Velekněz (judaismus)

nejvyšší kněžská funkce v judaismu

Velekněz (hebrejsky כהן גדול‎‎, kohen gadol) byl nejvyšší kněz v rámci starého judaismu až do zničení Druhého chrámu. Všichni velekneží museli náležet ke kastě kněží – kohenů, potomkům Áróna. To se odráží i v hebrejském názvu, kohen gadol znamená doslova „velký kohen“.

HistorieEditovat

S rostoucí populací kohanim byl ustanoven titul velekněze, který byl nejprve vybírán podle běžného nástupnického pravidla (nejstarší syn zaujímá místo otce – Leviticus 6,15) a jeho titul byl doživotní. Za prvního velekněze je tradičně považován Áron. Pokud neměl kněz syny, přešel úřad na jeho bratra případně na jeho synovce.[zdroj?] Později byl velekněz volen. Časem byla funkce zpolitizována a velekněz by spíše politickou figurou dosazovanou podle vůle vladaře, což se dělo především za vlády Seleukovců a Římanů. K ojedinělém případu došlo za vlády Hasmonejců, kteří ve svých vladařských funkcích spojili jak titul krále, tak i titul velekněze.

V náboženské tradici byl velekněz jediným člověkem, který směl vyslovit Boží jméno JHVH. Dělo se tak vždy jednou v roce na Jom kipur, kdy velekněz vcházel do nejsvětější svatyně Chrámu. Během období jednoho týdnu před Jom kipur se měl očišťovat a připravovat na tento úkon a službu za něj přebíral prozatímní velekněz.

Velekněžský oděvEditovat

 
Velekněz v kněžském obleku

Podle traktátu Mišny Zevachim nesmí obětní bohoslužbu provádět nikdo jiný než kohen, který je k tomu náležitě oblečen. Oblečení kohena se skládá ze čtyř svatých šatů – בגדי קודש‎‎, bigdej kodeš nebo בגדי כהונה‎‎ bigdej kehuna (kněžský oděv):

כתונת‎‎ – kutonet
suknice, plášť, tunika, vyrobena ze lnu, pokrývající celé tělo,
אבנט‎‎ – avnet
pás, šerpa, pestře vyšitá, lněná,
מכנסיים‎‎ – michnasajim
spodní krátké kalhoty „aby zakryly nahotu jejich těla“[1],
מצנפת‎‎ – micnefet
turban, pro obyčejné kněze byl menší a špičatější než pro velekněze, velekněžský turban byl větší a plošší.

Velekněz dále oblékal tyto čtyři další části:

מעיל‎‎ – me'il
přehoz, purpurový plášť bez rukávů, který měl velekněz přes katonet, ozdobený zlatými ozdobami ve tvaru granátových jablek,
אפוד‎‎ – efod
bohatě vyšívaná svrchní vesta,
חושן‎‎ – chošen
náprsní štít s dvanácti drahokamy, na každém z nich bylo vyryto jméno jednoho z izraelských kmenů, pravděpodobně k němu náležely i kameny Urim a Tumim. Drahokamy měly být následující (pravděpodobně – výklady se ohledně jednotlivých kamenů liší): karneol, topaz, smaragd, malachit, safír, onyx, jantar nebo opál, achát, ametyst, lazurit, beryl, rubín.
ציץ‎‎ – cic
štítek s nápisem קדוש ליהוה‎‎ (kadoš la-Adonaj, svatý Hospodinův).

Velekněz, jako všichni kohenové, prováděl bohoslužby bosý.

ReferenceEditovat

  1. Ex 28, 42 (Kral, ČEP)

Související článkyEditovat