Slezské Beskydy

geomorfologický celek Západních Beskyd

Slezské Beskydy (pol. Beskid Śląski, slez. Ślůnski Beskid, něm. Schlesischen Beskiden), někdy též Těšínské Beskydy, jsou horským pásmem, které leží ve Vnějších Západních Karpatech. Toto pohoří se rozkládá na území států Polska a Česka, většina území Slezských Beskyd se nachází na polské straně. Nejvyššími vrcholy tohoto pohoří jsou Skrzyczne (1257 m n. m.), Barania Góra (1220 m n. m.) a na české straně Velká Čantoryje (995 m n. m.).

Slezské Beskydy
Panorama Slezských Beskyd
Panorama Slezských Beskyd

Nejvyšší bod1257 m n. m. (Skrzyczne)
Rozloha54 km²
Střední výška613,7 m n. m.

Nadřazená jednotkaZápadní Beskydy
Sousední
jednotky
Pogórze Śląskie, Malé Beskydy, Kysucké Beskydy, Jablunkovské mezihoří, Jablunkovská brázda
Podřazené
jednotky
Čantoryjská hornatina

SvětadílEvropa
StátPolskoPolsko Polsko, ČeskoČesko Česko
Vnější Západní Karpaty, Slezské Beskydy vyznačeny červeným polem
Vnější Západní Karpaty, Slezské Beskydy vyznačeny červeným polem
Map
Horninygodulské a istebňanské pískovce, těšínský vápenec
PovodíOdra, Visla
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIXE-5
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vymezení území

editovat

Slezské Beskydy hraničí na západě s Moravskoslezskými Beskydami, odděluje je úvalovitá sníženina známá také jako Jablunkovská brázda, jejímž středem protéká řeka Olše. Na jihovýchodě hraničí toto pohoří s Žywieckými Beskydy, které odděluje tok řeky Soły. Na severovýchodě odděluje Slezské Beskydy od Malých Beskyd řeka Bělá.

Vrcholy

editovat

Nejvyššími vrcholy jsou Skrzyczne (1257 m n. m.) a Barania Góra (1220 m n. m.) v polské části pohoří. Na české straně je nejvyšší Velká Čantoryje (995 m n. m.), následovaná dalšími čtyřmi devítistovkami[1] - Kyčerou (990 m), Velkým Stožkem (978 m), Krkavicí (978 m) a Česlarem (922 m). Seznam nejvyšších a nejprominentnějších hor na české straně pohoří obsahuje Seznam vrcholů ve Slezských Beskydech.

 
Velký Stožek

Geologické poměry

editovat

Slezské Beskydy jsou budovány z masivních godulských a istebňanských pískovců. Severní část pohoří je budována slezským příkrovem s horninami dílčího godulského vývoje. Jižní část pohoří je budována magurským příkrovem. Ve Slezských Beskydech se můžeme setkat s horninami, jako jsou nazelenalé godulské pískovce tvořící hlavní hřebeny, tzn. pásmo Čantoryje a pásmo Baraní góry, dále vápence a především v okolí horských bystřin můžeme rozpoznat akumulaci různých nezpevněných sedimentů.

Klimatické poměry

editovat

Pro Slezské Beskydy podobně jako pro celé Západní Beskydy je charakteristický poměrně vysoký roční úhrn srážek a to v rozmezí od 800 - 1200 mm. Střední roční teplota se pohybuje od 5,4 °C v hřebenových partiích do 8,5 °C v Jablunkovské brázdě. Nejstudenějším měsícem je leden, nejteplejším je červenec. Zdejší počasí ovlivňuje z velké části silný vítr. V době jara a podzimu se jedná o vítr halný. Ve vrcholových partiích Baraniej góry, Równicy i Čantoryje převažují větry západní i severozápadní. V okolí Jistebné je více západních větrů, díky tomu se zde vyskytují menší úhrny ročních srážek než v okolí. Srážková maxima se ve Slezských Beskydech pohybují okolo 1400 - 1500 mm ročně. Ve vyšších partiích nad 1000 m se srážky vyznačují menším počtem než v údolí, ale za to zde padají často jednorázově. Největší úhrn srážek připadá na letní měsíce. Zima začíná koncem listopadu a trvá až do konce března (někdy i poloviny dubna). V nejvyšších polohách sníh vydrží 150 - 180 dní, zatímco v nížinách jen 30 - 60 dní. Sněhové podmínky jsou zde dosti vydatné, na hřebenech tvoří až 200 cm sněhovou pokrývku. Vzhledem k zalesněným hřbetům a nevelké strmosti pohoří se zde laviny nevyskytují.

Rozdělení Slezských Beskyd

editovat

Slezské Beskydy se dělí na dvě horská pásma, která jsou od sebe oddělena údolím řeky Visly. Jedná se o:

 
Velká Čantoryje při pohledu z Jahodné

Pásmo Čantoryje

editovat

Pásmo Čantoryje je hřbet Slezských Beskyd oddělující se od pásma Baraniej Góry u vrchu Karolówka (920). Jeho hřebenem prochází rozvodí mezi Odrou a Vislou a rovněž státní hranice mezi Českem a Polskem. Hřeben se táhne ze severu na jih od Tulu (621 m n. m.), přes Velkou Čantoryji (995 m), Velký Sošov (886 m), Česlar (922 m), Malý Stožek (843 m), Velký Stožek (978 m) až na Kyčeru (990 m), zde hřeben ubíhá směrem k východu k Jistebné a končí vrchem zvaným Młoda Góra již v Polsku. Z hlavního hřebene směrem do údolí Visly vystupují nenápadné hřbety, které tak vytvářejí jednotlivá údolí s názvy Poniwiec, Gahura, Jawornik, Dziechcinki a Labajov. Na české straně vybíhá z Malé Čantoryje směrem k řece Olši rozsocha s hraničními vrchy Ostrý (709 m) a Vružná (579). Z Velkého Stožku vybíhá směrem k severu asi 8 km dlouhý hřeben vytvářející údolí říčky Hluchová a kulminující vrcholem Loučka (835 m). Pro tuto část Slezských Beskyd je charakteristické, že žádný z vrcholů nepřesahuje tisícimetrovou hranici. Téměř celá část „pásma Čantoryje“ je vybudovaná z godulských pískovců, které vystupují v drobné skalky ve vrcholových částech tohoto hřebene (např. Kyčery). Pro tento typ pískovce je charakteristické, že ne všechny jeho vrstvy mají stejnou trvanlivost, a tak vlivem působení exogenních činitelů (větru, vody, teploty) jsou měkčí vrstvy zvětrány. Takto vznikají např. hluboká koryta potoků, vodopády, prahy atd. V pásmu Čantoryje má jinou geologickou stavbu jen vrch Tul, který je podobně jako Jahodná tvořen těšínským vápencem, který se podílí na výskytu vzácných druhů rostlin v těchto lokalitách.

 
Skrzyczne při pohledu z Podmagury

Pásmo Baraniej Góry

editovat

Pásmo Baraniej Góry nazývané také jako pásmo Vislanské představuje horský hřeben Slezských Beskyd táhnoucí se ze severu na jih. Hlavní hřeben pásma Baraní Góry vystupuje na jihu ze Zwardoňského průsmyku vrcholem Tyniok (891 m) a dále pokračuje směrem k severu s vrcholy Gańczorka (902 m), Karolówka (930 m), Barania Góra (1220 m), Magurka Wiślańska (1129 m), Zielony kopiec (1140 m) a Malinowska Skala (1150 m). Z tohoto vrcholu pokračuje hřeben dvěma směry severozápadním s rozsochou Malinowa (1095 m) a pokračujíc přes průsmyk Karkoszczonka vrcholem Klimczok (1119 m), severovýchodním směrem hřeben pokračuje s rozsochou Skrzyczne (1257), což je nejvyšší hora Slezských Beskyd. Z hlavního hřebene pásma Baraní Góry vybíhá jak na západ, tak i na východ spousta bočních rozsoch.

Turismus ve Slezských Beskydech

editovat

Slezské Beskydy jsou z české strany poměrně málo navštěvované, na rozdíl od vedlejších Moravskoslezských Beskyd. Hlavním východiskem turistických tras do tohoto pohoří je malebná podhorská obec Nýdek. Turistické trasy sem vedou i z Třince, Vendryně, Bystřice, Hrádku a Jablunkova. V Polsku jsou to lázeňská střediska Ustroň a Visla, dále pak obce Brenná, lyžařské středisko Szczyrk a Jistebná.

Ve Slezských Beskydech začíná vyznačená dálková turistická stezka Hlavní beskydská magistrála  :

Horské a studentské chaty v polské části

editovat
horská chata nadm. výška [m n. m.] obrázek
Chata PTTK na Błatniej 891 m n. m.
 
Chata PTTK na Klimczoku 1034 m n. m.
 
Chata PTTK na Przysłopie pod Baranią Górą 900 m n. m.
 
Chata PTTK na Równicy 785 m n. m.
 
Chata PTTK na Skrzycznem 1250 m n. m.
 
Chata PTTK na Stożku 979 m n. m.
 
Chata PTTK na Szyndzielni 1001 m n. m.
 
Chata na Koziej Górze 686 m n. m.
 
Chata na Dębowcu 686 m n. m.
 
Chata na Soszowie Wielkim 792 m n. m.
 
Chata na Stecówce 760 m n. m.
 
"Chata wuja Toma" na przełęczy Karkoszczonka 736 m n. m.
 
Schronisko młodzieżowe "Telesforówka" na hoře Trzy Kopce Wiślańskie 810 m n. m.
 
Chatka AKT na Pietraszonce asi 600 m n. m.
 

Chaty na území České republiky

editovat
  • chata Čantoryja - turistická chata z roku 1904, nacházející se cca 500 m východně od vrcholu, leží v nadmořské výšce 932 m. Z okolí chaty jsou panoramatické rozhledy na město UstroňPolsku.
  • chata Filipka - nově postavená chata sloužící k občerstvení, nachází se pod vrcholem stejnojmenného kopce.
  • chata Bahenec - stojí ve stejnojmenné osadě cca 1,5 km jižně od vrchu Kyčera, poskytuje velkokapacitní ubytovací prostory, v okolí lyžařské sjezdovky a plavecký bazén. Z okolí chaty výhledy na Girovou a Moravskoslezské Beskydy.
  • chata na Gruni (též Energetik) - chata postavená cca 3 km západně od Hrádku, v blízkosti lyžařské sjezdovky, tenisový kurt a bazén
  • chata Kostkov - chata nacházející se v údolí stejnojmenného potoka pod vrchem Filipka, cca 3,5 km severozápadně od Jablunkova.

Ochrana přírody

editovat

Hlavní části Slezských Beskyd patří do pásma ochrany krajinného parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego v Polsku.

Reference

editovat
  1. Devítistovky ve Slezských Beskydech na Jonaasweb.blog.cz. jonaasweb.blog.cz [online]. [cit. 12-08-2016]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16-09-2016. 

Seznam použité literatury

editovat
  • CICHÁ, Irena a kol. Okolím beskydského průsmyku.Český Těšín: Sdružení regionálních vydavatelů, 2003. ISBN 80-239-1652-1
  • DZIALAK, Jerzy. Slezské Beskydy. Warszawa, 1953
  • Cykloturistická mapa ČR. Moravskoslezské a Slezské Beskydy. List 154. Vizovice: SHOCart, 2005. M 1:75 000

Externí odkazy

editovat