Přirozené číslo

kladné či nezáporné celé číslo

Přirozeným číslem se v matematice rozumí číslo, které je možné použít pro vyjádření počtu („na stole je šest mincí“) nebo pořadí („toto je třetí největší město“) prvků konečných množin.

Čísla používaná pro vyjádření počtu se v matematice označují jako kardinální čísla, zatímco čísla určená pro vyjádření pořadí se nazývají ordinální čísla. Přirozená čísla studuje odvětví matematiky teorie čísel.

Přirozená čísla patří mezi základní matematické koncepty, a protože se považují za nejjednodušší na pochopení, začíná výuka matematiky obvykle od přirozených čísel. Množina všech přirozených čísel se obvykle označuje písmenem .

Podle některých z používaných definic (např. standard ISO 80000-2) přirozená čísla začínají číslem 0 a označují tak celá nezáporná čísla (tj. čísla 0, 1, 2, …),[1] zatímco podle jiných definic přirozená čísla začínají číslem 1[2] a označují tak celá kladná čísla 1, 2, 3, …[3]

Značení editovat

Množina přirozených čísel se označuje velkým písmenem N (nebo zdvojeným písmenem  ). (Z latiny numero-číslo, naturalis-přírodní, přirozený.[zdroj?])

Protože někteří autoři touto značkou označují kladná celá čísla a jiní nezáporná celá čísla, používají se také značení, která tuto nejednoznačnost vylučují:

  • pro nezáporná celá čísla (včetně nuly):
    • N0, resp.  , případně N0, resp.  , nebo
    • Z+0, resp.  ;
  • pro kladná celá čísla (bez nuly):
    • N+, resp.  , nebo
    • Z+, resp.  .

Formální definice editovat

Exaktní matematické definice množiny přirozených čísel jsou založeny na následujících axiomech (tzv. Peanova aritmetika):

  • Každé přirozené číslo   má jediného následníka, označovaného  .
  • Existuje jediné přirozené číslo, jež není následníkem žádného přirozeného čísla, značí se obvykle 0.
  • Různá přirozená čísla mají různé následníky: pokud  , pak  .
  • Pokud nějakou vlastnost splňuje jak číslo 0, tak i každé číslo, které je následníkem nějakého čísla, které tuto vlastnost splňuje, pak tuto vlastnost splňují všechna přirozená čísla. (Tento axiom (resp. axiomatické schéma) zajišťuje platnost důkazů technikou matematické indukce.)

(Poznámka: Číslo 0 v těchto postulátech nemusí odpovídat běžnému výkladu přirozeného čísla nula. 0 v této formální definici znamená pouze nějaký objekt, který spolu s funkcí následnosti splňuje Peanovy axiomy.)

Konstrukce editovat

Nejběžnější konstrukcí přirozených čísel v axiomatické teorii množin je následující postup (von Neumannova konstrukce):

  • Definuje se   (prázdná množina).
  • Definuje se   (sjednocení množin) pro všechna  .
  • Množina přirozených čísel se pak definuje jako průnik všech množin obsahujících 0 a uzavřených vůči funkci následnosti.

Pomocí axiomu nekonečna lze dokázat, že tato definice splňuje Peanovy axiomy.

V této definici je každé přirozené číslo množinou čísel menších než ono, tedy:

 
 
 
 
…atd.

Tato definice souhlasí s intuitivním pojetím, že každé přirozené číslo n vyjadřuje mohutnost množiny o právě n prvcích.

Vlastnosti editovat

  • Množina přirozených čísel je nekonečná (existuje nekonečně mnoho přirozených čísel), avšak spočetná (podle definice).
  • Na přirozených číslech lze definovat operaci sčítání takto:   pro všechna  . Tím se stane   komutativním monoidemneutrálním prvkem 0. Pokud definujeme  , je   , tedy následníkem čísla   je číslo  . Tento monoid je možné vnořit do grupy; nejmenší grupou obsahující přirozená čísla jsou celá čísla.
  • Obdobně lze s využitím operace sčítání definovat operaci násobení takto:  . Tím se stane   komutativním monoidem s neutrálním prvkem 1. Sčítání a násobení splňují distributivní zákon:  .   je tedy komutativním polookruhem.
  • Na přirozených číslech lze definovat úplné uspořádání, kdy   právě tehdy, když existuje přirozené číslo   takové, že   Přirozená čísla jsou dobře uspořádaná, takže každá neprázdná množina přirozených čísel má nejmenší prvek.
  • Na přirozených číslech neexistuje operace dělení, neboť podíl dvou přirozených čísel obecně nemusí být přirozené číslo. Alternativou je tady dělení se zbytkem: pro libovolná dvě přirozená čísla  , kde  , můžeme najít taková přirozená čísla  , že platí   a zároveň  . Číslu   pak říkáme zbytek po dělení čísla   číslem  , číslo   je celočíselný podíl   a  . Tato operace je základem mnoha vlastností (dělitelnost), postupů (Euklidův algoritmus) a idejí v teorii čísel. Na existenci a vlastnostech zbytků po dělení v přirozených číslech je založena jedna část kryptografie.

Reference editovat

  1. MAC LANE, Saunders. Algebra. [s.l.]: Chelsea Pub. Co Dostupné online. ISBN 9780821816462. OCLC 18102563 Kapitola The Natural Numbers, s. 15. 
  2. CAROTHERS, N. L. Real analysis. Cambridge [UK]: Cambridge University Press 1 online resource (xiii, 401 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-139-64871-4, ISBN 1-139-64871-3. OCLC 855534519 S. 3. 
  3. Prvňáci a matematika VII. Číslo 0. clanky.rvp.cz [online]. [cit. 2018-11-20]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat