Otevřít hlavní menu

Silvia Švédská

švédská královna

BiografieEditovat

Původ, mládíEditovat

Narodila se v německém Heidelbergu jako nejmladší ze čtyř dětí (jediná dcera) Walthera a Alice Sommerlathových. Podle švédských médií byl Walther Sommerlath členem NSDAP nebo s ní byl přinejmenším svázaný. V letech 1947–1957 vyrůstala v Brazílii v São Paulo, kam se rodina přestěhovala po skončení druhé světové války. V roce 1957 se rodina vrátila do Německa. Jako tlumočnice hovoří Silvia šesti jazyky – anglicky, francouzsky, německy, portugalsky, španělsky a švédsky, kromě toho ovládá i švédský znakový jazyk. Pracovala na argentinském konzulátu v Mnichově, v roce 1972 jako hosteska Letních olympijských hrách 1972 v Mnichově a v roce 1976 jako zastupující šéfka protokolu na Zimních olympijských hrách v Innsbrucku.

Manželství a potomciEditovat

Na olympiádě v Mnichově poznala následníka švédského trůnu Karla Gustava Bernadotte, pozdějšího švédského krále Karla XVI. Gustava, za něhož se provdala 19. června roku 1976. Při obřadu spolupůsobil Silviin strýc, profesor teologie Ernst Sommerlath z Lipska. Den předtím měla ve švédské televizi premiéru píseň populární švédské kapely ABBA Dancing Queen.

Karel Gustav se stal králem v roce 1973. Podle švédského práva pokud by se oženil s neurozenou Silvií ještě jako korunní princ, musel by opustit královský dům a ztratil by svůj nárok na královský trůn. Tento zákon ovšem platil jen pro prince, nikoli pro vládnoucího monarchu.

Z manželství vzešly tři děti, dvě dcery a syn:

AktivityEditovat

Vedle svých četných reprezentačních povinností se Silvia angažuje v péči o postižené a zneužívané děti. V roce 1999 založila World Childhood Foundation (Světovou dětskou nadaci), je patronkou 62 sdružení. Nedaleko zámku Drottningholm založila Silviahemmet (Silviin dům), pro dementní děti. V Německu kooperuje nadace Silviahemmet s Maltézským řádem. Kromě toho založil královský pár Královský svatební fond, který podporujue výzkum na poli sportu postižených. V roce 1990 dostala „Deutschen Kulturpreis“ (Německou kulturní cenu) za její podporu sportu postižených, v roce 2002 „Deutschen Medienpreis“ (Německou cenu médií) v Baden-Badenu a v roce 2006 čestnou cenu Bambi.

Královna je rytířem Řádu úsměvu, mezinárodního vyznamenání udělovaného za činnost přinášející radost dětem.

VyznamenáníEditovat

Národní vyznamenáníEditovat

Národní vyznamenání
Stát Stuha Název Datum udělení
Švédsko  Švédsko   Řád Serafínů 1976, 6. května
  Královský dynastický odznak krále Karla XVI. Gustava I. třídy 1976, 6. června
  Medaile k 50. narozeninám krále Karla XVI. Gustava 1996, 30. dubna
  Svatební medaile korunní princezny Viktorie a Daniela Westlinga 2010, 19. června
  Medaile rubínového výročí krále Karla XVI. Gustava 2013, 15. září
  Medaile k 70. narozeninám krále Karla XVI. Gustava 2016, 30. dubna

Zahraničí vyznamenáníEditovat

Zahraniční vyznamenání
Stát Stuha Název Datum udělení
Argentina  Argentina   velkokříž Řádu osvoboditele generála San Martína 1998, 26. května
Belgie  Belgie   velkokříž Řádu Leopolda 1977, 15. března
Brazílie  Brazílie   velkokříž Řádu Jižního kříže 2007, 11. září
Brunej  Brunej   Královský rodinný řád Bruneje I. třídy 2004, 7. února
Bulharsko  Bulharsko   Řád Stará planina 2000, 9. listopadu
Dánsko  Dánsko   Rytíř Řádu slona[1] 1985, 3. září
  Medaile stříbrného výročí královny Markéty II. a prince Henrika 1992, 10. června
Estonsko  Estonsko   Řád kříže země Panny Marie I. třídy[2] 1995, 8. září
  Řád bílé hvězdy I. třídy[3] 2011, 12. ledna
Finsko  Finsko   velkokříž s řetězem Řádu bílé růže 1982, 27. dubna
Francie  Francie   velkokříž Řádu čestné legie 1984, 16. května
  velkokříž Národního řádu za zásluhy 1980, 16. června
Chile  Chile   velkokříž Řádu Bernarda O'Higginse 2016, 10. května
Chorvatsko  Chorvatsko   Velký řád královny Jeleny 2013, 16. dubna
Island  Island   velkokříž Řádu islandského sokola[4] 1981, 26. října
Itálie  Itálie   velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku[5] 1991, 8. dubna
Japonsko  Japonsko   Řád posvátné koruny I. třídy 1980, 14. dubna
Jižní Korea  Jižní Korea   Řád za zásluhy v diplomatických službách I. vyšší třídy
Jordánsko  Jordánsko   velkostuha Nejvyššího řádu renesance 1989, 18. září
Litva  Litva[6]   velkokříž Řádu Vitolda Velikého 1995, 21. listopadu
  velkokříž Řádu za zásluhy 2015, 5. října
Lotyšsko  Lotyšsko   velkokříž Řádu tří hvězd 1995, 25. září
  Kříž uznání[7] 2014, 26. března
Lucembursko  Lucembursko   Nassavský domácí řád zlatého lva[8] 1983, 21. září
Malajsie  Malajsie   Řád říšské koruny 2005, 14.září
Mexiko  Mexiko   velkokříž Řádu aztéckého orla 1980, 22. května
Německo  Německo   velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 1979, 20. března
Nizozemsko  Nizozemsko   rytíř velkokříže Řádu nizozemského lva 1976, 25. října
Norsko  Norsko   velkokříž Řádu svatého Olafa 1982
  Medaile stříbrného výročí krále Haralda V.[9] 2016, 17. ledna
Polsko  Polsko   Řád bílé orlice[10] 2011, 29. dubna
Portugalsko  Portugalsko[11]   velkokříž Řádu Kristova 1987, 13. ledna
  velkokříž Řádu prince Jindřicha 2008, 2. května
Rakousko  Rakousko   Velkohvězda Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku[12] 1979, 6. listopadu
Rumunsko  Rumunsko   velkokříž Řádu rumunské hvězdy[13] 2008, 11. března
Řecko  Řecko   velkokříž Řádu cti 2008, 21. května
Slovinsko  Slovinsko   Řád za mimořádné zásluhy 2004, 15. června
Španělsko  Španělsko   Dáma velkokříže Řádu Isabely Katolické[14] 1979, 15. října
Thajsko  Thajsko   Dáma velkostuhy Řádu Chula Chom Klao 2003, 25. února
Tunisko  Tunisko   velkokříž Národního řádu za zásluhy 2015, 4. listopadu
Ukrajina  Ukrajina   Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy[15] 1999, 23. března
Vatikán  Vatikán   Bene merenti
Bádensko-Württembersko  Bádensko-Württembersko   Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska 2007, 28. dubna
Bavorsko  Bavorsko   Bavorský řád za zásluhy[16] 2017, 24. července

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. (dánsky) 
  2. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. 
  3. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. 
  4. web.archive.org [online]. [cit. 2019-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. 
  6. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. 
  7. VESTNESIS.LV. Par Atzinības krusta piešķiršanu - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  8. SCHOOS, JEAN. Die orden und Ehrenzeichen des Grossherzogtums Luxemburg. Luxemburg: Sankt-Paulus-Druckerei 422 pages s. ISBN 2879630487, ISBN 9782879630489. OCLC 65395144 
  9. https://www.kongehuset.no/binfil/download2.php?tid=133159
  10. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 29 kwietnia 2011 r. o nadaniu orderów. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. 
  11. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. 
  12. https://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXIV/AB/AB_10542/imfname_251156.pdf
  13. Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online. 
  14. https://www.boe.es/boe/dias/1979/11/09/pdfs/A26058-26058.pdf
  15. zakon1.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. 
  16. Terminhinweis und Akkreditierungshinweis / Ministerpräsident Seehofer verleiht Bayerischen Verdienstorden an I.M. Königin Silvia von Schweden / Seehofer: „Herausragendes soziales Engagement und besondere Verbindung zu Bayern“ | Bayerisches Landesportal [online]. [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazyEditovat

Švédská královna
Předchůdce:
Luisa Mountbattenová
od 1976
Silvia Švédská
Nástupce:
-