Stephen Jay Gould
Stephen Jay Gould (10. září 1941 New York – 20. května 2002 tamtéž) byl americký zoolog židovského původu, paleontolog, evoluční biolog a historik vědy, jeden z nejpopulárnějších a nejčtenějších popularizátorů těchto oborů svojí generace.
| Stephen Jay Gould | |
| Rodné jméno | Stephen Jay Gould |
|---|---|
| Narození |
10. září 1941 Queens |
| Úmrtí |
20. května 2002 (ve věku 60 let) New York |
| Příčina úmrtí | karcinom plic |
| Povolání | evoluční biolog, paleontolog, spisovatel, filozof, vysokoškolský učitel, historik, hlasový herec a patolog |
| Národnost | Židé |
| Alma mater |
Antioch College (do 1963) Kolumbijská univerzita (do 1967) Harvardova univerzita Antioch University Univerzita v Leedsu Jamaica High School |
| Témata | paleontologie, dějiny vědy a evoluce |
| Ocenění |
Charles Schuchert Award (1975) Tinbergen Lecture (1981) MacArthurova cena (1981) Hayden Memorial Geological Award (1982) Phi Beta Kappa Award in Science (1983) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Rhonda Roland Shearer (1995–2002) |
| Vlivy |
Noam Chomsky Petr Kropotkin |
| Podpis |
 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Byl jedním ze spolutvůrců a nadšených propagátorů tzv. teorie přerušované rovnováhy, která značně modifikuje náhled evolučních biologů na evoluci a řeší některé zásadní rozpory mezi neodarwinismem a fosilními podklady. Jeho velkými konkurenty a názorovými rivaly byli Richard Dawkins či J. Philippe Rushton.
KritikaEditovat
Ve své knize Jak neměřit člověka (The Mismeasure of Man) ostře napadá některé základní práce a měření v oblasti lidské inteligence. Např. o měření obsahu lebek, které prováděl Samuel George Morton, Gould napsal: „Morton měří pomocí semínek a bere do ruky nebezpečně velkou černošskou lebku. Zlehka ji naplní a ledabyle zatřese. V dalším případě se mu ovšem dostane do ruky znepokojivě malá lebka bělocha: pořádně zatřepe a palcem ještě přitlačí na foramen magnum. Takové věci se stávají i bez vědomé motivace.“[1]
John Michael provedl přeměření reprezentativního vzorku Mortonova souboru lebek a uvádí, že i přes drobná pochybení jsou výsledky Mortonových měření v zásadě přesné, naproti tomu samotný Gould se při své práci dopustil řady chyb.[2] Další přeměření, které provedl Jason E. Lewis a jeho tým, a bylo publikováno v roce 2011, prokázalo, že se Gould nařkl Mortona z rasového zkreslení údajů opravdu neoprávněně a sám při svém měření chyboval a manipuloval.[3][4]
Podle ekonoma Paula Krugmana nebyl Gould popularizátorem v pravém slova smyslu, protože místo snahy přiblížit práci vědecké komunity veřejnosti prosazoval své vlastní, odlišné myšlenky.[5] Podle biologa Bernarda Davise se v populární knize Jak neměřit člověka Gould snaží „zdiskreditovat vědecké zkoumání tam, kde je v konfliktu s politickým dogmatem“.[6]
KnihyEditovat
- Vědecké práce
- Ontogeny and Phylogeny (Harvard University Press, 1977)
- Time's Arrow, Time's Cycle (Harvard University Press, 1988), ISBN 0-674-89198-8
- The Structure of Evolutionary Theory (Harvard University Press, 2002), ISBN 0-674-00613-5
- Pro širokou veřejnost
- The Mismeasure of Man (1981; revised 1996) - česky vyšlo jako Jak neměřit člověka
- Wonderful Life (W. W. Norton, 1989), ISBN 0-393-02705-8
- Full House: The Spread of Excellence From Plato to Darwin (Harmony Books, 1996), ISBN 0-517-70394-7
- Questioning the Millennium: A Rationalist's Guide to a Precisely Arbitrary Countdown (Harmony, 1997); také v druhém rozšířeném vydání (Harmony, 1999), ISBN 0-609-60541-0
- Rocks of Ages: Science and Religion in the Fullness of Life (Ballantine Books, 1999), ISBN 0-345-43009-3
- The Hedgehog, the Fox, and the Magister's Pox: Mending the Gap Between Science and the Humanities (Harmony, 2003), ISBN 0-609-60140-7
- Sbírky esejí z Natural History
- Ever Since Darwin: Reflections in Natural History (Norton, 1977), ISBN 0-393-06425-5
- The Panda's Thumb: More Reflections in Natural History (Norton, 1980), ISBN 0-393-01380-4, česky vyšlo jako Pandin palec.
- Hen's Teeth and Horse's Toes: Further Reflections in Natural History (Norton, 1983), ISBN 0-393-01716-8
- The Flamingo's Smile (Norton, 1985), 0-393-02228-5
- Bully for Brontosaurus (Norton, 1991), ISBN 0-393-02961-1
- Eight Little Piggies (Norton, 1994), ISBN 0-393-03416-X
- Dinosaur in a Haystack (Harmony, 1995), ISBN 0-517-70393-9, česky vyšlo jako Dinosauři v kupce sena.
- Leonardo's Mountain of Clams and the Diet of Worms (Harmony, 1998), ISBN 0-609-60141-5
- The Lying Stones of Marrakech (Harmony, 2000), ISBN 0-609-60142-3, česky vyšlo jako Lživé kameny z Marrákeše.
- I Have Landed: The End of a Beginning in Natural History (Harmony, 2001), ISBN 0-609-60143-1
- Jiné sbírky esejí
- An Urchin in the Storm (Norton, 1987), ISBN 0-393-02492-X
- Triumph and Tragedy in Mudville: A Lifelong Passion for Baseball (Norton, 2003), ISBN 0-393-05755-0
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ GOULD, Stephen Jay. Jak neměřit člověka : pravda a předsudky v dějinách hodnocení lidské inteligence. Praha : Lidové noviny, 1998. 436 s, il. (Edice 21 ; sv. 13) ISBN 80-7106-168-9. str. 97
- ↑ Michael, J. S. (1988). A New Look at Morton's Craniological Research. Current Anthropology 29: 349-354.
- ↑ Stephen Jay Gould mismeasured skulls in racial records dispute
- ↑ LEWIS, Jason E.; DEGUSTA, David; MEYER, Marc R.; MONGE, Janet M.; MANN, Alan E.; HOLLOWAY, Ralph L. The Mismeasure of Science: Stephen Jay Gould versus Samuel George Morton on Skulls and Bias. PLoS Biol. 2011, s. e1001071+. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-10. DOI:10.1371/journal.pbio.1001071. (anglicky)
- ↑ KRUGMAN, Paul. Ricardo's difficult idea [online]. [cit. 2008-11-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Davis, Bernard D. (1983). Neo-Lysenkoism, IQ, and the press. The Public Interest, 74, 41–59.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stephen Jay Gould na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stephen Jay Gould
- J. Philippe Rushton: The Mismeasures of Gould. The National Review,. September 15, 1997
