Otevřít hlavní menu

Jaroslav Panuška

český ilustrátor, krajinář a malíř

Jaroslav Panuška (3. března 1872, Hořovice[1]1. srpna 1958, Kochánov u Světlé nad Sázavou) byl český akademický malíř, krajinář.

Jaroslav Panuška
Malíř Jaroslav Panuška při práci v ateliéru
Malíř Jaroslav Panuška při práci v ateliéru
Narození 3. března 1872
Hořovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. srpna 1958 (ve věku 86 let)
Kochánov (Světlá nad Sázavou)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vzdělání malířská akademie v Praze
Alma mater Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání malíř
Podpis Jaroslav Panuška - signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a díloEditovat

Narodil se 3. března 1872 v Hořovicích. Jeho otec Ing. František Panuška byl geometr. Když bylo Jaroslavovi osm let, pustil se do prvního akvarelu a v deseti letech tajně odjel malovat na Karlštejn. Po absolvování obecné školy studoval Panuška na nižším gymnasiu v Praze na Smíchově, kam se přestěhovali z Hořovic.

V roce 1889 byl přijat na Malířskou akademii v Praze, kde s několikerým přerušením studoval nejprve u prof. Maxmiliána Pirnera a poté u krajináře prof. Julia Mařáka, kde roku 1896 studium ukončil. V roce 1898 se oženil[2] s Marií Sukovou[3], ze svazku vzešli čtyři děti, synové Jaroslav[4], Vladislav[5], Jiří a dcera Jarmila.

Již na akademii začíná kresilt a malovat fantasktní a srašidelná témata, která jej nejvíce proslavila (Vodník, Příšera, Bludičky, Bezhlavý kůň, Hnízdo loupežníků, Čarodějnice, Duch mrtvé matky a další). Po absolvování akademie maluje na mnoha místech v Čechách, mj. v Pojizeří, na Sedlčansku, Berounsku, Příbramsku a v Jižních Čechách, několikrát navštívil i Balkán. Roku 1906 posílá do Londýna na výstavu obraz Pohled na Jindřichův Hradec. V roce 1910 souborně vystavuje v Mladé Boleslavi a následně v Městském průmyslovém muzeu v Hradci Králové (102 obrazy). Vedle malby se věnoval i knižní ilustraci s fantaskními, strašidelnými a pohádkovými motivy (J. Panuška a V. Říha, Letní noc, z r. 1905). Zajímaly ho i staré hrady a hradiště a maloval výjevy z pravěku. Celoživotně se zajímal o archeologii, kde spolupracoval s Josefem Ladislavem Píčem. Výtvarně jej ovlivnila výstava Nikolaje Konstantinoviče Rericha konaná v r. 1906 v Praze.

V okolí Lipnice nad Sázavou maloval již v roce 1908 a tam také roku 1921 přivedl spisovatele Jaroslava Haška. K jeho přátelům patřil i spisovatel Zdeněk Matěj Kuděj. V roce 1919 vystavuje souborně v Praze u Topiče (177 děl). Roku 1923 zakoupil Panuška pozemek v Kochánově u Světlé nad Sázavou a začal na něm stavět jednopatrový srub s ateliérem. V roce 1926 vystavuje v Rubešově galerii v Praze svůj monumentální obraz Vítězství husitů nad křižáky na Běhání. V tomtéž roce se v Kochánově usadil s rodinou natrvalo a maloval především hrad Lipnici, vrch Melechov a motivy z okolí. Nejraději prý ztvárňoval prastarý dub rostoucí přímo před jeho srubem, který dnes nese jeho jméno. V roce 1932 vystavuje 103 prací společně s Františkem Kavánem a Otou Bubeníčkem v Obecním domě v Praze a následně v roce 1933 vystavuje 111 prací v Hradci Králové. K jeho nejlepším krajinářským obrazům patří tajemné pohledy na rybníky, močály a tůně v tichém oparu raní mlhy nebo měsíčního svitu, pohledy do údolí ze skalnatých vrchů nebo valící se bouřková mračna nad krajinou. Barevná skladba jeho obrazů nevyhýbající se barvě černé a tmavě modré a založená na valérech barvy šedé, hnědé a olivově zelené je přirozeným protipólem jásavých barev malíře Oty Bubeníčka. Svojí typickou barevnou škálu doplněnou o okr uměl mistrovsky provázat i s barvou moře (např. Moře s tmavým nebem, Moře a skály a Fragment z Epidauru).

Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a později Jednoty výtvarných umělců. Roku 1955 byl jmenován zasloužilým umělcem. Zemřel 1. srpna 1958 v Kochánově u Světlé nad Sázavou, pochován je na světelském hřbitově. Malířské tvorbě se věnovali i Panuškovi synové Jaroslav[4] a Vladislav[5].[6]

 
Panuškův hrob na hřbitově ve Světlé nad Sázavou

Skladbu s názvem "Panuška"[7] mu na svém albu "Vagus Vetus" z roku 2014 věnovala známá pražská blackmetalová skupina Master's Hammer, která v refrénu zpívá o obraze Jak by vypadaly katolické hřbitovy, kdyby Římané místo křižování věšeli.

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o sňatku Jaroslava Panušky s Marií Sukovou farnosti při kostele Nejsvětější Trojice na Smíchově
  3. Matriční záznam o narození a křtu Marie Sukové farnost Kováry
  4. a b Matriční záznam o narození a křtu Jaroslava Panušky farnosti při kostele Nejsvětější Trojice na Smíchově
  5. a b Matriční záznam o narození a křtu Vladislava Panušky farnost Arnoštovice
  6. BOUČKOVÁ, Jitka. Jaroslav Panuška. Pardubice: Východočeská galerie, 1978. 
  7. Masters' Hammer, Panuška

LiteraturaEditovat

  • BOUČKOVÁ, Jitka: Jaroslav Panuška. Východočeská galerie Pardubice, 1978.
  • HANEL, Olaf: Jaroslav Panuška (1872-1958). České muzeum výtvarných umění Praha, 1994.
  • STEJSKAL, Vladimír: Paleta s vínem: čtení o Jaroslavu Panuškovi. Havlíčkův Brod: Krajské nakladatelství, 1953.
  • SCNEIDEROVÁ, Martina, ODEHNALOVÁ, Markéta: Jaroslav Panuška (1872-1958). Galerie výtvarného umění v Havlíčkové Brodě, 2012.
  • VALEČKA, Jaroslav st.: Jaroslav Panuška (1872-1958). Průvodcem životem a dílem. Hradec Králové: Milan Hodek - Paper Jam, 2016.


Externí odkazyEditovat

Při vytváření tohoto článku bylo použito životopisných dat z expozice Muzea Světelska.