Postřekov
Postřekov (v chodském nářečí Potřekovo, německy Possigkau) je obec v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v ní přibližně 1 100[1] obyvatel. Historicky se jedná o největší z jedenácti chodských vesnic (nepočítáme-li sousední Klenčí, které bývalo řazeno mezi městečka.)
| Postřekov | |
|---|---|
 Kaple sv. Jakuba | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Domažlice |
| Obec s rozšířenou působností | Domažlice (správní obvod) |
| Okres | Domažlice |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°27′30″ s. š., 12°48′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 109 (2023)[1] |
| Rozloha | 18,89 km²[2] |
| Katastrální území | Postřekov |
| Nadmořská výška | 470 m n. m. |
| PSČ | 345 35 |
| Počet domů | 424 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Postřekov 270 345 35 Postřekov ou.postrekov@seznam.cz |
| Starosta | Bc. Petr Anderle |
| Oficiální web: www | |
  Postřekov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 554138 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325.[zdroj?] V roce 1930 zde žilo 1756 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byl Postřekov (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) přičleněn k nacistickému Německu.[4]
Obecní správa editovat
Části obce editovat
- Postřekov
- Mlýnec
V letech 1850–1930 a od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 k obci patřily i Díly.
Prapor a znak editovat
V zeleném štítě s modrou zvlněnou vodou v patě stojí svisle stříbrný nahý meč rukojetí nahoru obrácený a pod ním zkříženy dva zlaté čakany hlavicemi vzhůru.
Na dolním okraji zeleného listu modrý pruh široký jednu čtvrtinu šířky listu se sedmi špičatými vrcholy a šesti oblými prohlubněmi. Přes oba pruhy na středu listu položen svisle bílý nahý meč rukojetí nahoru obrácený a pod ním zkříženy dva žluté čakany hlavicemi vzhůru.
- Meč je atributem sv. Jakuba – patronem kaple v Postřekově.
- Dva čakany – zbraně Chodů – připomínají dvě části obce: Postřekov a Mlýnec.
- Barevná kombinace znaku – zelená a modrá – je v případě modré odkazem na přírodní rezervaci Postřekovské rybníky, zelená pak připomíná chráněnou krajinnou oblast Český les, v jehož bezprostřední blízkosti obec leží.
- Voda v patě štítu či vlnitý okraj pruhu na listu praporu opět symbolizují Postřekovské rybníky.
Spolky editovat
- TJ Sokol Postřekov
- SDH Postřekov
- Národopisný soubor Postřekov
- Kondor bike team
- Myslivecké sdružení Koliha
- ČSCH Postřekov
- ČKS Postřekov
- AVZO Postřekov
- JAWA klub Postřekov
- Klub muzea Sklep
Pamětihodnosti editovat
- Kaple svatého Jakuba
- Kaplička Nejsvětější Trojice
- Muzeum krojů
- Hasičské muzeum
- Přírodní památka Skalky na Sádku
- Přírodní rezervace Postřekovské rybníky
Osobnosti editovat
- Josef Buršík (1911–2002) – československý generál, politický vězeň, exulant a účastník zahraničního odboje
- Jan Čáp (1906–1944) – český pedagog, má zde pamětní desku
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 9.
Literatura editovat
- REINIGEROVÁ, Helena. Z historie a současnosti chodské obce Postřekova. Postřekov: Obecní úřad, 2000. 42 s.
- TJ Sokol Postřekov 1910-2010. Postřekov: TJ Sokol, 2010. 108 s.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Postřekov na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Postřekov ve Wikislovníku- Oficiální stránky
- Postřekov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
