Marianne Bernadotte
Gullan Marianne, princezna Bernadotte, hraběnka z Wisborgu (rozená Lindberg, později Tchang; * 15. července 1924 Helsingborg), známá také jako princezna Marianne Bernadotte, je švédská herečka, módní ikona a filantropka, která se v roce 1961 provdala za Sigvarda Bernadotta, druhého syna Gustava VI. Adolfa Švédského a je oficiálně členkou švédské královské rodiny. Od smrti Gunnily Bernadotte v roce 2016 je poslední žijící tetou švédského krále Karla XVI. Gustava, dánské královny Markéty II. a řecké královny Anne-Marie. Oficiálně je zařazena do švédské královské rodiny.
| Marianne Bernadotte | |
|---|---|
| princezna Bernadotte hraběnka z Wisborgu | |
 Bernadotte v roce 2019 | |
| Narození | Gullan Marianne Lindberg 15. července 1924 (100 let) Helsingborg,  Švédsko |
| Manželé | Gabriel Tchang (sňatek 1947; rozvod 1957) Sigvard Bernadotte (sňatek 1961; zemřel 2002) |
| Potomci | Robert Tchang Richard Tchang Marie Tchang |
| Otec | Niels Lindberg |
| Matka | Thyra Dahlmann |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bernadotte vystupovala ohledně témat, jako je dyslexie, tělesné postižení a péče o zrak dětí, a jako patronka umění. Byly jí uděleny dva čestné doktoráty.
Vzdělání a profesní život
editovatJako teenagerka vystupovala na známém jevišti pod širým nebem (Fredriksdalsteatern) ve svém rodném městě. Bernadotte se přihlásila a byla přijata na hereckou školu Královského dramatického divadla, Královskou akademii dramatických umění, kde v letech 1945 až 1948 absolvovala kompletní dramatický kurz. Mezi semestry pracovala jako průvodkyně na zájezdech do Německa a Francie. Po dokončení studia byla po dobu jedenácti let zaměstnána jako herečka Marianne Lindberg v Královském dramatickém divadle ve Stockholmu, přičemž upřednostňovala náročné role před těmi okázalými. Ve své první z 25 rolí na této scéně, vybrána jako jediná absolventka roku, hrála Annie ve švédské verzi hry Life with Father. Režírovali ji například Olof Molander, Alf Sjöberg, Ingmar Bergman, Mimi Pollaková a Göran Gentele, a někteří z herců, se kterými hrála, byli Jarl Kulle, Inga Tidbladová a Mai Zetterlingová. V roce 1956 se také objevila ve filmu Kulla Gulla s Hugo Björnem a v letech 1957 a 1959 účinkovala ve dvou hrách na švédské televizi. Ve svých memoárech z roku 1986 popsala své herecké zkušenosti, například takto:
Spolu s režisérem a ostatními herci hledáte cestu ke své roli. Vytváříte si vlastní malý svět, koncentrát, kde každý přispívá k udržení jednotlivých částí pohromadě, aby tak divákům nabídl něco celistvého.
Divadlo bylo v roce 1956 uzavřeno kvůli rekonstrukci a po jeho opuštění se Bernadotte nechala proškolit obchodním domem NK a převzala jejich dárkový obchod. O několik let později absolvovala kurzy kulturní komunikace, francouzštiny a umění na Stockholmské univerzitě, stala se švédskou zástupkyní aukční síně Sotheby's a v roce 1970 studovala gurmánské vaření na Le Cordon Bleu v Paříži. Po smíření jejího manžela s jejím ovdovělým tchánem, králem Gustafem VI. Adolfem, v 70. letech si obzvláště užívala společné vaření s postarším švédským králem.
V roce 1983 získala bakalářský titul v oboru dějin umění na Stockholmské univerzitě. Mezi její akademické práce patřil výzkum sklářského umělce a sochaře Edvina Öhrströma.
V červenci 2014 získala pozitivní ohlasy[1][2][3] poté, co na své 90. narozeniny moderovala populární rozhlasový pořad Sommar.
Haute couture
editovatSe svým novým manželem Sigvardem se setkala v roce 1962 v Paříži s Pierrem Balmainem. Stala se obzvláště blízkou a celoživotní přítelkyní Balmaina a jeho nástupce Erika Mortensena. Ti, stejně jako několik dalších francouzských domů haute couture, často pro propagaci oblékali Bernadotte do svých nejnovějších kreací.
V roce 1985 byla jmenována jednou z 10 nejlépe oblékaných žen na světě organizací Chambre Syndicale de la Haute Couture v Paříži, po boku Giny Lollobrigidy, princezny Iry von Fürstenberg a princezny Gersende d'Orléans.
Její vkus v oblékání je stále oceňován a obdivován několika předními švédskými návrháři, jako jsou Pär Engsheden a Christer Lindarw. V roce 2017 probíhala v Millesgårdenu ve Stockholmu čtyřměsíční výstava s názvem CHANEL BALMAIN DIOR MARIANNE BERNADOTTE – En stilikon, která představila velké množství nejcennějších a nejunikátnějších kousků z jejího šatníku od 60. let až po současnost. Tyto kousky byly vystaveny v kombinaci s antickými sochami z muzejní sbírky. Výstavu zahájila Bernadottina prasestřenice, korunní princezna Viktorie,[4] která o dvacet let dříve spolu s Bernadotte otevírala výstavu věnovanou designu zesnulého Sigvarda Bernadotta v Národním muzeu výtvarného umění.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Marianne Bernadotte na anglické Wikipedii.
- ↑ Sommar i P1 15/7: Marianne Bernadotte | Göteborgs-Posten [online]. Gp.se, 2014-07-15 [cit. 2017-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-26.
- ↑ Sören Sommelius om Marianne Bernadottes sommarprat [online]. hd.se, 2022-02-02. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-07-27.
- ↑ Vemodigt om ett societetsliv | Aftonbladet [online]. Aftonbladet.se, 2014-07-15 [cit. 2017-01-06]. Dostupné online.
- ↑ Kronprinsessan Victoria inviger modeutställningen "Chanel Balmain Dior" | ELLE. www.elle.se [online]. 2017-03-17 [cit. 2024-12-01]. Dostupné online. (švédsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marianne Bernadotte na Wikimedia Commons
