Vojtěch III. Salcburský
Vojtěch III. Salcburský, jinak též Adalbert (německy Adalbert III. von Böhmen; 1145 – 8. duben 1200) byl třetí syn českého knížete a krále Vladislava II. a jeho první manželky Gertrudy Babenberské, salcburský arcibiskup v letech 1168–1177 a 1183–1200 z dynastie Přemyslovců.
| Jeho biskupská Milost Vojtěch III. Salcburský | |
|---|---|
| salcburský arcibiskup | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Arcidiecéze | salcburská |
| Jmenování | 1168 |
| Zasvěcený život | |
| Institut | premonstráti |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Vojtěch/Adalbert (něm. Adalbert III. von Böhmen) |
| Datum narození | 1145 |
| Datum úmrtí | 8. dubna 1200 (ve věku 54–55 let) |
| Místo úmrtí | Salcburk |
| Rodiče | Vladislav II. Český a Gertruda Babenberská |
| Příbuzní | Anežka Přemyslovna, Richsa Česká, Bedřich I. Český, Přemysl Otakar I., Vladislav Jindřich a Svatopluk (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ArcibiskupEditovat
Jako u mnoha Přemyslovců se o Vojtěchově vládě příliš mnoho neví.[ujasnit] V mládí vyrůstal ve Strahovském klášteře a vstoupil do premonstrátského řádu. V roce 1168 se stal proboštem mělnické kapituly a poté byl v témže roce 1168 zvolen salcburským arcibiskupem. Jeho předchůdcem v tomto úřadě byl Konrád Babenberský, jeho strýc z matčiny strany. Vojtěch ovšem musel respektovat vůli salcburské kapituly, která byla nakloněna papeži Alexandrovi III., nikoli Kalixtovi III., který byl zvolen z vůle císaře Fridricha I. Barbarossy. Vladislav II. sice Barbarossovi nabídl finanční částku na respektování Vojtěcha v úřadu arcibiskupa, ale ten Vojtěcha na sněmu v Bamberku v roce 1169 odmítl uznat.[1]
Císaři se nakonec přece jen podařilo Vojtěcha/Adalberta sesadit v roce 1177 a na jeho místo se dostal Konrád II. z Wittelsbachu. Vojtěch odjel do Čech, kde ho přijal kníže Soběslav II. Na tehdejší dobu to bylo velice ušlechtilé gesto, protože mezi sebou právě v tu dobu soupeřili potomci Vladislava I. (Vojtěch) a Soběslava I. (tedy Soběslav II.)
V roce 1183 se mohl Vojtěch vrátit do salcburského episkopátu – Barbarossovi se zřejmě zdáli synové Vladislava dostatečně nakloněni. V roce 1184 nepřítomnosti knížete Bedřicha využil syn Soběslava I. Václav, jenž přitáhl k Pražskému hradu, který hájila Bedřichova manželka Alžběta Uherská. Zatímco Bedřich se snažil získat pomoc v zahraničí, táhl mu na pomoc za velkého plenění jeho bratr arcibiskup Vojtěch. Před blížícím se vojskem Václav uprchl ze země.[2]
Coby arcibiskup Vojtěch zakládal špitály a díky privilegiu Filipa Švábského z roku 1198 postavil i velký románský dóm. V jeho době byla na pozemcích arcidiecéze objevena ložiska soli a význam arcibiskupství tak vzrůstal. Velmi nápomocen byl po roce 1197 i českým zájmům v říši. Zemřel na jaře 1200 a byl pohřben před oltářem sv. Ondřeje v salcburském dómu.
Vývod z předkůEditovat
| Břetislav I. | ||||||||||||
| Vratislav II. | ||||||||||||
| Jitka ze Svinibrodu | ||||||||||||
| Vladislav I. | ||||||||||||
| Kazimír I. Obnovitel | ||||||||||||
| Svatava Polská | ||||||||||||
| Dobroněga Kyjevská | ||||||||||||
| Vladislav II. | ||||||||||||
| Poppo z Bergu-Schelklingenu | ||||||||||||
| Jindřich z Bergu | ||||||||||||
| Žofie Uhorská | ||||||||||||
| Richenza z Bergu | ||||||||||||
| Diepold II. z Vohburgu | ||||||||||||
| Adelheid z Mochentalu | ||||||||||||
| Luitgarda Zähringenská | ||||||||||||
| Vojtěch III. Salcburský | ||||||||||||
| Arnošt Babenberský | ||||||||||||
| Leopold II. Babenberský | ||||||||||||
| Adelaida Wettinská | ||||||||||||
| Leopold III. Babenberský | ||||||||||||
| Rapoto I. ze Chamu | ||||||||||||
| Ida z Formbachu | ||||||||||||
| Mathilde | ||||||||||||
| Gertruda Babenberská | ||||||||||||
| Jindřich III. Černý | ||||||||||||
| Jindřich IV. Sálský | ||||||||||||
| Anežka z Poitou | ||||||||||||
| Anežka Sálská | ||||||||||||
| Ota Savojský | ||||||||||||
| Berta Savojská | ||||||||||||
| Adelheid Turínská | ||||||||||||
OdkazyEditovat
LiteraturaEditovat
- Meiller: Regesta archiepiscoporum Salisburgensium.
ReferenceEditovat
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 660 s. ISBN 80-7106-196-4. S. 263.
- ↑ BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 653–654.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch III. Salcburský na Wikimedia Commons - Vojtěch III. Salcburský na e-stredovek.cz
| Předchůdce: Jurata |
|
5. probošt mělnický 1168–1172 |
|
Nástupce: Jeroným |
| Předchůdce: Benedikt |
|
8. probošt mělnický 1178–1200 |
|
Nástupce: Ondřej z Gutenštejna |
| Předchůdce: Konrád II. Babenberský |
|
Arcibiskup salcburský poprvé 1168–1177 |
|
Nástupce: Konrád III. z Wittelsbachu |
| Předchůdce: Konrád III. z Wittelsbachu |
|
Arcibiskup salcburský podruhé 1183–1200 |
|
Nástupce: Eberhard z Regensbergu |
