Richard Dawkins

britský zoolog

Clinton Richard Dawkins (* 26. březen 1941 Nairobi, Keňa) je britský zoolog, etolog a biolog. Na širší veřejnost má vliv jako popularizátor evoluční teorie a sociobiologie. Před svým odchodem do důchodu v roce 2008 působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu. Dále působí jako spisovatel.

Richard Dawkins
Dawkins
Dawkins
Narození26. března 1941 (80 let)
Nairobi
BydlištěNairobi
Oxford
NárodnostBritové a White Africans of European ancestry
Alma materOundle School (1954–1959)
Balliol College (do 1962)
Oxfordská univerzita (do 1966)
Povoláníevoluční biolog, etolog, vědecký spisovatel, popularizátor vědy, esejista, teoretický biolog, epistemolog, sociobiolog, scenárista, biolog, vysokoškolský učitel, spisovatel, zoolog, herec, autor a genetik
ZaměstnavateléKalifornská univerzita v Berkeley (1967–1969)
Oxfordská univerzita (1970–1995)
Oxfordská univerzita (1995–2008)
New College of the Humanities (od 2011)
OceněníSilver Medal of the Zoological Society of London (1989)
Cena Michaela Faradaye (1990)
Mezinárodní vesmírná cena (1997)
Tinbergen Lecture (2000)
člen Královské společnosti (2001)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Marian Stampová Dawkinsová (1967–1984)
Eve Barhamová (od 1984)
Lalla Wardová (od 1992)
RodičeClinton John Dawkins a Jean Mary Vyvyan Ladner
Funkceprofesor
PodpisRichard Dawkins – podpis
Citát
Jsem přesvědčen, že do skupiny jevů vysvětlitelných takovouto nongenetickou epidemiologií, možná s příměsí nongenetického darwinovského výběru, patří i náboženství. Mám-li pravdu, nemá náboženství žádnou hodnotu pro přežití lidských individuí ani není ku prospěchu jejich genům. Pokud je zde nějaký prospěch, je to pro náboženství samotné.[1]
Webwww.richarddawkins.net
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Proslul především zpopularizováním teorie sobeckého genu, která stála u zrodu současného evolučního paradigmatu – postneodarwinismu.

MládíEditovat

Do Velké Británie se s rodiči přestěhoval jako osmiletý. Ukončil Oundle School v hrabství Northampton a pokračoval studiem zoologie na Balliol College v Oxfordu, kde získal titul bakaláře roku 1962. Zde pokračoval ve studiích jako žák nositele Nobelovy ceny etologa Nikolaase Tinbergena a získal titul magistra a následně i doktorský titul roku 1966. V letech 19671969 byl asistentem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Roku 1970 se vrátil na Oxford vyučovat zoologii.[2]

KariéraEditovat

Pozornost světové veřejnosti upoutal v roce 1976 knihou Sobecký gen (česky publikována v roce 1998). Jím částečně vytvořená a částečně popularizovaná teorie sobeckého genu se rychle rozšířila a stala se součástí širokého povědomí. Dawkins dokazuje, že základní evoluční jednotkou jsou geny, které – ač samy pasivní – vyvolávají složité reakce vedoucí až ke vzniku složitých biologických strojů pro zachování a šíření genu, mezi které patří i člověk.[3][4]

V knize píše: „Ve skutečnosti není těžké si představit molekulu, která tvoří své kopie, stačí, aby se vytvořila jednou, berte replikátor jako šablonu či chemický vzor. Předpokládejme, že každá tato molekula má jistou přilnavost vůči molekulám stejného typu. Když se pak do její blízkosti dostane stavební jednotka, vůči které má afinitu, už u ní zůstane.“[5]

Dawkins ve své knize Sobecký gen vymyslel slovo mem (behaviorální ekvivalent genu), aby čtenáře přiměl k zamyšlení nad tím, jak lze Darwinovy principy rozšířit i mimo oblast genů. Bylo zamýšleno jako rozšíření jeho argumentu o "replikátorech", ale v rukou dalších autorů, jako jsou Daniel Dennett a Susan Blackmoreová, začalo žít vlastním životem. Tyto popularizace pak vedly ke vzniku memetiky, oboru, od něhož se Dawkins distancoval.[6]

V roce 1982 potvrdil svou pozici na světovém intelektuálním fóru bestsellerem The Extended Phenotype (česky: Rozšířený fenotyp).[zdroj?]

Jeho zapálení pro věc mu vyneslo přezdívku Darwinův rotvajler po vzoru přezdívky Thomase Huxleye Darwinův buldok.[zdroj?]

 
Richard Dawkins

Vztah k náboženstvíEditovat

Dawkins je ateista a ostře vystupuje proti náboženství, ve kterém spatřuje analogii počítačového viru šířícího se mezi lidskými mozky, jak popisuje ve svém eseji Viruses of the Mind (česky: Viry mysli) z roku 1991. Spolu se Samem Harrisem, Christopherem Hitchensem a Danielem Dennettem je považován za ústřední postavy nového ateismu.[7] Pro televizní stanici Channel 4 připravil dvoudílný dokumentární pořad kritizující náboženství. Nese titul Kořen všeho zla? a byl vysílán v lednu 2006.[8]

OceněníEditovat

Dawkins je nositelem čestných doktorátů Huddersfieldské univerzity, Westminsterské univerzity, Durhamské univerzity,[9] Univerzity v Hullu, Antverpské univerzity, Univerzity v Oslu, Aberdeenské univerzity,[10] Open University, Vrije Universiteit Brussel,[11] a Univerzity ve Valencii.[12]

V roce 1997 byl zvolen členem Královské literární společnosti a o čtyři roky později Královské přírodovědecké společnosti.[2] Je viceprezidentem Britské humanistické asociace a čestným patronem Trinity College University Philosophical Society.

Další ocenění:

Cena Královské literární společnosti (1987), Literární cena Los Angeles Times (1987), Stříbrná plaketa Londýnské zoologické společnosti (1989), Cena Michaela Faradaye (1990), Nakayamova cena (1994), Kistlerova cena (2001), Vyznamenání prezidenta Italské republiky (2001), Kelvinova cena Královské filozofické společnosti v Glasgow (2002), Shakespearova cena Nadace Alfreda Toepfera (2005), Deschnerova cena (2007).

V roce 2004 zvítězil v hlasování čtenářů magazínu Prospect o sto nejvýznamnějších britských intelektuálů[13] s náskokem dvojnásobku hlasů před držitelem druhého místa, v roce 2005 se umístil v žebříčku sta nejvýznamnějších světových intelektuálů stejného periodika na třetím místě.[14]

V roce 1996 mu Americká humanistická asociace udělila cenu Humanista roku. V roce 2021 mu jí odebrala a uvedla, že „ponižuje marginalizované skupiny“, včetně transsexuálů, a používá argumenty „maskující se za vědecký diskurz“.[15][16]

Zmínky v kultuřeEditovat

V reakci na jeho knihu Boží blud parodovali Dawkinse i autoři animovaného seriálu South Park. V roce 2015 se podílel na tvorbě osmého studiového alba finské symphonic-metalové kapely NightwishEndless Forms Most Beautiful“. Sám načetl mluvené slovo jako podklad k některým písním.

KnihyEditovat

Dokumentární filmyEditovat

  • Nice Guys Finish First (1986)
  • The Blind Watchmaker (1987)
  • Growing Up in the Universe (1991)
  • Break the Science Barrier (1996)
  • The Root of All Evil? (2006)
  • The Enemies of Reason (2007)
  • The Genius of Charles Darwin (2008)
  • Expelled: No Intelligence Allowed (2008)
  • The Purpose of Purpose (2009) – řada přednášek po amerických univerzitách
  • Faith School Menace? (2010)
  • Beautiful Minds (duben 2012) – dokument BBC4
  • Sex, Death and the Meaning of Life (2012)
  • The Unbelievers (2013)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. DAWKINS, Richard. Philosophy of Religion, kap.10, odst.5. Free Inquiry [online]. Council for Secular Humanism, srpen/září 2004. Roč. 24, čís. 5. ISSN 0272-0701. (anglicky) 
  2. a b CRAINE, Anthony G.; PALLARDY, Richard. Richard Dawkins [online]. Encyclopaedia Britannica. Dostupné online. (anglicky) 
  3. LLOYD, Elisabeth Anne. The structure and confirmation of evolutionary theory. Princeton, N.J.: Princeton University Press, 1994. 235 s. ISBN 9780691000466. (anglicky) 
  4. Richard Dawkins: how a scientist changed the way we think : reflections by scientists, writers, and philosophers. Redakce Alan Grafen, Mark Ridley. Oxford: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 9780199214662. S. 283. (anglicky) 
  5. DAWKINS, Richard. The selfish gene. New York: Oxford University Press, 1976. ISBN 0-19-857519-X. S. 224. (anglicky) 
  6. BURMAN, Jeremy Trevelyan. The misunderstanding of memes: Biography of an unscientific object, 1976–1999. S. 75–104. Perspectives on Science [online]. 2012-05. Roč. 20, čís. 1, s. 75–104. DOI 10.1162/POSC_a_00057. (anglicky) 
  7. PIEXOTTO, Steve. The Chucrh of Non-Believers. Wired [online]. Condé Nast Publications, 11.1.2006. Dostupné online. ISSN 1059-1028. 
  8. Kořen všeho zla? (2006) [online]. ČSFD.cz [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  9. Durham salutes science, Shakespeare and social inclusion [online]. Durham University, 26. 8. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Best-selling biologist and outspoken atheist among those honoured by University [online]. The University of Aberdeen, 2011-09-01. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Curriculum Vitae [online]. 2012-11-03 [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Notícies [online]. Universitat de València, 2011-10-11. Dostupné online. (francouzsky) 
  13. Top 100 British intellectuals. Prospect [online]. Prospect Publishing Ltd, 24.7.2004. Čís. July 2004. Dostupné online. ISSN 1359-5024. (anglicky) 
  14. DERBYSHIRE, Jonathan. Richard Dawkins was No 1. Now he's off the list of the world's best thinkers. The Guardian [online]. Guardian News and Media Limited, 22.3.2014. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  15. American Humanist Association Board Statement Withdrawing Honor from Richard Dawkins. American Humanist Association [online]. 2021-04-19 [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ,Budete kritizováni, pokud je neuznáte,’ Spisovatel Dawkins přišel o titul kvůli výrokům o translidech | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2021-04-21 [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat