Milka Balek-Brodská

česká herečka

Milka Balek-Brodská, rozená Matylda Häusslerová (26. prosince 1888 Praha-Staré Město[1]8. říjen 1961 Praha[2]) byla česká divadelní a filmová herečka, rekordmanka v počtu natočených filmů.

Milka Balek-Brodská
Milka Balek-Brodská v roli Filomeny Zásmucké ve filmové taškařici Z českých mlýnů (1925)
Milka Balek-Brodská v roli Filomeny Zásmucké ve filmové taškařici Z českých mlýnů (1925)
Narození 26. prosince 1888
Praha-Steré Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. října 1961 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Manžel(ka) Filip Balek-Brodský (od 1916)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodila se jako Matylda Häusslerová do rodiny Ladislava Häusslera a jeho ženy (pozdější epizodní filmové herečky[3]) Marie Anny Häusslerové roz. Kubíčkové (1866–1937), byla nejstarší z jedenácti dětí, kteří manželé Häusslerovi měli.[4] Všichni její sourozenci byli umělecky činní. Bratr Ladislav Häussler (* 1894), byl baletní mistr v Národním divadle v Praze, bratr Jaroslav Häussler (1899–1948) vystupující jako Jaro Häussler, byl také tanečník,[5] ostatní sourozenci, byli artisté.

Dne 20. února 1916 se v Praze provdala za divadelního a filmového herce, spisovatele Filipa Balek-Brodského (1871–1949),[6] který deset let před svatbou (6. února 1906) ovdověl; jeho první manželka byla herečka Marie Balek-Brodská (1874–1906),[7][8] která hrála okolo roku 1905 v divadle v Ostravě. Filip Balek-Brodský s Milkou žil 10 let před svatbou. Milka Balek-Brodská mu porodila dvě nemanželské dcery, Růženu (1906) a Miroslavu (1911–1916), kterou ihned po svatbě legitimizoval. Miroslava zemřela v pěti letech v Berouně na udušení, jak konstatovala po úmrtí komise okresního soudu v Berouně.[9]

DíloEditovat

 
Suzanne Marwille (stojící) a Milka Balek-Brodská, 1930 (film Chudá holka)

Milka Balek-Brodská, neproslula svým divadelním herectvím, je známo pouze jediné divadelní angažmá, za okupace v Praze, ve Stálém divadle v Unitarii.[10][p 1] a následně ve venkovských pražských divadlech a za okupace ve Stálém divadle v Unitarii.)[2]) Během let 1922 až 1961 natočila 161 filmů. Prvním filmem, ve kterém si zahrála epizodku ženy na ulici, byl němý film Adam a Eva (1922), od roku 1925, pak hrála ve filmu pravidelně, nepřetržitě až do své smrti v roce 1961.

V bohaté filmografii ztvárnila služky, domovnice, uklízečky, drbny, matky, atd. V letech 1925 až 1929 hrála výrazné role v němých filmech, jako například Jedenácté přikázání (1925, role Veroniky Králíčkové), Otec Kondelík a ženich Vejvara (1926, role bytné Muknšnáblové), Děvče z tabákové továrny (1928, role zlé pěstounky Rabasové), Andělíčkářka (1929, role zlé tety Rozamové), Popelka (1929, macecha), a řada dalších. V letech 1925 až 1929, natočila 47 filmů.

Od roku 1930, kdy se začaly natáčet zvukové filmy, sice dál filmovala (od roku 1930 až 1945 natočila 76 filmů), ale musela se spokojit s menšími rolemi, než v němém období filmů. Ze známějších epizodních rolí, stojí za připomenutí: Nevlídná domkářka Nováková, nelidsky trestající malého chlapce ve filmu Když struny lkají (1930), hospodyně s utrženým knoflíkem u Procházky (Vlasta Burian) ve filmu C. a k. polní maršálek (1930), baronka, která v nemocnici pohostí Švejka, ve filmu Dobrý voják Švejk (1931), pekáčem napadená žena ve filmu Načeradec král kibiců (1932), opět nevlídná sousedka ve filmu Zlaté ptáče (1932), drbna-sousedka Silná ve filmu Kariéra matky Lízalky, majitelka penzionu Straková, ve filmu Děvčata, nedejte se! (1937), sousedka Marešová, která způsobí odhozením nedopalku cigarety požár domu ve filmu Královna stříbrných hor (1939).

V období 1930 až 1945 se dočkala pouze pěti velkých rolí, zamilovaná Barbora Vychytralová, sestra vypočítavé statkářky Kuličkové (Antonie Nedošinská) ve filmu Strýček z Ameriky (1933), ježibaba v pohádce Perníková chaloupka (1933), rázná Rézinka Popelková v komedii Koho jsem včera líbal? (1935), továrnice Adéla Dominiková ve filmu Panenka (1938), za peníze pomlouvající domovnice ve filmu Druhé mládí (1938).

Po roce 1945 na ni čekaly většinou nevýznamné epizodky. Od roku 1946 až do své smrti 1961 natočila 37 filmů, kdy za připomenutí stojí vlídná dozorkyně ve filmu Martina Friče Past 1950, plátenice v pohádce Martina Friče Dařbuján a Pandrhola (1959). V roce 1959, se po 21 letech dočkala výrazné postavy švadleny Prokopové, která by se ráda nastěhovala k čerstvému vdovci (Zdeněk Štěpánek) ve filmu režiséra Vladimíra Čecha První a poslední 1959. V této roli však byla „předabována“ Marií Rosůlkovou.

V roce své smrti ještě hrála ve filmech (Kde alibi nestačí a Kohout plaší smrt); druhý měl premiéru až několik měsíců po její náhle smrti ve věku nedožitých 73 let.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Miloš Fikejz v publikaci Český film píše, že jako sedmnáctiletá hrála profesionálně v Ostravě. Divadelní encyklopedie ale uvádí v tomto období v Divadle v Národním domě v Ostravě vystupovala subreta stejného příjmení – T. Häuslerová.[1]

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Ducha na Starém Městě pražském
  2. a b FIKEJZ, Miloš. Český film I.:. [s.l.]: Libri, 2006. ISBN 80-7277-332-1. Kapitola Balek-Brodská Matylda/Milka, s. 36-37. 
  3. Milka Balek-Brodská ve Filmové databázi
  4. Soupis pražských obyvatel: Häusler Ladislav, 1861. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online. 
  5. Divadelní encyklopedie: Häusler Jaroslav [online]. Kabinet pro studium českého divadla [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 
  6. Matrika oddaných, sv. Štěpán, 1914-1917, snímek 178 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 
  7. Matrika zemřelých, sv. Apolinář, 1904-1908, snímek 221 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 
  8. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 12, obraz 606 [online]. Národní archiv [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 
  9. Matrika zemřelých, Beroun, 1913-1924, snímek 103 [online]. SOA Praha [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 
  10. Česká divadelní encyklopedie: Stálé divadlo v Unitarii [online]. Kabinet pro studium českého divadla [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • FIKEJZ, Miloš. Český film I.:. [s.l.]: Libri, 2006. ISBN 80-7277-332-1. Kapitola Balek-Brodská Matylda/Milka, s. 36-37. 

Externí odkazyEditovat