Svinia

obec na Slovensku v okrese Prešov

Svinia je obec na Slovensku v okrese Prešov. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.

Svinia
Kostel Narození Panny Marie
Kostel Narození Panny Marie
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška361 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresPrešov
Tradiční regionŠariš
Svinia
Svinia
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha14,7 km²
Počet obyvatel2 384 (2021)[1]
Hustota zalidnění161,8 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaVladimír Bendík
Vznik1249 (první písemná zmínka)
Oficiální webobecsvinia.sk
Telefonní předvolba051
PSČ082 32
Označení vozidel (do r. 2022)PO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha editovat

Obec leží v pohoří Šarišské vrchovině na břehu řeky Malé Svinky na hlavní silnici I/18 mezi Prešovem (8 km východně) a Širokým u tunelu Branisko (16 km západně).

Nadmořská výška obce se pohybuje v rozmezí 335–564 m, střed obce leží ve výšce 365 m n. m. Území je tvořeno středokarpatským flyšem, Vyšší pahorkatina a nižší členěná vrchovina je převážně odlesněná. Lesy mají převládající bukovo-dubový porost. Půda je převážně ilimerizovaná hnědozem a hnědé lesní půdy.[2] Obcí protéká řeka Malá Svinka.

Historie editovat

Prvním majitelem osady Svinia byl kolem roku 1210 slavonský ban Bánk Bár-Kalán z rodu Bórů. Byl slavonským bánem v prvních desetiletích 13. století. Vlastnil pozemky v povodí dnešní Velké a Malé Svinky. Byl ve službách krále Ondřeje II. když bán Bánk Bár-Kalán zemřel, celý jeho majetek včetně osady Svinia připadl novému uherskému králi Bélovi IV. To dokazuje, že obec existovala již na počátku 13. století, i když první písemná zmínka pochází až z roku 1262, kde je uváděna jako posessio Sanefalva, statek Sanefalva. V tomto roce daroval uherský panovník Béla IV. rozsáhlé pozemky, které dříve patřily bánovi, generálu Meršemu jako odměnu za vojenské úspěchy v boji proti Bulharům. Tento dar zahrnoval území zahrnující údolí potoků Velké a Malé Svinky, osady Svinia (Sanefalva), Chminianska Nová Ves (Vyfolu) a Jarovnice (Jarne), které ležely v blízkosti hradu Šariš. Tuto donaci potvrdili i následující panovníci Štěpán V. a Ladislav IV.[3]

V roce 1427 obec platila daň z 50 port. Od 17. století vlastnil obec rod Szinyei-Merše. V roce 1493 obdržela trhové právo a koncem 17. století byla v obci škola. V roce 1787 v obci žilo 544 obyvatel v 63 domech a v roce 1828 v 82 domech žilo 645 obyvatel. Hlavní obživou bylo zemědělství, tkalcovství a práce v lesích. V meziválečném období pracovali jako rolníci a zemědělští dělníci na zdejším velkostatku, ženy se zabývaly tkalcovstvím.[4]

Kulturní památky editovat

V obci se nachází římskokatolický kostel ze 13. století a kaštel z 18. století.

Kostel editovat

V 14. století nechal generál Merše postavit v obci kúrii, která byla v 15. století přestavěna na opevněný kaštel. V roce 1492 byl kaštel vypálen vracejícími se vojsky polského králevice Jana Olbrachta.[3] Gotický římskokatolický kostel Narození Panny Marie byl postaven v roce 1274 v blízkosti kaštele. Po zániku kaštele byl kostel v roce 1514 rekonstruován. V roce 1628 byla přistavěna renesanční věž s atikou a zdobena sgrafiti. Kostel je jednolodní stavba s polygonálním závěrem (kněžištěm), přistavěnou sakristií na severní straně, jižní přístavbou a přistavěnou věží v západním průčelí. Pozdně gotickou přestavbou v roce 1514 bylo polygonální kněžiště zaklenuto hvězdovou klenbou. Loď má tři pole křížové klenby. Fasáda je členěna opěráky a gotickými okny s původní kružbou.[5][6][7][8] Kostel náleží pod římskokatolickou farnost Svinia děkanát Prešov-Západ, arcidiecéze košické.[9] Kostel je chráněnou kulturní památkou Slovenska.[10]

V roce 2012 byl v obci postaven římskokatolický farní kostel Božského milosrdenství, který náleží pod římskokatolickou farnost Svinia děkanát Prešov-Západ, arcidiecéze košické.[11][12]

Kaštel editovat

Kaštel byl postavený v polovině 18. století a jeho barokní podoba byla v první polovině 19. století přestavěna v klasicistním stylu. Kastel je přízemní budova postavena na půdorysu obdélníku s dvojtraktovou dispozicí. Průčelí je členěné jedenácti osami a středním rizalitem v podobě portika a lizénovými rámy. Představené sloupy a pilíře portika jsu ukončeny římsovými hlavicemi, na kterých spočívá římsa a trojúhelníkový štít. Kaštel má mansardovou střechu. V interiéru jsou místnosti zaklenuty pruskými plackami s meziklenbovými pasy.[13] Kaštel je chráněnou kulturní památkou Slovenska.[14]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Svinia na anglické Wikipedii.

  1. a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
  2. Svinia - Príroda - Okres Prešov - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  3. a b Obec Svinia, História. Obec Svinia [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. Svinia - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  5. Svinia - Kostol Narodenia Panny Márie. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  6. PODOLINSKÍ, Alexandra; PODOLINSKÍ, Štefan. Svinia. apsida.sk [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. Kostol narodenia Panny Márie vo Svinej – Farnosť Božieho milosrdenstva Svinia [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. Obec Svinia, Cirkev. Obec Svinia [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. Kostol narodenia Panny Márie. portal.dokostola.dev [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  10. Detail NNKP – KOSTOL (kostol Narodenia Panny Márie). www.pamiatky.sk [online]. Pamiatkový úrad [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  11. Farský kostol Božieho milosrdenstva. portal.dokostola.dev [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  12. Farský kostol Božieho milosrdenstva vo Svinej – Farnosť Božieho milosrdenstva Svinia [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. Svinia. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  14. Detail NNKP – Kaštieľ. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  •    KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku III. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1978. 532 s.

Externí odkazy editovat