University College London

University College London (UCL) je veřejná výzkumná univerzita v Londýně (Velká Británie) a jedna ze součástí federální organizace Londýnská univerzita (University of London). Je to největší instituce vysokoškolského vzdělávání v Londýně, největší instituce postgraduálního studia (podle počtu zapsaných studentů) ve Velké Británii[1] a je považována za jednu z významných multidisciplinárních výzkumných univerzit (členství ve skupině Russel Group sdružující 24 britských výzkumných univerzit).[2] UCL byla první univerzitou založenou na území Londýna, vznikla pod názvem London University v roce 1826, přičemž její zakladatelé se inspirovali radikálními myšlenkami osvícenského filosofa Jeremyho Bethama. UCL byla rovněž jako první univerzita v Anglii zcela nezávislá na církvi, což znamenalo, že studenti sem byli přijímáni bez ohledu na náboženské vyznání, a jako první anglická univerzita přijímala ženy za stejných podmínek jako muže.[3] UCL si spolu s několika dalšími univerzitami (University of London, King's College London a University of Durham) nárokuje označení „třetí nejstarší univerzita v Anglii“.

University College London
London University
Logo univerzity
Logo
Wilkins Building 1, UCL, London - Diliff.jpg
Motto
Cuncti adsint meritaeque expectent praemia palmae
Rok založení 1826
Typ školy veřejná
Vedení
Rektor prof. Michael Arthur
Počty akademiků
Počet bakalářských studentů 17 846
Počet magisterských studentů 20 467
Počet studentů 23 250
Počet akademických pracovníků 7 161
Další informace
Sídlo Londýn
Adresa hlavní budova University College London, WC1E 6BT, Spojené království
Zeměpisné souřadnice
Kampus Bloomsbury
http://www.ucl.ac.uk/
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hlavní budova univerzity

V britských univerzitních žebříčcích se UCL pro rok 2021 umístila na 8. (Times),[4] 10. (Complete)[5] a 14. (The Guardian) místě.[6] Lépe si však vede v mezinárodních žebříčcích (2021), kde zaujala 10. (QS),[7] 16. (THE)[8] a 18. místo (ARWU).[9] Na třístupňové škále hodnotící kvalitu výuky Teaching Excellence Framework (TEF) se UCL umístila na druhém stupni.[10] V národním hodnocení spokojenosti studentů (National Student Survey 2020) se UCL umístila na 114 místě z celkem 154 hodnocených britských univerzit.[11] UCL bývá zařazována mezi univerzity tzv. „zlatého trojúhelníku“ (golden triangle),[12] což je neoficiální označení pro výzkumné univerzity nacházející se v jihoanglických městech Londýn, Cambridge a Oxford.

Hlavní kampus UCL se nachází v londýnské čtvrti Bloomsbury, velmi blízko centra metropole. Mnoho univerzitních institutů a fakultních nemocnic sídlí mimo kampus na různých místech centrálního Londýna. Mimo to má UCL satelitní kampusy v australském městě Adelaide a katarském městě Dauhá. Univerzita je rozdělena na 11 fakult, v jejichž rámci funguje více než 100 kateder a ústavů, institutů a výzkumných center. V akademickém roce 2015/16 univerzitu navštěvovalo přes 38 000 studentů[13] a na jejím chodu se podílelo přes 12 000 členů personálu (včetně asi 3 500 pracovníků výzkumu).[14] Za rok 2014/15 činil příjem univerzity 1,18 miliardy liber, z čehož 427,5 milionu pocházelo z výzkumných grantů a smluv.[15]

Mezi známé absolventy patří „otcové národů“ z Indie, Keni a Mauriciu, zakladatelé Ghany, moderního Japonska[16] a Nigérie,[17] vynálezce telefonu A. G. Bell a jeden ze spoluobjevitelů struktury DNA, Francis Crick. Akademičtí pracovníci UCL přispěli k předním objevům v mnoha disciplínách. Všech pět vzácných plynů (argon, neon, krypton, xenon, hélium) vyskytujících se v přírodě objevil na UCL William Ramsay,[18] spoluobjevitely hormonů byli Ernest Starling a William Bayliss,[19] elektronku vynalezl absolvent UCL John Ambrose Fleming v době, kdy na UCL pracoval,[20] a na mnoha významných pokrocích v moderní statistice se podílela katedra statistiky na UCL, založená Karlem Pearsonem.[21] Mezi absolventy UCL a současnými i bývalými vyučujícími univerzity je nejméně 29 laureátů Nobelovy ceny[22] a tři laureáti Fieldsovy medaile (matematické ocenění).[23]

Akademický rokEditovat

Akademický rok na UCL je rozdělen na tři trimestry (terms).[24] Pro většinu ústavů a kateder (vyjma Medical School) začíná první trimestr (Term One, T1) na konci září a končí v polovině prosince, druhý trimestr (Term Two, T2) trvá od poloviny ledna do konce března a třetí trimestr (Term Three, T3) začíná koncem dubna a končí v polovině června. Některé ústavy a katedry mají v polovině prvního a druhého trimestru tzv. Reading Week, tedy týden volna, který by měli studenti využít pro načítání povinné literatury, psaní esejí a práci na projektech (velká část studia sestává ze samostatné práce a na studenty jsou kladeny velké nároky ve smyslu domácí přípravy).

Přijímací řízeníEditovat

UCL je velice výběrová škola; nabídku (offer) ke studiu podle UCAS obdrželo (2017) celkem 62,9 % uchazečů o bakalářské studium a podle Complete University Guide se jedná o 11. nejvýběrovější univerzitu ve Velké Británii.[25] Většina bakalářských programů požaduje po britských studentech tři A ze zkoušek A-Levels nebo známky odpovídající výsledku 6, 6, 6 z vyšší úrovně předmětů při zkouškách International Baccalaureate Program (IB Diploma).[26]

Od uchazečů o bakalářské studium z České republiky UCL požaduje maturitní zkoušku s průměrem 1,80 a lepší.[27] Nicméně požadavky jednotlivých programů se mohou lišit a univerzita tedy doporučuje zájemcům o studium, aby si zkontrolovali konkrétní podmínky přijetí na stránkách jednotlivých programů.[28] Další možností pro zahraniční studenty jsou kurzy Undergraduate Preparatory Certificates (UPC).[29] Jedná se o roční přípravné kurzy, které jsou vyučovány přímo na UCL. Na základě úspěšného absolvování těchto kurzů se pak studenti mohou hlásit nejen na UCL, ale i na další britské univerzity.

Slavní učitelé a absolventiEditovat

Laureáti Nobelovy CenyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku University College London na anglické Wikipedii.

  1. Annual Report and Financial Statements for the year ended 31 July 2015 [online]. www.ucl.ac.uk [cit. 2016-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. 
  2. Our universities [online]. The Russell Group [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. 
  3. University College London (UCL) [online]. www.fulbright.org.uk [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. 
  4. University Guide 2016 - The Times. nuk-tnl-deck-prod-static.s3-eu-west-1.amazonaws.com [online]. [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. 
  5. University League Tables 2021. www.thecompleteuniversityguide.co.uk [online]. [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. The best UK universities 2021 – rankings. the Guardian [online]. [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. QS World University Rankings 2021. Top Universities [online]. 2020-05-28 [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. World University Rankings. Times Higher Education (THE) [online]. 2020-08-25 [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ARWU World University Rankings 2020 | Academic Ranking of World Universities 2020 | Top 1000 universities | Shanghai Ranking - 2020. www.shanghairanking.com [online]. [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. 
  10. STUDENTS, Office for. TEF outcomes - Office for Students. www.officeforstudents.org.uk [online]. 2019-06-19 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. National Student Survey 2020: overall satisfaction results. Student [online]. 2020-07-15 [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  12. SMAGLIK, Paul. Golden opportunities. Nature. 2005-07-06, roč. 436, čís. 7047. Dostupné online [cit. 2016-06-02]. DOI:10.1038/nj7047-144a. (anglicky) 
  13. Student Statistics [online]. www.ucl.ac.uk [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. 
  14. UCL HR Staff Statistics 2014 - 2016 [online]. www.ucl.ac.uk [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. 
  15. Annual Report and Financial Statements for the year ended 31 July 2015 [online]. www.ucl.ac.uk [cit. 2016-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. 
  16. The pioneering foreign students who rebuilt Japan [online]. Times Higher Education (THE), 2013-06-27 [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. 
  17. Sir Abubakar Tafawa Balewa [online]. Encyclopedia Britannica [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. 
  18. The Life of Sir William Ramsay [online]. www.ucl.ac.uk [cit. 2016-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-20. 
  19. TATA, Jamshed R. One hundred years of hormones. EMBO Reports. 2005-06-01, roč. 6, čís. 6, s. 490–496. PMID: 15940278 PMCID: PMC1369102. Dostupné online [cit. 2016-06-02]. ISSN 1469-221X. DOI:10.1038/sj.embor.7400444. PMID 15940278. 
  20. Sir John Ambrose Fleming [online]. www.ee.ucl.ac.uk [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. 
  21. Department History [online]. www.ucl.ac.uk [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. 
  22. Nobel Laureates & Scholarship [online]. www.ucl.ac.uk [cit. 2016-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-07. 
  23. Mathematics [online]. www.ucl.ac.uk [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. 
  24. Term Dates: 2015-2016 [online]. www.ucl.ac.uk [cit. 2016-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-31. 
  25. University League Tables 2021. www.thecompleteuniversityguide.co.uk [online]. [cit. 2020-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Undergraduate Overview - Entry requirements [online]. UCL [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. 
  27. Information for students from Czech Republic [online]. www.ucl.ac.uk [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. 
  28. Undergraduate Overview [online]. UCL [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. 
  29. UCL Undergraduate Preparatory Certificates (international foundation courses) [online]. www.ucl.ac.uk [cit. 2016-06-02]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat