Tachov (nádraží)
Tachov je železniční stanice v severní části okresního města Tachov v Plzeňském kraji nedaleko řeky Mže poblíž městského autobusového nádraží. Leží na jednokolejné neelektrizované trati 184. Na území města se nachází též železniční zastávky Tachov zastávka a Tachov-Bíletín. Ve stanici probíhá rekonstrukce interiéru.[kdy?][zdroj?]
| Tachov | |
|---|---|
 Nádražní budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Město | Tachov |
| Souřadnice | 49°48′6,98″ s. š., 12°38′19″ v. d. |
  Tachov | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 756858 |
| Trať | 184 |
| Nadmořská výška | 530 m n. m. |
| V provozu od | 16. ledna 1895 |
| Zabezpečovací zařízení | 1. kategorie |
| Dopravní koleje | 3 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (3) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Městská hromadná doprava (autobusy), autobusové nádraží nedaleko stanice |
| Služby ve stanici |    |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
16. ledna 1895 otevřela společnost Místní dráha Planá-Tachov trať z Plané u Mariánských Lázní, kudy od roku 1872 vedla trať společnosti Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Cheb. Nově postavená stanice v Tachově zde vznikla jako koncová stanice, dle typizovaného stavebního vzoru. 1. srpna 1910 zprovoznila společnost Místní dráha Domažlice-Tachov železniční spojení s Domažlicemi napojující se na existující železnici Planá-Tachov v obci Pasečnice.
Místní dráha Planá–Tachov zajišťovala provoz sama. Provoz na trati z Domažlic zajišťovaly od zahájení Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 Československé státní dráhy (ČSD), trať byla zestátněna roku 1925. Místní dráha Planá–Tachov byla zestátněna až ve 30. letech 20. století.[1]
Popis editovat
Nacházejí se zde tři jednostranné vnitřní úrovňová nekrytá nástupiště, k příchodu na nástupiště slouží přechody přes koleje.
Reference editovat
- ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
