Wikipedie

Filip Balek-Brodský

český herec, dramatik, spisovatel a organizační pracovník

Filip Balek-Brodský[p 1], původním jménem Filip Balek, psán též Ballek (17. září 1871 Havlíčkův Brod[1] – 30. října 1949 Praha)[2] byl český herec, dramatik, spisovatel a organizační pracovník. Jeho druhou manželkou byla filmová herečka Milka Balek-Brodská.

Filip Balek-Brodský
Narození17. září 1871
Havlíčkův Brod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. října 1949 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťMilka Balek-Brodská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Božena Svobodová, Filip Balek-Brodský a Nora Ferry (Z českých mlýnů, 1925)

Život editovat

Narodil se v Havlíčkově Brodu (tehdy Německý Brod) v rodině místního kupce Jakuba Balleka a jeho manželky Bohumily, rozené Šmittové.[1]

V mládí se živil jako herec. (Svoje zážitky popisoval v časopise Houpačka 5–7/1929.[3] Tisk také zaznamenal jeho protiburšácké vystoupení roku 1898.)[4] V roce 1902 vystupoval jako impresario houslisty Otto Šilhavého (1882–1962).[5][p 2]

Mezi jeho záliby patřila dálková turistika, na kole absolvoval cesty z Prahy do Paříže a z Olomouce do Neapole, prošel pěšky velkou část Evropy. S manželkou procestoval na tandemu od dubna do září 1922 Německo, Holandsko, Belgii, Francii, Španělsko a Švýcarsko.[6] V roce 1924 oznámil svou cestu do Latinské Ameriky.[7] Zážitky z cest zpracoval knižně.

Byl místopředseda Organizace českého filmového herectva a předseda Fondu pro podporu zestárlých a nemocných herců.[8]

Rodinný život editovat

Poprvé byl ženat s herečkou Marií Annou Balek-Brodskou, rozenou Hildebrandovou (1874–1906), svatba se konala ve Voticích 18. února 1896.[9][p 3] Manželka žila nejméně od roku 1905 odloučeně.[10] Dne 6. února 1906 ovdověl.[11][12]

Dne 20. února 1916 se v Praze podruhé oženil s filmovou herečkou Matyldou (Milkou) Häuslerovou, známou pod novým příjmením Balek-Brodská.[13]

S Milkou Balek-Brodskou žil již 10 let před svatbou, porodila mu dvě nemanželské dcery, Růženu (1906) a Miroslavu (4. dubna 1911 až 9. listopadu 1916), kterou ihned po svatbě, dne 21. února 1916, legitimizoval. Miroslava zemřela v pěti letech v Berouně na udušení, jak konstatovala po úmrtí komise okresního soudu v Berouně.[14] Druhá manželka ho přežila o dvanáct let.

Dílo editovat

Literárně byl činný zejména jako autor frašek nevysoké úrovně, kterých napsal okolo šedesáti; byl též autorem cestopisů o svých cestách. Hrál především vedlejší role, až na výjimky se jednalo o méně náročné filmy.[2]

Filmografie (výběr) editovat

V letech 1924–1941 se objevil v epizodních rolích ve více než padesáti filmech, typicky jako hostinský, host apod. Mezi významnější z těchto filmů patří např.:

Divadelní hry (výběr) editovat

  • Tajemství myslivny (Tajemství Riegrovy stezky, Obraz ze života o 4 jednáních; Královské Vinohrady, Dolejší, 1921)
  • Nebožtík (fraška o jednom jednán; Praha, Fr. Švejda, asi 1925)
  • Trouba štěstím rodiny (veselohra o jednom dějství; Praha, Fr. Švejda, asi 1925)
  • Děti svých rodičů (Fraška o 1 jednání; Praha, Thalia, 1927)
  • Dobrý žaludek (Zdravý nemocný, veselohra o 1 dějství; Praha-Královské Vinohrady, Thalia, Jos. Dolejší, 1928)
  • Klíček k pokladně i k srdci (veselohra o jednom dějství; Praha, Fr. Švejda, 1928)
  • Muž s dvěma obličeji (Prohnaný Kazimír, veselohra o 1 jednání; Praha-Král. Vinohrady, Thalia, Jos. Dolejší, 1928)
  • Příšerný zločin čili Ella, hop! (veselohra o jednom dějství; Praha, Fr. Švejda, 1928)

Cestopisy (výběr) editovat

  • Bez halíře do Paříže (veselé příhody z cesty; V Praze, J. Svátek, 1923)
  • Pěšky Evropou (30.000 kilometrů vážně prošel a žertovně vypravuje Filip Balek-Brodský; Praha, J. Svátek, 1923)
  • Přes hory a doly (Kratochvílné rozpravy z cesty do Italie; Praha, Jan Svátek, 1925)
  • Na manželském trakaři (kratochvilná cesta střední Evropou; Praha, J. Svátek, 1927)
  • Všechny cesty vedou do Říma (Tutte le strade conducono a Roma) (Na obálce perokresba Jaroslava Panušky; V Praze, nákladem vlastním, 1938)

Jiné editovat

  • Tajemství Riegrovy stezky (román z lesnického života ; V Milevsku , nákladem vlastním, 1936)
  • Kouzlo filmu (choulostivá historie z filmového prostředí – o nadšencích bílého umění, o filmových hvězdách, oběžnicích, stálicích a kometách; V Praze, nákladem vlastním, 1937)
  • Šašinec (Žertovný dobrodružný románek z pražského prostřed; V Praze, nákladem vlastním, 1939)
  • Pod praporem umění (Román z hereckého života; V Praze, nákladem vlastním, 1941)

Zajímavost editovat

V průzkumu obecních knihoven z roku 1926 se Filip Balek–Brodský zařadil jako třetí nejpůjčovanější autor, za Aloisem Jiráskem a Karlem Václave Raisem. V počtu výpůjček se za něj zařadili dodnes slavní klasici jako Ignát Herrmann, Karel Klostermann, Alexandre Dumas, Jindřich Šimon Baar, Jules Verne a další. O čtyři roky později již jeho díla mezi nejčtenější nepatřila.[15]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Mylně psán též Bálek–Brodský a může tak být zaměněn s Františkem Bálkem, choreografem Divadla J. K. Tyla v Plzni v letech 1920–1922.
  2. ↑ Miloš Fikejz uvádí v publikaci Český film, že byl od roku 1902 impresáriem Rudolfa Frimla, dobovými zdroji nepotvrzeno.
  3. ↑ Protože snoubenci udali ve Voticích stejné bydliště, lze usuzovat, že Marie Hildebrandová byla členkou stejné kočovné společnosti jako Balek-Brodský.

Reference editovat

  1. ↑ a b Matrika narozených, Havlíčkův Brod 1867_1882, snímek 121 [online]. SOA Zámrsk [cit. 2020-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-31. 
  2. ↑ a b FIKEJZ, Miloš. Český film I.:. [s.l.]: Libri, 2006. ISBN 80-7277-332-1. Kapitola Balek-Brodský Filip, s. 37. 
  3. ↑ BALEK-BRODSKÝ, Filip. S poctivostí nejdál dojdeš!. Houpačka [online]. 5-7/1929. Dostupné online. 
  4. ↑ Z bouřlivých lednových výjevů. S. 5. Národní listy [online]. 4. 5. 1898 [cit. 2020-04-18]. S. 5. Dostupné online. 
  5. ↑ Divadlo a hudba/Podivné zjevy. S. 5. Národní politika [online]. 3. 9. 1902. Čís. 243, s. 5. Dostupné online. 
  6. ↑ S. 11. Český deník (dostupné online v NK ČR) [online]. 10. 9. 1922 [cit. 2020-04-19]. Čís. 249, s. 11. Dostupné online. 
  7. ↑ Balek-Brodský do jižní Ameriky. S. 8. Lidové noviny [online]. 28. 5. 1924 [cit. 2020-04-19]. S. 8. Dostupné online. 
  8. ↑ Česko-slovenská filmová databáze: Filip Balek-Brodský [online]. MediaGroup [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ Matrika oddaných, Votice 1878-1897, snímek 210 [online]. SOA Praha [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ Soupis pražských obyvatel: Ballek Filip [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Matrika zemřelých, sv. Apolinář, 1904-1908, snímek 221 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 12, obraz 606 [online]. Národní archiv [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ Matrika oddaných, sv. Štěpán, 1914-1917, snímek 178 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ Matrika zemřelých, Beroun, 1913-1924, snímek 105 [online]. SOA Praha [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. 
  15. ↑ SRBOVÁ, Veronika. Na kresách. „Hraničářský román“ Františka SokolaTůmy. Praha, 2012 [cit. 2020-04-18]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Eduard Kubů. s. 69–70. Dostupné online.

Literatura editovat

  • FIKEJZ, Miloš. Český film I.:. [s.l.]: Libri, 2006. ISBN 80-7277-332-1. Kapitola Balek-Brodský Filip, s. 37. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Filip_Balek-Brodský&oldid=22850467“