Valentin Dobrotivý
Valentin Dobrotivý je česká filmová komedie režiséra Martina Friče z roku 1942.
Valentin Dobrotivý | |
---|---|
Země původu | Československo |
Jazyk | čeština |
Délka | 100 min |
Žánr | filmová komedie |
Scénář | Karel Steklý Martin Frič |
Režie | Martin Frič |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Oldřich Nový Hana Vítová Milada Gampeová Ladislav Pešek Eman Fiala … více na Wikidatech |
Hudba | Josef Stelibský |
Kamera | Václav Hanuš |
Střih | Jan Kohout |
Zvuk | Stanislav Vondraš |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 31. července 1942 (Protektorát Čechy a Morava) |
Valentin Dobrotivý na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Děj
editovatValentin Dobrotivý je úředníkem pojišťovny Fortuna. Je to solidní, přesný a spořivý člověk a dobrák od kosti. Jeho kolegové v kanceláři, zvláště úředníci Bejšovec a Voborník na něj často vymýšlejí různé žerty; pan Plavec je důvěřivý a na všechno jim skočí (vylitý inkoust, střílející doutníky nebo cigarety apod.). Pan Plavec bydlí v podnájmu u paní Troníčkové. Je tak spořivý, že si čistí boty na sousedově rohožce, doma téměř nesvítí a bere si domů vedlejší práci na přivýdělek. Všechny své výdaje okamžitě pečlivě eviduje, šetří, aby měl něco do začátku po svatbě. Jeho snoubenkou je slečna Helena. Pan Plavec sní o vile se zahradou a autě. Strýčkem pana Plavce je pan Kudrna, majitel restaurace, kam pan Plavec dochází na obědy a večeře zdarma. Jednou se však nepohodnou a pan Kudrna již pana Plavce nezve. Kolegové Bejšovec s Voborníkem připraví na pana Plavce další žert. V novinách s výherní listinou Jubilejní loterie upraví číslo výherního losu. Vědí, že pan Plavec má los č. 18456 a shodou okolností je první cena na los 8456. Dotisknou na listinu před číslo jedničku a vymění mu v šuplíku správnou listinu, kterou si předtím od kolportéra novin převzal. Pak mu zavolají jako zástupci loterie a upozorní jej na výhru. Ta má činit jeden milion Kč a být vyplacena za tři dny. Pan Plavec se raduje, začne se chovat jakoby už nemusel pracovat. Sedí v kanceláři s nohama na stole. Další kolegové v kanceláři panu Plavcovi blahopřejí. Když se o jeho výhře dozvědí přednosta kanceláře i ředitel, tak si jej začnou předcházet, povýší jej na tajemníka a nechají přestěhovat jeho stůl do sekretariátu. Když to vidí Bejšovec s Voborníkem, obávají se, že to tentokrát se žertem přehnali. V novinách vyjde článek s fotkou o výherci první ceny. K panu Plavcovi se náhle začne hlásit plno lidí, i pan Kudrna s ním obnoví kontakt. Pan Plavec přestane intenzivně šetřit, doma si začne svítit, bytné dá tisíc Kč, koupí dárky i pro dítě domovnice, pro Helenku objedná a nechá doručit piano, donese 5 tisíc Kč manželce zřízence na péči o nemocné dítě apod. Zástupkyně prodejce automobilů jej pozve na zkušební jízdu a pan Plavec si objedná bleděmodrý dvousedadlový vůz – kabriolet, na který nechá napsat iniciály své budoucí manželky Helenky (HP). Uzavře životní pojistku na půl milionu, také objedná vilu za 240 tisíc Kč, najme šoféra a zahradníka.
Bejšovec s Voborníkem již dále nemohou přihlížet a rozhodnou se říci o svém žertu pravdu. Dostaví se na večírek, který pan Plavec pořádá v restauraci Sakura za účasti přátel a ředitele pojišťovny s rodinou a řeknou pravdu, že se žádná výhra nekonala. V tu chvíli jej zase všichni přátelé a známí opustí. Paní bytná se rozhodne vrátit Plavci obdržených tisíc korun, ale pan Plavec nechce a říká, že to byla jediná moudrá věc, kterou udělal. Když se vrátí do práce, jeho stůl je odstěhován ze sekretariátu zpět do kanceláře v přízemí. Bejšovec s Voborníkem se mu omlouvají. Plavec však z kanceláře odejde, říká, že nemůže pracovat tam, kde se stal obětí nemístného žertu. Realitní makléř chce doplatek za vilu, šofér si jde stěžovat na policii kvůli zrušené smlouvě a zahradník s rodinou čeká před domem, kde bydlí pan Plavec a chce se nastěhovat do nové vily, kde se má pro pana Plavce starat o zahradu. Mezitím Voborník v novinách najde omluvu loterie, že v tažební listině byla chyba tisku a výherní los má číslo 18456. Pan Plavec se však už šel rozloučit s Helenkou, řekl jí, že po zprávě o výhře vybral jejich společné úspory – 20 tisíc Kč a zaplatil z nich zálohy atd., takže už ho jistě nemůže mít ráda, ale že jí po něm zbyde jeho životní pojistka. Helenka však odpověděla, že jej má stále ráda a že spolu věci vyřeší, půjdou nejdříve zrušit smlouvy na vilu a na auto. Bejšovec s Voborníkem hledají pana Plavce, aby jej informovali, že skutečně vyhrál. Jdou i na policii zeptat se, zda není hlášená nějaká sebevražda. V pojišťovně stěhují Plavcův stůl zpátky do sekretariátu a ředitel vyšle přednostu kanceláře, aby se panu Plavci omluvil. Helenka donutí pana Plavce, aby se vrátil do práce a jde s ním. Když mu tam Bejšovec s Voborníkem řeknou, že skutečně vyhrál, Plavec řekne, že díky jejich vtipu získal cennou životní zkušenost a poznal lidi, ale teď už toho má dost. Vytáhne los, roztrhne jej a vyhodí z okna. Za losem vyskočí Bejšovec s Voborníkem, ale dopadnou na korbu nákladního vozu s pilinami. Helenka se zhrozí, že los je v nenávratnu, ale pan Plavec řekne, že to je tentokráte jeho vtip a ten pravý los má stále v kapse. Kolegové v kanceláři se radují, že pan Plavec je první, kdo doběhl Bejšovce s Voborníkem.
Obsazení
editovatOldřich Nový | úředník Valentin Plavec |
Hana Vítová | Helena Bártová, Valentinova snoubenka |
Milada Gampeová | Bártová, Helenina matka |
Ladislav Pešek | úředník Rudolf Bejšovec |
Eman Fiala | úředník Eman Voborník |
Jaroslav Marvan | přednosta kanceláře Bureš |
Theodor Pištěk | Kudrna, Valentinův strýc |
Zdenka Baldová | Maruška, Kudrnova žena |
Vojta Novák | ředitel pojišťovny Arnošt Kahoun |
Růžena Šlemrová | Kahounova žena |
Lili Hodačová | Julie Kahounová, dcera Kahounových |
Jiřina Sedláčková | agentka prodejny automobilů |
Jaroslav Průcha | kancelářský zřízenec Jindřich Biebr |
Anna Letenská | manželka zřízence Biebra |
Marie Blažková | Troníčková, Valentinova bytná |
Bolek Prchal | policejní komisař |
Karel Černý | vrchní ředitel pojišťovny |
Karel Dostal | prezident banky |
Miloš Šubrt | zřízenec Vosátka |
Jindřich Láznička | úředník Hora |
Ota Motyčka | úředník |
Jan Černý | úředník |
Meda Valentová | majitelka módního salonu Dousková |
Emanuel Hříbal | číšník |
Marie Hodrová | domovnice |
Milada Smolíková | správcová |
Vladimír Řepa | pan domácí |
Josef Kemr | kolportér |
Bohuš Záhorský | pokladník v bance |
Blažena Slavíčková | slečna z módního salonu |
František Paul | pojišťovací agent |
Antonín Jirsa | stěhovák |
Míla Spazierová-Hezká | zpěvačka v restauraci Sakura |
Josef Bělský | ředitel restaurace Sakura |
Vladimír Štros | šofér |
Jan W. Speerger | zahradník Příhoda |
Milka Balek-Brodská | zahradníkova žena |
Emanuel Kovařík | zástupce automobilové továrny |
Josef Hořánek | majitel vily Králíček |
Karel Roden | bankéř s panem Králíčkem |
Tvůrci a štáb
editovat- Režie: Martin Frič
- Námět: Josef Hlaváč
- Scénář: Karel Steklý, Martin Frič
- Kamera: Václav Hanuš
- Vedoucí výroby: Václav Dražil
- Ředitel výroby: Karel Feix
- Hudba: Josef Stelibský
- Scéna: Ferdinand Fiala
- Zvuk: Stanislav Vondraš
- Střih: Jan Kohout
- Výprava: Oldřich Novotný, Ferdinand Kliment
- Asistenti režie: František Urbánek, Josef Zezulka, Antonín Kubový
- Odborný poradce: Alois Raušer (jazykový)
- Fotoreportér: Antonín Frič
Produkční a technické údaje
editovat- Pracovní název: Za omyl se neručí
- Souběžný protektorátní název: Valentin der Gütige
- Začátek natáčení: 23. duben 1942
- Konec natáčení: červen 1942
- Copyright: 1942
- Premiéra: 31. červenec 1942 (kina Adrie, Lucerna a Phönix)
- Obnovená premiéra: 11. srpen 1945
- Výroba: Nationalfilm
- Distribuce: Nationalfilm (původní 1942), Státní půjčovna filmů (obnovená 1945)
- Barva: černobílý
- Jazyk: čeština
- Zvukový systém: Tobis-Klangfilm
- Délka: cca 98 minut
- Původní metráž: 2 864 metrů
- Formát obrazu: 1:1,37
- Ateliéry: Pragfilm Radlice
- Exteriéry: Praha – Malá Strana, Roztoky
Návštěvnost
editovatV srpnu 1945 byl film v obnovené premiéře znovu uveden do kinodistribuce. Od tohoto data až do 31.12.1987 vidělo film v českých kinech v rámci 10 782 představení celkem 2 011 217 diváků.[1] Od obnovené premiéry až do 1. září 1993, kdy byl vyřazen z distribuce, vidělo film v rámci 10 975 představení celkem 2 019 258 diváků.[2]
Zajímavost
editovat- Automobil, který si pan Plavec ve filmu objednal, byla Aero 50 Dynamik s karoserií od firmy Carrosserie Sodomka z Vysokého Mýta. [3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Československý film a filmová distribuce I. Katalog dlouhých zvukových hraných filmů 1930–1987. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 1988. 297 s. S. 252.
- ↑ BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6. S. 75.
- ↑ https://auto.idnes.cz/unikatni-sodomkovo-aero-se-predstavi-v-cervnu-barva-je-tajna-prr-/auto_ojetiny.aspx?c=A070116_111136_auto_ojetiny_fdv
Literatura
editovat- Monografie
- KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film II. 1930–1945. Praha: Národní filmový archiv, 1998. 504 s. ISBN 80-7004-090-4.
- BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6.
- SUCHÝ, Ondřej. Zavřete oči, přichází… Leccos kolem Oldřicha Nového. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1993. 186 s. ISBN 80-7023-162-9.
- BROŽ, Jaroslav; FRÍDA, Myrtil. Historie československého filmu v obrazech 1930–1945. 1. vyd. Praha: Orbis, 1966. 296 s.
- Články v periodikách
- Anon. Premiéra filmu Valentin Dobrotivý. Večer. Praha: Novina, 1. srpen 1942, roč. 29, čís. 150, s. 2.