Vyprávění

(přesměrováno z Vypravování)

Vyprávění je volný literární útvar, který používá písemné nebo mluvené komentáře, aby zprostředkoval příběh publiku. Vyprávění zahrnuje soubor technik, pomocí nichž tvůrce představuje svůj příběh.

K těmto technikám patří:

  • Vypravěčské hledisko: prespektiva, skrze kterou se sděluje příběh.
  • Vyprávěný hlas: formát, prostřednictvím kterého se sděluje příběh.
  • Narativní čas: gramatické umístění časového rámce příběhu v minulosti, současnosti nebo budoucnosti.

Vypravěč je osobní postava nebo neosobní hlas, který tvůrce (autor) příběhu vyvíjí, aby informoval publikum o ději. Vypravěč může být anonymní, neosobní nebo samostatný subjekt; autor jako postava; nebo nějaká jiná postava objevující se a účastnící se na jejich vlastním příběhu, ať už fiktivní nebo faktický. Vypravěč je považován za účastníka, pokud je postavou v příběhu a za nezúčastněného, pokud příběh pouze spojí s postavami příběhu, aniž by se zapojil do zápletky. Nezúčastněným vypravěčem je obvykle implikovaná postava nebo bytost nebo hlas s různým stupněm vševědoucnosti. Některé příběhy mají několik vypravěčů, kteří ilustrují dějové linie různých postav v různých časech a vytvářejí příběh se složitou perspektivou. Vyprávění zahrnuje, kdo vypráví příběh a jak je příběh vyprávěn. V tradičních literárních příbězích (jako jsou např. romány, povídky a vzpomínky) je vyprávění požadovaným prvkem příběhu ; v jiných typech (hlavně neliterárních) příběhů, jako jsou hry, televizní pořady, videohry a filmy, je vyprávění pouze nepovinné.

CharakteristikaEditovat

KompoziceEditovat

Kompozice má obvykle tři části – úvod, stať a závěr.

  • Úvod – uvedení čtenáře do děje.
  • Stať – převyprávění hlavní události příběhu a událostí, které z ní vyplývají.
  • Závěr – vyvrcholení příběhu (např. vyřešení záhady).

PostupEditovat

Pro celkovou kohezi (spojitost) textu se pravidelně používají tyto postupy:[zdroj?]

  1. Úvod (expozice) – znamená celkové uvedení do příběhu, základní charakteristika prostředí a postav
  2. Zápletka (kolize) – hlavní myšlenka (problém) textu. V závěru je většinou vyřešena, nebo je nechán volný konec, který si čtenář může domyslet sám.
  3. Vyvrcholení (krize) – největší a často nejzajímavější – zde dochází k největšímu napětí.
  4. Rozuzlení (peripetie) – uklidnění situace, když je situace uklidnitelná.
  5. Závěr (katarze) – obsahuje celkové shrnutí textu, vyvození hlavních tezí apod.