Valentin Dobrotivý

československý film z roku 1942

Valentin Dobrotivý je česká filmová komedie režiséra Martina Friče z roku 1942.

Valentin Dobrotivý
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka100 min
Žánrfilmová komedie
ScénářKarel Steklý
Martin Frič
RežieMartin Frič
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleOldřich Nový
Hana Vítová
Milada Gampeová
Ladislav Pešek
Eman Fiala
… více na Wikidatech
HudbaJosef Stelibský
KameraVáclav Hanuš
StřihJan Kohout
ZvukStanislav Vondraš
Výroba a distribuce
Premiéra31. července 1942 (Protektorát Čechy a Morava)
Valentin Dobrotivý na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valentin Dobrotivý je úředníkem pojišťovny Fortuna. Je to solidní, přesný a spořivý člověk a dobrák od kosti. Jeho kolegové v kanceláři, zvláště úředníci Bejšovec a Voborník na něj často vymýšlejí různé žerty; pan Plavec je důvěřivý a na všechno jim skočí (vylitý inkoust, střílející doutníky nebo cigarety apod.). Pan Plavec bydlí v podnájmu u paní Troníčkové. Je tak spořivý, že si čistí boty na sousedově rohožce, doma téměř nesvítí a bere si domů vedlejší práci na přivýdělek. Všechny své výdaje okamžitě pečlivě eviduje, šetří, aby měl něco do začátku po svatbě. Jeho snoubenkou je slečna Helena. Pan Plavec sní o vile se zahradou a autě. Strýčkem pana Plavce je pan Kudrna, majitel restaurace, kam pan Plavec dochází na obědy a večeře zdarma. Jednou se však nepohodnou a pan Kudrna již pana Plavce nezve. Kolegové Bejšovec s Voborníkem připraví na pana Plavce další žert. V novinách s výherní listinou Jubilejní loterie upraví číslo výherního losu. Vědí, že pan Plavec má los č. 18456 a shodou okolností je první cena na los 8456. Dotisknou na listinu před číslo jedničku a vymění mu v šuplíku správnou listinu, kterou si předtím od kolportéra novin převzal. Pak mu zavolají jako zástupci loterie a upozorní jej na výhru. Ta má činit jeden milion Kč a být vyplacena za tři dny. Pan Plavec se raduje, začne se chovat jakoby už nemusel pracovat. Sedí v kanceláři s nohama na stole. Další kolegové v kanceláři panu Plavcovi blahopřejí. Když se o jeho výhře dozvědí přednosta kanceláře i ředitel, tak si jej začnou předcházet, povýší jej na tajemníka a nechají přestěhovat jeho stůl do sekretariátu. Když to vidí Bejšovec s Voborníkem, obávají se, že to tentokrát se žertem přehnali. V novinách vyjde článek s fotkou o výherci první ceny. K panu Plavcovi se náhle začne hlásit plno lidí, i pan Kudrna s ním obnoví kontakt. Pan Plavec přestane intenzivně šetřit, doma si začne svítit, bytné dá tisíc Kč, koupí dárky i pro dítě domovnice, pro Helenku objedná a nechá doručit piano, donese 5 tisíc Kč manželce zřízence na péči o nemocné dítě apod. Zástupkyně prodejce automobilů jej pozve na zkušební jízdu a pan Plavec si objedná bleděmodrý dvousedadlový vůz – kabriolet, na který nechá napsat iniciály své budoucí manželky Helenky (HP). Uzavře životní pojistku na půl milionu, také objedná vilu za 240 tisíc Kč, najme šoféra a zahradníka.

Bejšovec s Voborníkem již dále nemohou přihlížet a rozhodnou se říci o svém žertu pravdu. Dostaví se na večírek, který pan Plavec pořádá v restauraci Sakura za účasti přátel a ředitele pojišťovny s rodinou a řeknou pravdu, že se žádná výhra nekonala. V tu chvíli jej zase všichni přátelé a známí opustí. Paní bytná se rozhodne vrátit Plavci obdržených tisíc korun, ale pan Plavec nechce a říká, že to byla jediná moudrá věc, kterou udělal. Když se vrátí do práce, jeho stůl je odstěhován ze sekretariátu zpět do kanceláře v přízemí. Bejšovec s Voborníkem se mu omlouvají. Plavec však z kanceláře odejde, říká, že nemůže pracovat tam, kde se stal obětí nemístného žertu. Realitní makléř chce doplatek za vilu, šofér si jde stěžovat na policii kvůli zrušené smlouvě a zahradník s rodinou čeká před domem, kde bydlí pan Plavec a chce se nastěhovat do nové vily, kde se má pro pana Plavce starat o zahradu. Mezitím Voborník v novinách najde omluvu loterie, že v tažební listině byla chyba tisku a výherní los má číslo 18456. Pan Plavec se však už šel rozloučit s Helenkou, řekl jí, že po zprávě o výhře vybral jejich společné úspory – 20 tisíc Kč a zaplatil z nich zálohy atd., takže už ho jistě nemůže mít ráda, ale že jí po něm zbyde jeho životní pojistka. Helenka však odpověděla, že jej má stále ráda a že spolu věci vyřeší, půjdou nejdříve zrušit smlouvy na vilu a na auto. Bejšovec s Voborníkem hledají pana Plavce, aby jej informovali, že skutečně vyhrál. Jdou i na policii zeptat se, zda není hlášená nějaká sebevražda. V pojišťovně stěhují Plavcův stůl zpátky do sekretariátu a ředitel vyšle přednostu kanceláře, aby se panu Plavci omluvil. Helenka donutí pana Plavce, aby se vrátil do práce a jde s ním. Když mu tam Bejšovec s Voborníkem řeknou, že skutečně vyhrál, Plavec řekne, že díky jejich vtipu získal cennou životní zkušenost a poznal lidi, ale teď už toho má dost. Vytáhne los, roztrhne jej a vyhodí z okna. Za losem vyskočí Bejšovec s Voborníkem, ale dopadnou na korbu nákladního vozu s pilinami. Helenka se zhrozí, že los je v nenávratnu, ale pan Plavec řekne, že to je tentokráte jeho vtip a ten pravý los má stále v kapse. Kolegové v kanceláři se radují, že pan Plavec je první, kdo doběhl Bejšovce s Voborníkem.

Obsazení

editovat
Oldřich Nový úředník Valentin Plavec
Hana Vítová Helena Bártová, Valentinova snoubenka
Milada Gampeová Bártová, Helenina matka
Ladislav Pešek úředník Rudolf Bejšovec
Eman Fiala úředník Eman Voborník
Jaroslav Marvan přednosta kanceláře Bureš
Theodor Pištěk Kudrna, Valentinův strýc
Zdenka Baldová Maruška, Kudrnova žena
Vojta Novák ředitel pojišťovny Arnošt Kahoun
Růžena Šlemrová Kahounova žena
Lili Hodačová Julie Kahounová, dcera Kahounových
Jiřina Sedláčková agentka prodejny automobilů
Jaroslav Průcha kancelářský zřízenec Jindřich Biebr
Anna Letenská manželka zřízence Biebra
Marie Blažková Troníčková, Valentinova bytná
Bolek Prchal policejní komisař
Karel Černý vrchní ředitel pojišťovny
Karel Dostal prezident banky
Miloš Šubrt zřízenec Vosátka
Jindřich Láznička úředník Hora
Ota Motyčka úředník
Jan Černý úředník
Meda Valentová majitelka módního salonu Dousková
Emanuel Hříbal číšník
Marie Hodrová domovnice
Milada Smolíková správcová
Vladimír Řepa pan domácí
Josef Kemr kolportér
Bohuš Záhorský pokladník v bance
Blažena Slavíčková slečna z módního salonu
František Paul pojišťovací agent
Antonín Jirsa stěhovák
Míla Spazierová-Hezká zpěvačka v restauraci Sakura
Josef Bělský ředitel restaurace Sakura
Vladimír Štros šofér
Jan W. Speerger zahradník Příhoda
Milka Balek-Brodská zahradníkova žena
Emanuel Kovařík zástupce automobilové továrny
Josef Hořánek majitel vily Králíček
Karel Roden bankéř s panem Králíčkem

Tvůrci a štáb

editovat
  • Režie: Martin Frič
  • Námět: Josef Hlaváč
  • Scénář: Karel Steklý, Martin Frič
  • Kamera: Václav Hanuš
  • Vedoucí výroby: Václav Dražil
  • Ředitel výroby: Karel Feix
  • Hudba: Josef Stelibský
  • Scéna: Ferdinand Fiala
  • Zvuk: Stanislav Vondraš
  • Střih: Jan Kohout
  • Výprava: Oldřich Novotný, Ferdinand Kliment
  • Asistenti režie: František Urbánek, Josef Zezulka, Antonín Kubový
  • Odborný poradce: Alois Raušer (jazykový)
  • Fotoreportér: Antonín Frič

Produkční a technické údaje

editovat
  • Pracovní název: Za omyl se neručí
  • Souběžný protektorátní název: Valentin der Gütige
  • Začátek natáčení: 23. duben 1942
  • Konec natáčení: červen 1942
  • Copyright: 1942
  • Premiéra: 31. červenec 1942 (kina Adrie, Lucerna a Phönix)
  • Obnovená premiéra: 11. srpen 1945
  • Výroba: Nationalfilm
  • Distribuce: Nationalfilm (původní 1942), Státní půjčovna filmů (obnovená 1945)
  • Barva: černobílý
  • Jazyk: čeština
  • Zvukový systém: Tobis-Klangfilm
  • Délka: cca 98 minut
  • Původní metráž: 2 864 metrů
  • Formát obrazu: 1:1,37
  • Ateliéry: Pragfilm Radlice
  • Exteriéry: Praha – Malá Strana, Roztoky

Návštěvnost

editovat

V srpnu 1945 byl film v obnovené premiéře znovu uveden do kinodistribuce. Od tohoto data až do 31.12.1987 vidělo film v českých kinech v rámci 10 782 představení celkem 2 011 217 diváků.[1] Od obnovené premiéry až do 1. září 1993, kdy byl vyřazen z distribuce, vidělo film v rámci 10 975 představení celkem 2 019 258 diváků.[2]

Zajímavost

editovat
  • Automobil, který si pan Plavec ve filmu objednal, byla Aero 50 Dynamik s karoserií od firmy Carrosserie Sodomka z Vysokého Mýta. [3]

Reference

editovat
  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Československý film a filmová distribuce I. Katalog dlouhých zvukových hraných filmů 1930–1987. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 1988. 297 s. S. 252. 
  2. BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6. S. 75. 
  3. https://auto.idnes.cz/unikatni-sodomkovo-aero-se-predstavi-v-cervnu-barva-je-tajna-prr-/auto_ojetiny.aspx?c=A070116_111136_auto_ojetiny_fdv

Literatura

editovat
Monografie
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film II. 1930–1945. Praha: Národní filmový archiv, 1998. 504 s. ISBN 80-7004-090-4. 
  • BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6. 
  • SUCHÝ, Ondřej. Zavřete oči, přichází… Leccos kolem Oldřicha Nového. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1993. 186 s. ISBN 80-7023-162-9. 
  • BROŽ, Jaroslav; FRÍDA, Myrtil. Historie československého filmu v obrazech 1930–1945. 1. vyd. Praha: Orbis, 1966. 296 s. 
Články v periodikách
  • Anon. Premiéra filmu Valentin Dobrotivý. Večer. Praha: Novina, 1. srpen 1942, roč. 29, čís. 150, s. 2. 

Externí odkazy

editovat