Seznam masakrů v Česku v letech 1939–1945

V následujícím seznamu jsou uvedeny masakry, tj. incidenty, při kterých došlo k zabití více než pěti nebojujících osob (neozbrojených civilistů, vězňů nebo válečných zajatců), a ke kterým došlo na území Česka, tehdy Protektorátu Čechy a Morava (případně v oblasti Sudet) pod nacistické okupace Československa Nacistickým Německem, a následně po osvobození země a rané Třetí československé republiky od března 1939 až do konce roku 1945. Je zde tak zahrnuto masové násilí na českém území jak ze strany německé okupační moci v období druhé světové války, tak civilní oběti armád osvobozujících Československo a také oběti poválečného násilí, povětšinou páchaného etnickými Čechy na českých Němcích, a oběti tzv. divokého odsunu Němců z Československa.

Jediným zde uvedeným masakrem spáchaným mimo české území výjimkou je největší jednodenní masová vražda českých občanů v historii, která byla spáchána v rodinném táboře Terezín v Auschwitz II-Birkenau v pozdějším Polsku ve dnech 8. až 9. března 1944. V rámci procesu holokaustu docházelo dalším k jednodenním hromadným vraždám českých občanů v nacistických koncentračních táborech mimo české země, např. v Malém Trostenci 28. srpna 1942 (999 zabito); Riga, 28. srpna 1942 (1001 zabito); Mauthausen, 24. října 1942 (262 zabito); Mauthausen, 10. dubna 1945 (235 zabitých) atd. Pokud není uvedeno jinak, oběti byly české národnosti.

Protektorát Čechy a Morava

Name	Date	Location	Deaths	Notes
Následky studentských protestů 17. listopadu 1939	17. listopadu 1939	Praha	9	Devět vůdců vysokoškolských studentských protestů bylo popraveno a asi 1500 studentů bylo posláno do koncentračních táborů, kde 35 bylo popraveno nebo později zemřelo.
První stanné právo (První heydrichiada)	28. září 1941 – 19. ledna 1942	Praha	nejméně 247	Celkový počet byl odhadnut na 1500, včetně popravených a dalších úmrtí v koncentračních táborech; oběti byly různých etnik, většinou čeští křesťané a čeští židé.
První stanné právo (První heydrichiada)	28. září 1941 – 19. listopadu 1941	Brno	nejméně 239	Celkový počet obětí se odhaduje na 1000, včetně popravených a dalších úmrtí v koncentračních táborech); oběťmi byli čeští křesťané a čeští židé.
Masakr v Lidicích	10. června 1942	Lidice	181	Během vyhlazení a demolice obce Lidice bylo zastřeleno 172 mužů, v Praze dalších devět lidických mužů. Kompletní bilance nejméně 318, v koncentračních táborech bylo zabito 52 žen a 85 dětí z Lidic, starší zdroje uvádějí 340.
Masakr v Ležákách	24. června 1942	Ležáky	nejméně 33	Celkový počet byl odhadnut na 44, včetně dalších úmrtí v koncentračních táborech.
Likvidace koncentračního tábora Terezín	8. – 9. března 1944	Auschwitz-Birkenau	3,792	Oběťmi byli čeští Židé; přibližně 144 000 Židů, většina tehdejších českých občanů, bylo posláno do koncentračního tábora Terezín; asi čtvrtina vězňů (33 000) zemřela v Terezíně. Když byl tábor zlikvidován, vězni byli posláni do Polska; přestože k polským vraždám došlo mimo území České republiky, šlo o největší masovou vraždu českých občanů v historii.
Masakr v Životicích	6. srpna 1944	Životice	nejméně 36	Finální počet obětí byl 44, zabitých včetně úmrtí v koncentračních táborech; oběťmi bylo 35 etnických Poláků, 8 Čechů a jeden Němec.
Masak sestřelených amerických letců u Kaplic	9. prosince 1944	Kaplice	5	Pět sestřelených amerických pilotů, z nichž všichni byli neozbrojení a vzdali se, zastřelili rakoušní nacisté Karl Lindemeyer a Franz Strasser. Lindemeyer spáchal 8. května 1945 sebevraždu. Strasser byl zatčen americkými úředníky a postaven před soud za válečné zločiny. Byl shledán vinným ze zastřelení dvou letců, odsouzen k smrti a 10. prosince 1945 oběšen.
Pochod smrti	24. ledna 1945	Brandýs nad Orlicí	18	Oběti byli různých národností.
Pochod smrti	13. a 14. dubna 1945	Stod	241	Oběti byli různých národností.
Masakr v Jablunkově	13. dubna 1945	Jablunkov	12	Oběťmi byli polští vězni zavraždění gestapem.
Pochod smrti	15. dubna 1945	Nýřany	okolo 100	Oběti byli různých národností.
Masakr v Mikulově	15. dubna 1945	Mikulov	21	Jednalo se o masovou vraždu maďarských židovských vězňů pracujících v hliněné jámě.
Masakr v Kyjově	14. dubna 1945	Kyjov	nejméně 7	Celkový počet obětí byl 9, včetně dvou mužů následně zastřelených na ulici.
Masakr v Ploštině	19. dubna 1945	Ploština	nejméně 24	Úplný počet mrtvých byl 28, včetně následných poprav.
Masakr v Zákřově	20. dubna 1945	Zákřov	19
Vojenský soud v Medlánkách	21. dubna 1945	Brno-Medlánky	15
Masakr v Prlově	23. dubna 1945	Prlov	nejméně 19	Úplný počet mrtvých byl 23, včetně následných poprav.
Masakr u Salaše	29. dubna 1945	Bunč	21
Masakr u Suchého	30. dubna 1945	Suchý	10
Masakr v Letovicích	začátej května 1945	Letovice	19	Těla 19 zavražděných válečných zajatců německého gestapa byla objevena 15. května 1945.
Poslední poprava v Terezíně	2. května 1945	Terezín	52	Na přímý rozkaz Karla Hermanna Franka byli zavražděni „nejnebezpečnější“ političtí vězni; většina obětí byli čeští komunisté. Součást nacistické okupace Čech, Moravy a Slezska a holocaustu.
Poprava v Lazcích	2. května 1945	Olomouc-Lazce	23	Zabito bylo 21 účastníků či rukojmích zajatých během povstání v Přerově a 2 místní členové odboje.
Poprava v pevnosti XIII	2. května 1945	Olomouc-Nová ulice	17	Zajatí účastníci povstání v Přerově a rukojmí byli popraveni.
Pochod smrti	3.–6. května , 1945	Olbramovice	82	Oběti byli různých národností.
Pochod smrti	4.–6. května , 1945	Podbořany-Kaštice	nejméně 268	Celkový počet obětí byl asi 600, včetně těch, kteří byli zabiti přímo a těch, kteří zemřeli na cestě z Johanngeorgenstadtu do Lovosic. Oběti byly různých etnik.
Masakr v Javoříčku	5. května 1945	Javoříčko	38
Brandýská tragédie	5. května 1945	Brandýs nad Orlicí	15
Pochod smrti (Volary)	6. května 1945	Volary	95–217	Všechny oběti byly ženy, většina z nich maďarští Židé. Když pochod opustil 13. dubna 1945 koncentrační tábor Helmbrechts v Německu, zahrnovalo 1167 žen, z toho 577 židovských a 590 nežidovských, včetně 25 německých křesťanek, které všechny přežily. Celkový počet obětí se zdá být nejméně 217 (včetně asi 123, kteří byli zabiti nebo zahynuli v Německu před tím, než pochod překročil hranici 14. dubna u Aše/Aše ); 59 obětí bylo zastřeleno a 158 zahynulo vyčerpáním.
Masakr v Velkém Meziříčí	6. května 1945	Velké Meziříčí	nejméně 58	Úplný počet mrtvých byl 60, včetně následně popravených.
Masakr v Leskovicích	6. května 1945	Leskovice	18	Úplný počet obětí byl 26, včetně 8 povstalců popravených nebo zabitých v boji předchozího dne; za masakr civilistů byl zodpovědný německý velitel SS Walter Hauck.
Masakr v Úsobské ulici	6. května 1945	Praha	51	Součást Pražského povstání.
Masakr v Psárech	6. května 1945	Psáry	13	Součást Pražského povstání.
Masakr u Lednice	7. května 1945	okolí Lednice	22	Pachatelé i oběti byli Němci. 22 německých vojáků bylo zastřeleno jako údajní dezertéři bez jakéhokoli soudu; vraždu osobně nařídil maršál Ferdinand Schörner.
Masakr v Kolíně	7. května 1945	Kolín	13–16	Masakr vykonaný z rozkazu německého důstojníka Paula Hermanna Feustela.
Masakr v Třešti	7. května 1945	Třešť	34
Masakr ve Velkých Popovicích	7. května 1945	Velké Popovice	29
Masakr v Lahovicích	7. května 1945	Praha-Lahovice	21	Součást Pražského povstání.
Masakr na Masarykově nádraží	8. května 1945	Praha	53	Součást Pražského povstání.
Masakr v Trhové Kamenici	8. května 1945	Trhová Kamenice	13
Malínská tragédie	8. května 1945	Kutná Hora-Malín	11

Po osvobození Československa

Name	Date	Location	Deaths	Notes
Masakr Němců v Bartolomějské ulici	8. května 1945	Praha, Old Town	9	Na Starém Městě pražském (Barthomoläusgasse/Bartolomějská ulice č. 9) bylo 8. května odpoledne zabito 9 Němců, tři z nich byli vojáci Wehrmachtu.
Masakr Němců na Bořislavce	9. května 1945	Praha-Bořislavka	41	Zabití těchto Němců bylo nařízeno neznámou osobou v uniformě sovětského důstojníka. Součást následků Pražského povstání.
Vypálení Lejčkova	9. května 1945	Dolní Hořice-Lejčkov	24	Masakr spácháný německými jednotkami po německé kapitulaci. Součást násilí po osvobození Československa.
Masakr v Bělovsi	9. května 1945	Náchod	9	tento masakr spáchaly jednotky Waffen-SS jeden celý den poté, co německá kapitulace vstoupila v platnost. Součást násilí po osvobození Československa.
Likvidace příslušníků vlasovců v Praze	po 9. květnu 1945	Praha	okolo 200	Obětí byli Rusové. Ráno 9. května 1945 dobyla Prahu sovětská Rudá armáda. Velmi brzy poté, asi 200 členů nacistické německé kolaborantské Ruské osvobozenecké armády nebo Vlasovovy armády , kteří zůstali ve městě, bylo zastřeleno Sověty jako zrádci SSSR. Úplný počet mrtvých mezi „Vlasovci“ byl mnohem vyšší, mnoho z nich bylo zabito jinde.
Masakr na Strahovském stadionu	květen/červen 1945	Praha-Strahov	několik set	Po 8. květnu 1945 bylo na největším pražském stadionu několik týdnů za extrémních podmínek internováno několik tisíc Němců. Docházelo k opakovaným popravám bez soudu a vysoké úmrtnosti kvůli nedostatku jídla a přístřeší; podle zprávy německého lékaře tam bylo drženo asi až 25 tisích lidí. Zpočátku většinu vězňů tvořili odzbrojení němečtí vojáci, po polovině května většinu civilistů. Stadion měl průměrnou obsazenost asi 9 tisíc a několik stovek bylo zabito nebo zahynulo. Stadion byl využíván jako tábor minimálně do 19. června 1945. Součást odsunu Němců z Československa .
Masakr v Lanškrouně	17.–21. května 1945	Lanškroun	nejméně 51	Oběťmi byli Němci. Součást vysídlení Němců z Československa.
Masakr v Dobroníně	19. května 1945	Dobronín	nejméně 13–15	Obětí byli zdejší Němci, zabiti byli motykami a lopatami. Součást vysídlení Němců z Československa. Hromadný hrob prozkoumala Policie ČR v roce 2010; našli nejméně 13 lidských těl. Přeživší tvrdili, že obětí bylo několik desítek. V květnu 2011 pak našla policie poblíž původního další masový hrob.
Masakry v táboře Hanke	27. května – 12. června 1945	Ostrava	231	Oběťmi byli němečtí civilisté z Ostravy a okolí; většina byla zabita oběšením, několik bylo umučeno k smrti. Masakry se staly 27. května (6 zabitých), 28. května (18 zabitých), 29. května (17), 30. května (28) 1. června (12), 3. června (14), 4. června (23), 8. června (18) ), 9. června (26), 12. června (32). Poté došlo k výměně stráží českými úřady a do 3. července zemřelo jen dalších 5 lidí. Všechny oběti jsou známy celým jménem, ​​událost je dobře zdokumentována českými historiky, jejichž nálezy po roce 1990 potvrzují dřívější sudetoněmecké zdroje.
Masakr v Ivančicích	květen/červen 1945	Ivančice	30–35	Česká partyzánská skupina "Josef Hybeš" pod velením A. Řepky zabila 30 až 35 Němců a údajných českých kolaborantů nacistického Německa. 18 z nich bylo popraveno po procesu u „revolučního lidového soudu“ 10. května 1945, 10 jmen je doloženo německým pramenem, 17 jmen z českých listin.
Brněnský pochod smrti	30. května/začátek června 1945	Brno a obce jižně od města	odhadem mezi 647 a 4 140	Podle českých historiků bylo na moravské půdě zabito nebo zahynulo 649 Němců a dalších odhadem 1 050 zemřelo v Rakousku na následky pochodu smrti.  Rakouští badatelé si vyžádali 1950 obětí samotného pochodu, 2000 obětí v táboře Pohořelice a dalších 190 obětí v okolních vesnicích. Celkem 4 140 německých obětí pocházelo z Brna. Dalších 1 062 lidí potom zemřelo v Rakousku. Součást odsunu Němců z Československa.
Popravy v Novém Boru	2. června 1945	Nový Bor	7	Oběťmi byli Němci; celkový počet obětí byl 8, včetně jednoho německého kolemjdoucího zabitého během poprav; rodiny obětí byly nuceny se přestěhovat za blízké německé hranice. Součást odsunu Němců z Československa .
Masakry v Tocově	2., 3. and 5. června 1945	Tocov	31	Oběťmi byli čeští Němci. došlo ke třem masakrům: 2. června bylo zabito 5), v noci z 2. června na 3. června bylo zabito 6) a 5. června bylo zastřeleno 20. část odsunu Němců z ČSR ; událost byla v roce 1999 prověřována německými a českými státními zástupci, kteří potvrdili skutečnosti a identifikovali pachatele.
Masakr v Postoloprtech	3.–7. června 1945	Postoloprty	nejméně 730	Oběťmi byli němečtí muži a chlapci; Po 7. červnu 1945 bylo pohřešováno 822 mužů z Postoloprt. V roce 1947 bylo v Postoloprtech nalezeno celkem 763 těl, některé masové hroby pak byly připisovány dřívějším nacistickým pochodům smrti holocaustu.
Masakr v Podbořanech	7. června 1945	Podbořany	68	Oběťmi byli němečtí civilisté. Jména všech obětí a většiny pachatelů jsou známa, stejně jako místa dvou masových hrobů s 32 a 36 těly, které vyšetřovaly československé úřady v roce 1947. Událost zdokumentovalo několik českých a německých autorů, mj. Ota Filip. Součást odsunu Němců z Československa.
Masakr na Švédských šancích	18. a 19. června 1945	Přerov	265	Oběťmi byli etničtí Němci ze Slovenska; jedna Slovenka a její chlapec byli ušetřeni, německý otec byl však zastřelen. Hlavní pachatel masakru Karol Pazúr byl za svou účast zatčen a postaven před vojenský soud. V lednu 1949 byl odsouzen k 7,5 roku vězení, které bylo po odvolání zvýšeno na 20 let. V roce 1951 byl však Pazúr kvůli prezidentské amnestii předčasně propuštěn. Zemřel roku 1976.
Masakr na Bukové hoře	30. června 1945	Teplice nad Metují	23	Oběťmi byli Němci; ženy, děti a staří muži pochodovali k hranici, aby byli vyhnáni; jak polské úřady odmítly mentry, Němci byli zabiti. Součást odsunu Němců z Československa.
Ústecký masakr	31. července 1945	Ústí nad Labem	nejméně 43	Oběťmi byli ústečtí Němci. Tehdejší oficiální československé vyšetřování potvrdilo, že bylo zabito 43 lidí, ale skutečný počet se odhaduje nejméně na 100. Před rokem 1990 pak sudetoněmecké organizace uváděly počet 600–2800 obětí, tato čísla však nejsou podložena. Součást odsunu Němců z Československa.

Odkazy

Literatura

• PROKEŠ, Jaroslav. Dějiny Prahy. Praha: R. Schütz, 1948. s. 354.

Související články

• Masakr

Portály: Válka a vojenství | Česko | Historie