Vítkov (Tachov)

část obce Tachov v okrese Tachov

Vítkov (do roku 1949 a německy Wittingreith[1]) je část okresního města Tachov. Nachází se na severovýchodě Tachova. Prochází zde silnice II/198. Je zde evidováno 63 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 111 obyvatel.[3]

Vítkov
Vítkov 3.jpg
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 111 (2011)
Domů 63 (2009)
Lokalita
PSČ 347 01
Obec Tachov
Okres Tachov
Historická země Čechy
Katastrální území Vítkov u Tachova (5,7232 km²)
Zeměpisné souřadnice
Vítkov
Vítkov
Další údaje
Kód části obce 164836
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vítkov leží v katastrálním území Vítkov u Tachova o rozloze 5,72 km2.[4]

NázevEditovat

Název vsi je pravděpodobně podle jména zakladatele. Z dobových pramenů však není jasné zda to byl Čech Vítek nebo Němec Witich, neboť obě tato jména vycházejí z latinského Witigo.[zdroj?]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1437.[5]

První písemný záznam se týká jistého Abharta (“Abhart von Wyttigenreuth”), který sídlil prý ve zděné tvrzi. Od roku 1443 do roku 1474 je uváděn majitel Oswald Potzinger. Další zmínka o tvrzi je až z roku 1542, kdy si tachovská obec nechala zanést do zemských desek „Wittingreut, tvrz pustů, dvůr poplužní a ves“. Od roku 1623 pak tvrz patřila k tachovskému hradu.

V říjnu 1543 Volf z Perglasu a na Tachově vydal listinu, jíž udělil městské právo svým poddaným, kteří náleželi ve vsích Vítkově, Oldřichově a Pernolci. Tím se zřekl práva odúmrti, dědické právo rozšířil i na manželky a dcery poddaných. Pokud chtěl „osedlý“ opustit svůj statek, byl povinen nalézt vhodnou náhradu. Za to poddaným příslušelo dovádět platy v penězích a naturáliích a vykonávat roboty.

Ačkoliv vesnička patřila počtem obyvatel spíše k menším v rámci tachovské državy, odváděnými dávkami se řadil na jedno z prvních míst. Kolem roku 1555 měla ves 20 usedlostí, z nichž jen 2 patřily Tachovu. Po třicetileté válce se počet usedlostí snížil na třetinu. V roce 1930 zde žilo 240 obyvatel.[6]

Mezi lety 1851 až 1863 byl vystaven na návsi kostelík, který roce 1978 musel ustoupit při rozšiřování silnice a  byl odstřelen.

V roce 1960 byl potvrzen výskyt uranového ložiska Vítkov II. Dobývání bylo zahájeno na šurfovém patře a v místě výchozu bylo dobýváno též povrchovým dolem. Dobývání bylo převážně v žulách. Konečná hloubka jámy byla 950,9 m a bylo z ní rozfáráno 16 pater. Důl zaměstnával cca 330–475 lidí. Poslední symbolický vůz na dole Vítkov II byl vytěžen 19. prosince 1990 a počátkem ledna 1991 se důl začal likvidovat a zatápět.

PamětihodnostiEditovat

Dvě celní kola[7] (hraniční kameny) původně stávaly asi 100 m od současného stanoviště ve směru na Tachov. Přemístěny byly v roce 1990. Kruhová stéla č. 1 (762/0173) – na přední straně je kříž v kruhu, na zadní je reliéf sekery a rychtářské právo nebo žezlo.[8] Kruhová stéla č. 2 (763/0174) – z obou stran jsou rytiny křížů v dvojitém kruhu.[9]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 262. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 336. 
  6. Hrady zámky a tvrze okresu Tachov- Z. Procházka, J. Úlovec
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-09]. Identifikátor záznamu 123027 : Hraniční kámen - 2 celní kola. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  8. Dreyhausen - 408 Wilhelm - ZFÖVK 1899 - 42 6. 7. 2002 - FS
  9. Dreyhausen - 408 Wilhelm - ZFÖVK 1899 - 43

Externí odkazyEditovat