Veleliby (nádraží)

železniční stanice

Veleliby jsou železniční stanice ve východní části obce Veleliby, součásti obce Dvory, v okrese Nymburk v Středočeském kraji nedaleko potoka Klobuš. Leží na neelektrizovaných jednokolejných tratích Nymburk–Jičín a Nymburk – Mladá Boleslav.

Veleliby
Nádraží ve Velelibech
Nádraží ve Velelibech
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský kraj
ObecVeleliby
Souřadnice
Veleliby
Veleliby
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice544247
Tratě061, 071
Nadmořská výška195 m n. m.
V provozu od15. října 1870
Zabezpečovací zařízeníRZZ AŽD 71
Dopravní koleje5
Nástupiště (nástupní hrany)4 (4)
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaStanoviště autobusů před staniční budovou
Služby ve staniciNe
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Stanice byla otevřena 15. října 1870 na trati z Nymburka do Mladé Boleslavi jako součást odbočné trati Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) primárně spojující Vídeň a Berlín, autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. V Mladé Boleslavi se trať dále napojila na již existující železnici společnosti Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (TKPE) do Turnova. Z hospodářské podstaty regionu sloužily zde ležící tratě především k nákladní obsluze cukrovarského průmyslu.

15. listopadu 1881 byla otevřena trať vlastněná společností České obchodní dráhy (BCB) propojující Veleliby na trase do Křince, kde navázala na odbočnou dráhu z Chlumce nad Cidlinou do Jičína v majetku společnosti (ÖNWB). Vznikla zde nová výpravní budova dle typizovaného stavebního vzoru. Následujícího roku byla trať prodloužena dále do Městce Králové, roku 1883 se trať dále napojila do stanice Nymburk město a Poříčany. Vystavěno zde bylo také nákladové nádraží a lokomotivní vodárna.

Po zestátnění ÖNWB i BCB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]

Popis editovat

Nachází se zde čtyři nekrytá jednostranná nástupiště, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje. Z nádraží vychází vlečka směrem k obci.

Reference editovat

  1. SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat