Nové Veselí
Nové Veselí (německy Neuwesseln) je městys v jižní části okresu Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Obcí protéká řeka Oslava, která pramení poblíž v rybnících Matějovském, Veselském a Babíně. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
| Nové Veselí | |
|---|---|
 kostel sv. Václava | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Žďár nad Sázavou |
| Obec s rozšířenou působností | Žďár nad Sázavou (správní obvod) |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°31′11″ s. š., 15°54′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 358 (2023)[1] |
| Rozloha | 9,53 km²[2] |
| Katastrální území | Nové Veselí |
| Nadmořská výška | 555 m n. m. |
| PSČ | 592 14 |
| Počet domů | 373 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Na Městečku 114 592 14 Nové Veselí obec@noveveseli.cz |
| Starosta | MVDr. Zdeněk Křivánek |
| Oficiální web: www | |
  Nové Veselí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 596256 |
| Kód části obce | 106836 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Známým obyvatelem obce je bývalý český prezident Miloš Zeman, který trávil čas v jedné části místní tvrze. Z tohoto důvodu byla obec několikrát v médiích označena jako „Zemanovo Veselí“.[4][5][6]
V roce 2019 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, konkrétně obdržela Bílou stuhu za činnost mládeže.[7]
Historie editovat
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377, kdy Jan ml. z Meziříčí daroval svému strýci Janovi st. z Meziříčí ves Veselí (k darování mělo dojít již v roce 1368, zapsáno ale bylo až v roce 1377).
V roce 1529 bylo Veselí označeno jako městečko, v roce 1552 byl vytvořen Novoveselský statek, který zanikl až v roce 1745, kdy byl vymazán ze zemských desk. 16. května 1563 obdrželo Veselí právo várečné. Od roku 1563 se začal užívat název Nové Veselí, kdy zároveň městečko dostalo i novou pečeť – stříbrnou mříž na červeném řetězu, kterou dole drželi dva lvi. Ve stejném roce ale Nové Veselí dostalo výměnou za právo várečné od Zikmunda Helta Kněžský rybník. Po Zikmundově smrtí držela městečko jeho manželka Alena Berková z Meziříčí společně se svým druhým manželem, Václavem Berkou z Dubé a Lipé. Roku 1709 se sídlo stává součástí panství cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou s hospodářským dvorem, mlýnem a cihelnou.
Roku 1928 byla postavena škola, 1936 sokolovna a 2007 sportovní hala.[8] Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[9] V letech 2006–2010 působil jako starosta Ivo Jonák, od roku 2010 tuto funkci zastává MVDr. Zdeněk Křivánek. Ve městě sídlí firma Efko, která od roku 2010 vyrábí známou hračku Igráček.
V roce 2018 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2018, konkrétně obdržela Diplom za příkladnou ekologickou výchovu mládeže.[10]
Obyvatelstvo editovat
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2016 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 838 | 983 | 878 | 985 | 878 | 832 | 774 | 791 | 932 | 945 | 1091 | 1170 | 1223 | 1271 | 1307 |
Školství editovat
- Základní škola a Mateřská škola Nové Veselí
Pamětihodnosti editovat
Zámeček editovat
Často uváděná zmínka o zdejší tvrzi k roku 1447 při prodeji meziříčského panství Jiřím z Kravař Janovi staršímu z Lomnice je mylná, v prodejním smlouvě není její existence zmíněna. Vzniká snad teprve na přelomu 15. a 16. století, kdy je Novoveselsko na krátký čas od Meziříčí odděleno. Po Janovi Meziříčském z Lomnice po němž ji zdědil roku 1515 Vilém Meziříčský z Lomnice. Roku 1564 přestavěla Alena Berková tvrz na renesanční zámek obdélníkové dispozice se subtilní hranolovou věží. Berkům patří Nové Veselí do roku 1709, když jej František Antonín Berka roku 1706 odkazuje neteři Františce, provdané za Viléma Leopolda Kinského, která jej roku 1709 prodává žďárskému klášteru. Po zrušení kláštera přešel zámek do náboženského fondu, odkud jej roku 1793 vydražil mlynář Matěj Růžička, který jej rozdělil na čtyři obytné části. Krátce nato byla východní polovina budovy zbořena, a odstraněno bylo také horní patro s reprezentativně vybavenými místnostmi. Dnes se tak z někdejšího zámku zachovala pouze jeho menší část.[13]
Ostatní pamětihodnosti editovat
- barokní kaple sv. Rocha z 1680, 1889 dostavěn vstup s věží
- sloupková boží muka z roku 1698
- kostel sv. Václava (barokní jednolodní z roku 1752) byl vysvěcen 1757, autorem výzdoby oltářů je Ignác Josef Weidlich
- socha sv. Jana Nepomuckého, Socha sv. Floriána a Panny Marie u kostela sv. Václava
- barokní fara (1784) s mansardovou střechou a starý hřbitov
- oltář z roku 1800 v kostele, autor obrazů je Josef Ignác Havelka
- kamenný kříž u kostela z roku 1860 (Sedmimetrový žulový kříž je z 1 kusu kamene)
- renesanční zámeček s renesančními portály a arkádovou chodbou z 1564
- vodní mlýn č.p. 104, se zachovalou sgrafitovou výzdobou na fasádě
- stará rychta (dnes čp. 8)
- radnice (bývalá škola) z roku 1822
Rodáci editovat
- Julius Pelikán (1887–1969), akademický sochař
- Isaac Jan Hodovský (1617–?), autor spisu Typica delineatio immolationis
- Vilém Volmann (1868–1913), řezbář a sochař
- Bedřich Jerie (1868–1913), učitel
- Bedřich Jerie (1885–1965), evangelický farář a spisovatel
- Jindřich Šilhan (1917–1989), římskokatolický kněz, amatérský historik
- Alois Pohanka (* 1919)
- Vlastimil Večeřa (1921–1987), sochař
Galerie editovat
-
Boží muka při silnici do Budče -
Kostel sv. Václava -
Socha sv. Václava u bočního vstupu do kostela -
Barokní fara -
Socha sv. Floriána před farou -
Socha T. G. Masaryka s památníkem padlým -
Kaple sv. Rocha
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Zemanovo Veselí, jak se mu teď říká, budou nové Lány. Krajské listy [online]. 2013-03-18 [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Zeman na Hrad, volají lidé. Překřtili kvůli němu i obec. Parlamentní listy [online]. 2012-02-17 [cit. 2016-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-18.
- ↑ Zemanovo Veselí vzal útokem sprejer. Jihlavské listy [online]. 2016-10-15 [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04].
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2009. ISBN 978-80-242-2580-7. S. 191–192.
- ↑ Rozhodnutí předsedy PS č. 8 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 2006-10-10 [cit. 2016-10-15]. Dostupné online.
- ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Vepříkov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-06-12 [cit. 2018-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-15.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 600–601.
- ↑ https://www.czso.cz/documents/10180/20556271/13011103.pdf/3601fc2b-b3b8-459f-b25b-1c5a485f5678?version=1.0
- ↑ FIALA, Zdeněk. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I, Jižní Morava. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. 25-102-81. S. 176.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nové Veselí na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Veselí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Nové Veselí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
