Rubín

odrůda korundu, minerál, drahý kámen


Rubín je růžovýčervený drahokam sestávající převážně z minerálu korundu (Al2O3) s příměsí chromu způsobující zbarvení.

Rubín
Corundum-winza-17d.jpg
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Al2O3
Identifikace
Barva červený
Vzhled krystalu často šesterečné hranoly
Soustava šesterečná
Tvrdost 9
Lesk sklenitý
Index lomu ~1.762-1.770
Vryp bílý
Hustota 4 g⋅cm−3
Rozpustnost nerozpustný v kyselinách
Ostatní velká tepelná vodivost
Tento článek je o drahokamu. Další významy jsou uvedeny na stránce Rubín (rozcestník).

Těžba, popis, kvalita a oceněníEditovat

Mezi největší naleziště rubínů patří zejména Afrika, Asie, Austrálie, Grónsko, Madagaskar a Severní Karolína.

Rubíny nejlepší barvy, tj. sytě červené (v obchodním styku je tato barva nazývána barvou holubí krve) s lehkým modravým odstínem, pochází z Barmy, Mogoku, rubíny dobré barvy jsou ale i rubíny tanzanské, afghánské, vietnamské a rubíny z Nepálu, Srí Lanky a Indie. Rubíny barvy holubí krve jsou díky své barvě nejcennějsí, v Barmě navíc častokrát ve viditelném světle červeně fluoreskují, proto jsou barmské rubíny obvykle nejkvalitnější na světě.[1][2][3]

Nejstarší naleziště rubínů jsou náplavy řek jihozápadní Srí Lanky (řeka Kaliganga) se starým centrem Ratnapury. Cejlonské rubíny jsou malinové barvy nebo jsou to asterické kameny. První zmínky pocházejí z Arthašástry, Brhatamhíty a buddhistických kronik, jakož od cestovatelů (i Marka Pola). Můžeme hovořit o 3000 letech těžeb zdejších rubínů. Od 4.5. století se postupně zvyšuje a od 15. století se na asijském a západním trhu objevují rubíny z Barmy a Kambodži či Thajska.

Od novověku se rubíny těží také na Madagaskaru, v Tanzanii, Afghánistánu, Vietnamu a dalších lokalitách.

Ačkoliv se v Thajsku rubíny také hodně těží, nedoporučuje se kupovat rubíny od pouličních obchodníků, thajští obchodníci bývají totiž mistry v padělání a nezřídka se jedná o madagaskarské, méně kvalitní rubíny, které se za ty thajské pouze vydávají.[4][5]

DěleníEditovat

Za rubíny se vydávají růžové safíry. Původně prý byl dle přednášky Roberta Nového o problému určování staroindických minerálů v soudobé mineralogii, padparádža safír rubínem padmarága.

Podle Ratnaparikshy tak měli bráhmani dělit rubíny podle kast na jejich barvy.

OceňováníEditovat

Rubíny špičkové jakosti a velikosti mající nad deset karátů dosahují závratných cen a jsou vzácnější a cennější než velké diamanty, jsou ale vzácné a výjimečné.

Zpracování a výrobaEditovat

Přírodní rubíny se dopalují (heated), aby měly lepší barvu, doplňují berylliem (treatment), skelnou pastou a dalšími úpravami.

Rubíny jsou vzácné, a proto se v současné době velké množství rubínů vyrábí uměle. Používá se Verneuillova metoda nebo Czochralského metoda pro postupný růst krystalutaveniny. Někdy se ale používají i další metody, jako třeba hydrotermální metoda.

Použití a zajímavostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • Drahé kameny starověku, vyd. Onyx.
  • Robert Nový, O duševním a léčebném působení drahokamů a cenných nerostů
  • Rubin, saphir, extra lapis no. 15, Edelsteine, Max Weibel, ABC Zurich Verlag, 1985.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat