100 (číslo)
100 (sto nebo jedno sto) je přirozené číslo, které následuje po číslu 99 a předchází číslu 101. Římskými číslicemi se zapisuje C jako centum. Tutéž číselnou hodnotu má i hebrejské písmeno kuf.
| ||||
---|---|---|---|---|
Celé číslo | 100 Jedno sto | |||
Rozklad | 22 · 52 | |||
Dělitelé | 1, 2, 4, 5, 10, 20, 25, 50, 100 | |||
Římskými číslicemi | C | |||
Dvojkově | 11001002 | |||
Trojkově | 102013 | |||
Čtyřkově | 12104 | |||
Pětkově | 4005 | |||
Šestkově | 2446 | |||
Sedmičkově | 2027 | |||
Osmičkově | 1448 | |||
Šestnáctkově | 6416 |
Matematika
editovat100 je druhá mocnina čísla základu desítkové soustavy, čísla 10, 102. Sto jednotek (např. měnových) je stovka.
Předpona SI
editovatStandardní mezinárodní SI předpona pro stovku je „hekto-“, např. hektometr; před samohláskou se zkrátí na „hekt-“, např. hektar.
Sto jako součet
editovatJe součtem prvních devíti prvočísel, součtem prvočísel 47 a 53 či součtem třetích mocnin prvních čtyř přirozených čísel. Také platí že 26 + 62 = 100, proto je 100 Leylandovo číslo.
Procentní část celku
editovat100 je základem pro výpočet procent (značka „%“), které jsou setinou celku, celkového množství. 100 % tedy znamená plné množství, celek.
Ve vojenství
editovatSto bývá (přibližný) počet členů vojenské jednotky setniny (v antickém Římě centurie, velitel centurion) a její velitel se pak někdy nazývá setník.
V časomíře
editovat100 bylo minut v hodině (těch bylo 10 ve dni) a také 100 sekund v minutě v revoluční časomíře zavedené během Velké francouzské revoluce. Den měl tedy 100 000 sekund, tedy srovnatelně, jako 86 400 v běžné časomíře.
Jiné významy
editovat- atomové číslo fermia
- 100 stupňů Celsia je teplota varu vody
- počet let v jednom století
- obvyklý počet, na který se dělí základní měnová jednotka (jedna koruna má sto haléřů)
- Běh na 100 m - lehkoatletický sprint
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu 100 na Wikimedia Commons
- Téma Sto ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo sto ve Wikislovníku