Otevřít hlavní menu

Sir William Henry Bragg (2. července 1862, Westward[1] u Wigtonu, hrabství Cumbria[2]10. března 1942, Londýn) byl britský fyzik, zakladatel rentgenové strukturní analýzy a rentgenové spektroskopie. Společně se svým synem Williamem Lawrencem obdrželi Nobelovu cenu za fyziku 1915[3]

William Henry Bragg
Wh-bragg.jpg
Rodné jméno William Henry Bragg
Narození 2. července 1862
Westward, Cumbria
Úmrtí 12. března 1942 (ve věku 79 let)
Londýn
Národnost Angličané
Alma mater Univerzita v Cambridgi
Trinity College
Zaměstnavatelé Universita v Leedsu (1909–1915)
University College London
Ocenění Nobelova cena za fyziku (1915)
Bakerian Lecture (1915)
Rumfordova medaile (1916)
Copleyho medaile (1930)
Franklinova medaile (1930)
… více na Wikidatech
Děti William Lawrence Bragg
Funkce president of the Royal Society (1935–1940)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V letech 19351940 byl prezidentem Královské společnosti (Royal Society). Zabýval se zejména pohlcováním a ionizací radioaktivního záření v závislosti na vzdálenosti od zdroje záření, schopností materiálů brzdit elektrony a rentgenové záření v závislosti od atomového čísla materiálu (tzv. Braggův-Grayův vztah), které dlouho považoval za proud částic. Spolu se synem Lawrencem roku 1913 vyvinuli metodu otočného krystalu na určovaní krystalové struktury pomocí rentgenového záření a na měření vlnových (spektrálních) délek v elektronových spektrech prvků, jako jednu z metod analytické chemie. Metoda umožnila zjištění krystalových struktur mnoha anorganických látek např. diamantu, či soli kamenné, a mnoha dalších. Také ale struktury organických látek, například Deoxyribonukleové kyseliny (DNA) a četných dalších komplexních sloučenin, včetně určení jejich kvantitativních podílů ve vzorku. Za tento objev dostali roku 1915 Nobelovu cenu za fyziku. Ucelenou přednášku k udělení ceny přednesl W. H. Bragg v květnu 1916 a publikoval v sborníku Institute of Metals.[4][5]

Ve dvacátých letech patřil mezi skupinu prestižních fyziků, například na Solvayově konferenci v Bruselu 1922[6], kde se projednávaly otázky vlastností elektronů a fotonů.

Účastníci Solvayovy konference 1922

V roce 1962 byla udělena Nobelova cena za objev molekulové struktury DNA trojicí M. Wilkins, F. Crick a J. Watson pomocí rtg.difrakční analýzy.[7], jejíž základy objevili otec a syn Braggové[8]

W. H. Bragg napsal řadu článků, například Studies in radioactivity, X-rays and crystal structure (spolu se synem),The world of sound, Concerning the nature of things, Old trades and new knowledge, The universe of light.

Obsah

CitátEditovat

"Z fyzikálního hlediska je láska podmíněna dvěma přírodními jevy. Přitažlivostí a třením."

ReferenceEditovat

  1. Westward, Cumbria [online]. Cumbria Directory: 1997. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Wigton, Cumbria [online]. Cumbria: 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  3. The Nobel Prize in Physics 1915 [online]. Stockholm: The Nobel Foundatin, rev. 2014 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Journal of the Institute of Metals [online]. London: Institute of Metals, 2010 [cit. 2017-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. BRAGG, Wiliam Henry. X-Rays and Crystal Structure, with special Rreferences to certain Metals [online]. London: Institute of Metals, květen 1916 [cit. 2017-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. International Solvay Institue [online]. Brusel: 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  7. X-ray diffraction from fibrous DNA [online]. Chemical&Engineerig News, 2014 [cit. 2017-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. 2014- Mezinárodní rok krystalografie [online]. Ptaha: Karlova univerzita v Praze, 23.4.2014 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
  • * Herold P. Klug, Leroy E. Alexander, X-Ray Diffractin Prcedures, John Wiley& Sons, Inc, 1954 Mellon Institute

Externí odkazyEditovat