Uralské jazyky

Uralské jazyky
	Baltofinské Sámské Mordvinské Marijské Permské Ugrické Samojedské
Rozšíření	severozápadní Asie, severní Evropa a Maďarsko
Počet mluvčích	25 milionů
Počet jazyků	20-39
Klasifikace	Nostratické jazyky (sporné) Euroasijské jazyky (sporné) Uralsko-jukagirské jazyky (sporné); ; ;
Dělení
	Ugrofinské jazyky; Samojedské jazyky;

Uralské jazyky jsou jazyková rodina, jíž hovoří celkem asi 25 miliónů osob ve střední, severní a východní Evropě a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře. Dělí se na větev ugrofinskou a (mnohem menší) samojedskou. Nejvyšší význam a postavení mezi uralskými jazyky mají maďarština, finština a estonština, které jsou státními úředními jazyky v Maďarsku, Finsku a Estonsku a tedy patří i mezi úřední jazyky Evropské unie. Řada dalších uralských jazyků má postavení lokální úřední řeči v různých autonomních republikách a oblastech v Ruské federaci.

Areál rozšíření uralských jazyků je nesouvislý, zahrnuje velkou část Skandinávie a Pobaltí, část Povolží, nejzazší severovýchod Evropy, severozápadní Sibiř a část Tajmyru. Izolovaný uralský ostrov ve střední Evropě tvoří maďarština, která ovšem zastupuje více než polovinu rodilých mluvčích všech uralských jazyků.

Typickými vlastnostmi uralských jazyků jsou vokálová harmonie, velké množství gramatických pádů, používání záložek místo předložek, nebo absence rodu. Ne u všech ale tyto jevy vždy najdeme.

Dělení

Ugrofinské jazyky
- Ugrické jazyky
  - Maďarské
    - Maďarština
  - Obsko-ugrické
    - Chantyjština (osťáčtina)
    - Mansijština (vogulština)
- Finsko-permské jazyky
  - Permské
    - Komijské
      - Komi (zyrjanština, komi-zyrjanština)
      - Komi-permjačtina
      - Komi-jazvanština (jazvanština, východní permjačtina)
    - Udmurtština (voťáčtina)
  - Finsko-volžské jazyky (finsko-marijské)
    - Marijské
      - Marijština (čeremiština)
    - Mordvinské
      - Erzja
      - Mokša
    - Vymřelé finsko-volžské jazyky s nejistým zařazením
      - † Merja
      - † Muromština
      - † Meščerština
  - Finsko-laponské jazyky (finsko-sámské)
    - Sámské jazyky (laponské)
      - Západosámské
        Jižní sámština
        
        Umejská sámština – téměř vymřelá
        
        Lulejská sámština
        
        Pitejská sámština – téměř vymřelá
        
        Severní sámština
      - Východosámské
        † Kemijská sámština – vymřelá
        
        Inarská sámština
        
        † Akkalská sámština (babinská) - poslední mluvčí zemřela 29. 12. 2003
        
        Kildinská sámština
        
        Skoltská sámština
        
        Terská sámština - téměř vymřelá
    - Baltofinské jazyky
      - Estonština
        Estonština
        
        Jižní estonština
        Võruština
        
        Setučtina (seto)
      - Finské
        Finština
        
        Meänkieli
        
        Kvenština
        
        Ingrijská finština
      - Ižorština (ingrijština) – téměř vymřelá
      - Karelské
        Karelština
        
        Ludičtina (lydština, lüdština, ludikovština)
        
        Livvi (aunuská karelština, oloněcká karelština, oloněčtina)
      - Livonština – téměř vymřelá
      - Vepština
      - Votština – téměř vymřelá
Samojedské jazyky
- Severní samojedské jazyky
  - Enečtina (jenisejská samojedština) – téměř vymřelá
  - Něnečtina (juračtina)
  - Nganasanština (tavgijština, tavgijská samojedština)
- Jižní samojedské jazyky
  - † Kamasinština
  - † Matorština (motorština)
  - † Koibalština
  - Selkupština

Baltofinské jazyky jsou si navzájem podobné asi jako jazyky slovanské, finština s laponštinou nebo mordvinštinou jsou si příbuzné asi jako slovanské jazyky s baltskými. Finština a maďarština jsou si na první pohled zcela cizí, jejich příbuznost však byla vědecky dokázána na základě podobností morfémových i lexikálních.

Literatura

Václav Blažek: O klasifikaci samojedských jazyků. Linguistica Brunensia. 2014, roč. 62, č. 2, s. 57-85. http://hdl.handle.net/11222.digilib/130145
Václav Blažek & Lucie Hofírková: Ke klasifikaci ugrofinských jazyků. Linguistica Brunensia. 2012, roč. 60, č. 1-2, s. [85]-126. http://hdl.handle.net/11222.digilib/118227
Václav Blažek: Z historie uralistiky : pionýrské období (9. stol. – 1850). Linguistica Brunensia. 2013, roč. 61, č. 1-2, s. [273]-292. http://hdl.handle.net/11222.digilib/127186
Václav Blažek: Z historie uralistiky II. (polovina 19. st. – současnost). Linguistica Brunensia. 2014, roč. 62, č. 1, s. 155-179. http://hdl.handle.net/11222.digilib/130135
ROPPONEN, Ville. Uralské okno. Esej o menšinách Ruska. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. ISBN 978-80-7465-308-7.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu uralské jazyky na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem jsou uralské jazyky

Uralské jazyky
Baltofinské Sámské Mordvinské Marijské Permské Ugrické Samojedské
Rozšíření	severozápadní Asie, severní Evropa a Maďarsko
Počet mluvčích	25 milionů
Počet jazyků	20-39
Klasifikace	Nostratické jazyky (sporné) Euroasijské jazyky (sporné) Uralsko-jukagirské jazyky (sporné)
Dělení
Ugrofinské jazyky Samojedské jazyky