Třešť (zámek)
Zámek Třešť je novorenesanční budova, která stojí téměř v centru města Třešť, v okrese Jihlava. Za zámkem se rozkládá rozlehlý zámecký park, jehož okrajem vede část NS Špičák. Od roku 1973 je chráněn jako kulturní památka.[1] Patří Akademii věd ČR, která v něm provozuje hotel.[2]
| Třešť | |
|---|---|
 zámek Třešť (2014) | |
| Účel stavby | |
Zámecký hotel Třešť | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesanční |
| Výstavba | okolo r. 1513 (tvrz) |
| Přestavba | 2. polovina 16. století (renesanční zámek), 1660, 1714 (barokní), 1860 (novorenesanční) |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | Vencelíkové z Vrchovišť, Herberštejnové, Gayerové z Edelbachu, Sterbachové |
| Současný majitel | Akademie věd České republiky |
| Poloha | |
| Adresa | Dr. Richtra 234/6, Třešť,  Česko |
| Ulice | Dr. Richtra |
| Souřadnice | 49°17′40,68″ s. š., 15°29′14,6″ v. d. |
  zámek Třešť zámek Třešť, Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 46344/7-5331 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | www.zamek-trest.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatTvrz
editovatPrvní písemná zmínka o Třešti je z roku 1349. Původně patřilo městečko k hradu Janštejn, majitelé se často střídali, než se celé panství dostalo do držení Šternberků. Ti jej vlastnili v letech 1358 –1493, ale v Třešti nikdy nesídlili, protože vlastnili jiné významnější statky. Sídlem vrchnosti se Třešť stala až po roce 1493 za vlády Vencelíků z Vrchovišť, kdy Zdeněk ze Šternberka prodal celé panství Třešť Václavu Vencelíkovi.[3] Ten v ní počátkem 16. století vybudoval tvrz, výslovně připomínanou roku 1513.[4]
Zámek
editovatVe druhé polovině 16. století pak Kryštof Vencelík nechal tvrz přestavět na renesanční zámek, přičemž realizací pověřil italského stavitele M. Grimma; vnitřní nádvoří v té době dostalo renesanční arkády a sgrafitovou fasádu. V držení Vencelíků zůstal zámek do roku 1626, kdy o něj v rámci pobělohorských konfiskací přišli. Zikmund Matěj Vencelík se v letech 1618–1620 zúčastnil stavovského povstání a je velmi pravděpodobné, že se jej zúčastnil i Kryštof Adam Vencelík. Venclíkové žili v Třešti celkem 130 let. V roce 1627 přešlo panství do vlastnictví Herbersteinů (konkrétně do rukou Ferdinanda Františka a Jiřího Ruprechta, synů Reginy z Ditrichštejna).[3] V letech 1657–1669 je zámek zmiňován jako majetek Gayerů z Edelbachu, kteří tu nechali v roce 1660 provést částečnou přestavbu. V roce 1669 se vrací do majetku Herbersteinů. Další přestavby se zámek dočkal v roce 1714 za Václava Eberharda, kdy byl upraven v duchu baroka.
V roce 1844 panství zakoupil tyrolský baronský rod Wenzel-Sternbachové. V roce 1860 za Ferdinanda a Leopolda ze Sternbachu byl přestavěn do současné novorenesanční podoby. Za Sternbachů (patrně v letech 1835–1845, tedy po velkém požáru Třeště z roku 1824) také došlo k rozšíření a úpravě zámeckého parku. V majetku baronského, od roku 1864 rytířského, rodu zůstal do roku 1945, následně sloužil jako městské muzeum a žákovský domov.[4] V roce 1984 jej získala do majetku Akademie věd, která provedla rozsáhlou rekonstrukci objektu. K další rozsáhlé rekonstrukci došlo v roce 2022.[5]
Popis
editovatZámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova s čestným dvorem uprostřed a čtyřmi nárožními věžemi na každé světové straně. Vchází se do něj ze západní strany portálem, jehož autorem je Mořic Grimm.[4] U vchodu jsou též barokní sochy vojínů. Zámek obklopuje rozsáhlý park. V renesanční době zámek spojovala s blízkým kostelem sv. Martina lávka, která se však nedochovala. Západní průčelí zámku zdobí věž s hodinami a cibulovou střechou.
Galerie
editovat-
Zámek po rekonstrukci v roce 2022 -
Nádvoří -
Hlavní portál -
Kašna před hlavní bránou -
Zámecký park
.jpg)
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-04-26]. Identifikátor záznamu 158844 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ BURDOVÁ, Zuzana. Zámek v Třešti čeká velká rekonstrukce za sto milionů. Plzeňský deník. 2018-08-09. Dostupné online [cit. 2018-08-15].
- ↑ a b HAVLÍČKOVÁ, Lucie. Třešť za Vencelíků z Vrchovišť [online]. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, 2017 [cit. 2023-08-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c FIALA, Zdeněk a kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Svoboda, 1981.
- ↑ WERNEROVÁ, Markéta. Zámecký hotel v Třešti se po dvouleté rekonstrukci otevřel vědcům i veřejnosti. Aktuality AV ČR [online]. Akademie věd ČR, v. v. i., 2022-05-11 [cit. 2022-08-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Třešť na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Třešť, hrady.cz
- Třešť, turistika.cz
