Otevřít hlavní menu

Velká Čantoryje (polsky Czantoria Wielka, německy Czantory) je nejvyšší vrchol Slezských Beskyd v České republice. Tato dominanta již zmiňovaného pohoří vystupuje z Jablunkovské brázdy a tvoří tak jakousi protihradbu blízkým Moravskoslezským Beskydám. Celý hřeben tohoto mohutného horského masivu tvoří státní hranici mezi Českem a Polskem. Hřebenem Čantoryje rovněž probíhá rozvodí řek Odry a Visly. Masiv Čantoryje má při pohledu z české strany dva výrazné vrcholy, Malou Čantoryji (865 m n. m.) a Velkou Čantoryji (995 m n. m.), přičemž Malá Čantoryje se již nachází na území Polska.

Velká Čantoryje
Pohled na masiv Čantoryje z Třince
Pohled na masiv Čantoryje z Třince

Vrchol 995 m n. m.
Prominence 310 m ↓ Beskydské sedlo[1]
Izolace 12 km → MalinówSkrzyczne
Seznamy Nejprominentnější hory CZ #40
Hory a kopce Slezských Beskyd
Poznámka nejvyšší vrchol pohoří na území ČR
Poloha
Státy ČeskoČesko Česko, PolskoPolsko Polsko
Pohoří Slezské Beskydy
Souřadnice
Velká Čantoryje
Velká Čantoryje
Povodí Odra, Visla
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vrchol Čantoryje s rozhlednou
Pohled z Čantoryje na sever
Lesní kostel

Název mohl vzniknout buď z označení pro místo, které bylo údajně rozrýváno čerty (čartoryja) – tento názor podporují lidové pověsti, podle nichž je hora spojována s ďábelskými mocnostmi –, nebo je odvozen z latinského označení zeměžluče lékařské (Centaurium erythraea Rafn), které se v místním nářečí říkalo čantoryjka a která byla na Čantoryji dříve velmi rozšířena a hojně se užívala v lidovém léčitelství. Existuje však ještě jiná zajímavá úvaha: Název Čantoryje měl vzniknout spojením dvou výrazů, tatarského chan (latinsky čteno čan) a latinského slova toreum; když tudy ve 13. století procházeli Tataři, postavili údajně na této hoře svému chánovi stan (latinsky Chantorium).[2]

Obsah

HistorieEditovat

Velká Čantoryje byla v době nacistické okupace centrem činnosti partyzánů. Partyzánský oddíl, jejž tvořili muži jak z české, tak polské strany, se začal postupně formovat v letech 1941–1942 pod vedením Karola Schreibera a v roce 1943 měl již okolo 20 členů a přibližně stejný počet spolupracovníků. Po válce byl na jihozápadním úbočí Malé Čantoryje v místech dřívějšího bunkru zřízen památník.[3]

Již od 30. let 20. století je vrchol Čantoryje místem tradičních setkání esperantistů z Československa (později České republiky a Slovenska) a Polska.[4]

PřírodaEditovat

Velká Čantoryje je z velké části zalesněná bukovými lesy s příměsi jedle a modřínu a smrkovou monokulturou. Původní beskydská vegetace se nachází v národní přírodní rezervaci Čantoria cca 2,5 km od vrcholu směrem na východ. V hřebenových partiích jsou občasně zastoupeny horské louky.

TuristikaEditovat

Velká Čantoryje je bezesporu jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů Beskyd. Důvodem je jistě nejen přítomnost turistické chaty, ale především 29 metrů vysoká rozhledna, a to přímo na samotném vrcholu hory. Tato dominanta byla vybudována v roce 2002 a dokáže pojmout až 170 osob. Za dobré viditelnosti jsou odtud vidět nejen Moravskoslezské a Slezské Beskydy, ale také Malá Fatra, Tatry, Ostravsko a katovická aglomerace. Z polské Ustroně vede pod vrchol Čantoryje sedačková lanovka, která je doplněna o bobovou dráhu. Díky lepšímu přístupu je zde převaha polských turistů. Druhým východiskem turistických tras na tento vrchol je horská obec Nýdek. Cesta odtud na vrchol měří 5 km.

Na západním svahu hory, v místě zvaném Za Kámen, se nachází jeden z lesních kostelů, míst tajných luteránských bohoslužeb v době protireformace, s památníkem Jiřího Třanovského.

Rytířská stezkaEditovat

Rytířská stezka je 10,5 km dlouhá naučná stezka po Čantoryji, která začíná i končí v Nýdku a prochází velmi zajímavými a hodnotnými lokalitami tohoto horského komplexu. Obsahuje sedm zastavení s informačními tabulemi, na kterých jsou návštěvníci seznámeni s kolonizací Beskyd, místní faunou, flórou a rovněž bájnou legendou o spících rytířích v nitru hory. Odtud také pochází název této stezky.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. CICHÁ, Irena. Velká Čantoryje, místo rozryté čerty. Třinecký hutník, týdeník Třineckých železáren. 19. listopad 2014, roč. 66, čís. 47, s. 9. ISSN 1213-2810. 
  3. CICHÁ, Irena. Na svazích Čantoryje působil partyzánský oddíl. Třinecký hutník, týdeník Třineckých železáren. 3. prosinec 2014, roč. 66, čís. 49, s. 9. ISSN 1213-2810. 
  4. Esperanto.cz: Akce - Výstup na Čantoryji

Externí odkazyEditovat