Starý Herštejn je zřícenina hradu na stejnojmenném vrchuČeském lese uvnitř přírodní rezervace Starý Hirštejn. Nachází asi šestnáct kilometrů od Domažlic jihovýchodně od VranovaPivoně. Zbytky hradu jsou chráněné jako kulturní památka ČR.[1]

Starý Herštejn
Starý Herštejn
Starý Herštejn
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba před rokem 1272
Zánik 1510
Stavebník neznámý
Další majitelé páni z Herštejna
rýnská falckrabata
Lucemburkové
páni z Dražic
Dobrohostové z Ronšperka
Poloha
Adresa vrch Starý Herštejn, Vranov, Mnichov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Starý Herštejn
Starý Herštejn
Další informace
Rejstříkové číslo památky 24139/4-2151 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Starý Herštejn byl založen po polovině třináctého století, pravděpodobně před rokem 1266.[2] Za zakladatele byl považován panovník,[2] ale podle novějších výzkumů ho založili příslušníci německé šlechty.[3]

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1272 a nachází se v predikátu Protivce z Herštejna. U dalších osob se stejným přídomkem z přelomu třináctého a čtrnáctého století není jisté, jestli svůj původ odvozovaly od Starého nebo Nového Herštejna. Před rokem 1328 hrad od dětí jistého Bruka koupil lankrabě Oldřich z Leuchtenberka, který jej za tisíc kop grošů prodal Jindřichovi Bavorskému. Jindřich však nejspíš nikdy nezaplatit celou sumu, a později se majitelem hradu stal nejasným způsobem král Jan Lucemburský. Roku 1331 jej za 300 kop grošů prodal pražskému biskupovi Janu IV. z Dražic, který vlastnil také Horšovský Týn. Za biskupa hrad spravoval purkrabí Zbyněk z Osvračína, který byl také purkrabím Horšovského Týna. Hrad pro církev plnil funkci opěrného bodu a hrál významnou roli při ochraně církevních majetků v okolí Horšovského Týna. Arcibiskup Jan z Jenštejna na Starém Herštejna a v Horšovském Týně prováděl stavební úpravy v ceně 500 kop grošů. Na Herštejně pravděpodobně nechal pouze opravit opevnění.[4]

Před rokem 1420 získal hrad do zástavy za 635 kop grošů Petr Ebrzvín z Hradiště. Roku 1421 byl Herštejn během husitských válek dobyt domažlickým vojskem. Přestože hrad měl i nadále patřit rodu Ebrzvínů, v roce 1427 ho drželi bratři Bedřich a Hanuš z Kolovrat. Bernard Ebrzvín, syn Petra Ebrzvína, převedl vlastnické právo k hradu na Ctibora z Volfštejna, který se roku 1437 psal „seděním na Heršteině“. Brzy poté však hrad přenechal Zdeňkovi z Drštky výměnou za Touškov, Dolní Metelsko a Věvrov. Starý Herštejn poté zůstal součástí horšovskotýnského panství až do roku 1506, kdy jeho část, a později nejspíše celý hrad, získal Zdeněk Dobrohost z Ronšperka.[5] Za něj posádka hradu přepadávala kupce a pocestné, a proto byl prohlášen za zemského škůdce. Roku 1510 hrad oblehlo vojsko hotovosti plzeňského kraje vedené Zdeňkem Lvem z Rožmitálu, dobylo a pobořilo jej. Pustý hrad poté zůstal součástí ronšperského a později horšovskotýnského panství, ale již nikdy nebyl obnoven.[4]

Stavební podobaEditovat

Z hradu se dochovaly zbytky valu a příkopů, které dříve chránily předhradí.[2] Během archeologického výzkumu byly v předhradí nalezeny pozůstatky brány a části zástavby. Brána stávala přibližně uprostřed severozápadní strany předhradí.[6] Původně ji tvořila dovnitř otevřená čtverhranná věž s průjezdem dlážděným velkými kameny a dřevěným ostěním portálu. V pozdější stavební fázi byla věž vybavena malým předbraním a ještě později byl portál brány zazděn.[7] V západním rohu předhradí bývala cihlová kopulová pec a v jejím sousedství budova s vloženou srubovou konstrukcí.[6]

Hradní jádro se nachází na úzkém skalním útvaru, na jehož koncích stály okrouhlé věže. Bergfrit na vstupní straně je částečně dochovaný, zatímco druhá věž byla roku 1510 nebo po polovině sedmnáctého století zničena výbuchem střelného prachu.[2] Zaniklý bergfrit měl silnější zdi a nepravidelný půdorys interiéru.[8] Prostor mezi věžemi vyplňoval palác,[2] který prošel určitým stavebním vývojem. Část pozůstatků byla zničena vojenským využitím objektu ve dvacátém století, ale díky archeologickému výzkumu byla doložena existence jedné podsklepené místnosti.[8]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-05-04]. Identifikátor záznamu 24139/4-2151 : Hrad Starý Herštejn, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Starý Herštejn, s. 513–514. 
  3. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Heslo Starý Herštejn, s. 91. 
  4. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Starý Herštejn – hrad, s. 317–319. 
  5. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Domažlicko a Klatovsko. Svazek IX. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 268 s. Kapitola Herštein starý hrad, s. 104–105. 
  6. a b DURDÍK, Tomáš; PROCHÁZKA, Zdeněk. Vranov u Mnichova. Výzkumy v Čechách. 2007. 2010, s. 335. Dostupné online [PDF online, cit. 2018-05-06]. ISBN 978-80-87365-35-9. 
  7. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha: Libri, 2011. 164 s. ISBN 978-80-7277-489-0. Heslo Starý Herštejn, s. 102. 
  8. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Heslo Starý Herštejn, s. 112. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat