Tušť

část města Suchdol nad Lužnicí v okrese Jindřichův Hradec

Tušť (německy Schwarzbach) je vesnice, část města Suchdol nad Lužnicí v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, v oblasti Západního Vitorazska. Nachází se na pravém břehu Lužnice, naproti vlastnímu Suchdolu. Prochází tudy silnice I/24 (evropská silnice E49) k hraničnímu přechodu Halámky/Neunagelberg do Rakouska.

Tušť
Lokalita
Charaktervesnice
ObecSuchdol nad Lužnicí
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
(do r. 1920 Dolní Rakousy)
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel289 (2021)[1]
Katastrální územíTušť (10,74 km²)
PSČ378 06
Počet domů157 (2021)[2]
Tušť
Tušť
Další údaje
Kód části obce171930
Kód k. ú.771937
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je zde evidováno 161 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 294 obyvatel.[4]

Tušť je také název katastrálního území o rozloze 10,74 km².[5]

Geografie

editovat

Tušť se nachází v ploché krajině Třeboňské pánve nad soutokem Lužnice a Dračice, v nadmořské výšce cca 450 m. Do katastru zasahují dvě přírodní rezervace, Horní Lužnice a Na Ivance. Severně od vsi se nachází soustava rybníků Velká a Malá Pískovna a Jezero.

Na katastru Tušti se nachází kemp Vodácká základna, tradiční nástupní místo při vodáckém splouvání Lužnice.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1339.[6]

Dne 31. července 1920 byla Tušť v rámci Západního Vitorazska převedena z Dolního Rakouska do Čech a připojena k Československu, do okresu Třeboň.

Roku 1938 bylo Západní Vitorazsko včetně Tušti zařazeno do území odstoupených Mnichovskou dohodou nacistickému Německu, přes nesouhlas zdejšího většinově českého obyvatelstva. Koncem května 1945 sem pak vtrhly revoluční gardy pod vedením Vladimíra Hobzy, které v proklamované snaze očistit toto území od tzv. zrádců, tedy Čechů, kteří zde zůstali i po roce 1938, spáchaly řadu zločinů. Jejich vrcholem byla hromadná vražda 14 obyvatel Tušti v noci na 25. května 1945. Jejím iniciátorem byl místní učitel Václav Maxa, vykonavatelem pozdější agent StB František Říha. Oběti masakru připomíná pomník ve vsi, který sem umístil Ferdinand Korbel, potomek jednoho z popravených.[7][8] Pozůstatky obětí masakru byly exhumovány v roce 1993 a pohřbeny v nedalekém rakouském Gmündu, kde jim byl postaven pomník; příběh byl zpracován i ve filmu Krajina ve stínu.[9]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 595 651 692 731 735 665 624 464 453 392 362 309 315 294 289
Počet domů 68 75 73 77 88 95 107 116 103 101 106 128 142 153 157

Obecní správa

editovat

Při sčítání lidu v letech 1850–1976 Tušť byla samostatnou obcí, se kterým patřila nejprve do okresu Waidhofen an der Thaya, ale od 1. října 1899 do 30. července 1920 v okrese Gmünd, posléze od 31. července 1920 do 10. dubna 1960 v okrese Třeboň a od 11. dubna 1960 v okrese Jindřichův Hradec. Od 30. dubna 1976 je částí města Suchdol nad Lužnicí v okrese Jindřichův Hradec.[12]

Další fotografie

editovat

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 187. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 220. 
  7. Porteš, Jiří. Pomník Obětem odsunu [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. 
  8. CIGLBAUER, Jan. 70 let od „vylikvidování“ německého obyvatelstva z jižních Čech [online]. severniceskobudejovicko.cz, 2016-02-10 [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. 
  9. ŠŤASTNÁ, Barbora. Zavraždili mu otce, katy byli sousedé. Teror inspiroval i film Krajina ve stínu. Deník.cz [online]. 2020-09-10 [cit. 2020-09-10]. Zdroj: Post Bellum, Paměť národa. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 587. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat