružení obcí Neveklovska snaží propagovat.

Ve vzdálenosti 16 km východně leží město Benešov, 18 km jižně město Sedlčany, 22 km západně město Dobříš a 24 km severovýchodně město Říčany.

Historie

Pohled ze severovýchodu na Vysoký Újezd

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Sama historie obce sahá však hluboko do minulosti. Obec leží pravděpodobně na tak zvané „Keltské stezce“ později zvané „Plavecká“, jejíž zbytky jsou ještě dnes krajině patrny. Konkrétně na trase Vysoký Újezd, Jablonka, Chlum. Kostel Narození Panny Marie, který je dominantou obce, byl postaven v letech 1301 až 1340. Na místě kostela stávala románská rotunda. Zmínka o rotundě pochází z první poloviny 12. století, do této doby lze datovat i založení obce. Kostel nejspíše založili rytíři Nedvězští z Nedvězí a rytíři Újezdští z Újezda, kteří v obci měli i tvrz (nedochovala se). Tvrz rytířů z Nedvězí stávala v údolí asi kilometr od Vysokého Újezda, byla několikrát přestavována, svého času zde bylo i JZD, v dnešní době je na jejím místě „hotelová“ farma Michael. Před budovou bývalé školy (dnes obecní úřad) na upravené návsi stojí pomník padlých v 1. světové válce.^[4] Většina z nich byla příslušníky benešovského 102. pluku, kteří zahynuli na srbské frontě. Z obce pocházela i řada legionářů, kteří bojovali v italských^[5], francouzských^[6] a hlavně ruských legiích^[7]^[8]. Jeden z původních zvonů z kostela Narození Panny Marie byl sejmut 2. prosince 1917 a roztaven pro válečné účely. Další dva zvony byly odvezeny do Německa v roce 1941, zůstal jen umíráček zavěšený na věž v roce 1921. 7. září roku 1991 byl zásluhou obce, církve a přispění občanů zavěšen zvon nový z dílny pana Manouška ze Zbraslavi. Obec byla během druhé světové války vystěhována, v rámci vysídlení Neveklovska, kde bylo zřízeno cvičiště jednotek SS.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov^[9]
1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Neveklov
1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov
1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov^[10]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Neveklov^[11]
1945 země česká, správní okres Benešov, soudní okres Neveklov^[12]
1949 Pražský kraj, okres Benešov^[13]
1960 Středočeský kraj, okres Benešov
1974 Středočeský kraj, okres Praha-západ^[14]
1996 Středočeský kraj, okres Benešov^[15]
2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932

V obci Vysoký Újezd (přísl. Větrov, 382 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[16] 3 hostince, kolář, 2 kováři, malíř, 2 obuvníci, pekař, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Reiffeisenova záložna ve Vysokém Újezdě, Spořitelní a záložní spolek ve Vysokém Újezdě, 2 trafiky, 2 truhláři.

Doprava

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava

Autobusová doprava – V obci je jediná zastávka Vysoký Újezd, na které zastavuje linka PID 438 ze Štěchovic do Benešova a linka 485 z Rabyně do Týnce nad Sázavou, obě linky provozuje dopravce ČSAD Benešov.

Turistika

Územím obce vede modře značená turistická trasa Štěchovice – Slapská přehrada – Rabyně – Vysoký Újezd – Tuchyně – Stranný.

Pamětihodnosti

Původně gotický kostel Narození Panny Marie na návsi. Půda kostela je kvůli výskytu netopýra velkého chráněna jako přírodní památka Vysoký Újezd – kostel.
Prehistorický úsek pravděpodobně keltské cesty „Plavecká“

Zajímavosti

V obci byl natočen seriál Hraběnky.
V okolí obce je pravidelně od roku 1991 slyšet zvon z místního kostela. Původní zvon byl roku 1917, zabaven a rozstaven pro válečné účely, a další dva zvony byly odvezeny do Německa v roce 1941, od té doby měla obec jen takzvaný zvon „umíráček“. Teprve až v roce 1991 byl na zvonici umístěn nový zvon, vysvěcený biskupem Antonínem Liškou.

Galerie

Obecní úřad
Směr na Teletín
Kostel Narození Panny Marie
Střední část obce

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Vladimír Štrupl. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-09-11]. Dostupné online.
↑ Karel Zima v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
↑ August Váňa v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
↑ Josef Kubásek v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
↑ Jan Hruška v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Oznámení ministra vnitra č. 9/1976 Ú. v.
↑ Nařízení vlády č. 226/1995 Sb.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1891. (česky a německy)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoký Újezd na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Újezd v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Vysoký Újezd v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky
Video Vysokého Újezda a okolí (YouTube)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Vladimír Štrupl. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-09-11]. Dostupné online.

[5] Karel Zima v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)

[6] August Váňa v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)

[7] Josef Kubásek v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)

[8] Jan Hruška v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)

[9] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[10] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[11] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[12] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[13] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[14] Oznámení ministra vnitra č. 9/1976 Ú. v.

[15] Nařízení vlády č. 226/1995 Sb.

[16] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1891. (česky a německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]