Masakr je termín sloužící většinou pro označení hromadného vyvražďování nebo hromadného krveprolití,[1] ať už na lidech, či jiných živých organismech.[zdroj?] V méně používané konotaci značí situaci, která měla za následek velké ztráty na životech.

Masakr protestantů katolíky ve Francii v roce 1572

Masakr se nejčastěji používá ve spojení s hromadným zabíjením civilistů, či odzbrojených vojáků během válek, kteří nemají možnost se proti takovému jednání bránit, což se ve většině případů následně považuje za válečný zločin.[zdroj?]

Od genocidy, pogromu nebo etnických čistek se masakr liší v tom, že na rozdíl od nich se oběťmi masakru nestávají pouze příslušníci určité cílené rasy nebo etnika; na rozdíl od exterminace se masakr liší v tom, že není tolik systematický, programový a důsledný, ale spíše nahodilý a vycházející z aktuálního průběhu konfliktu.[zdroj?]

EtymologieEditovat

Slovo masakr se dostalo do češtiny přes němčinu ze starofrancouzského macecre, které odvozeno od macecrer ‘zabíjet, porážet (dobytek)’. Vzdálenější původ je dle Rejska nejistý[2].

MasakryEditovat

 
Masakr Bulharů v Bataku během Dubnového povstání proti Turkům roku 1876
 
Masakr v My Lai během Vietnamské války, při kterém američtí vojáci zavraždili stovky vietnamských civilistů
 
Štítek na zahalených pozůstatcích neidentifikovaných až 6000 obětí, zavražděných při masakru v Hue, spáchaného během války ve Vietnamu příslušníky ozbrojených sil VietkonguVietnamské lidové armády
 
Masakr polských civilistů Ukrajinskou povstaleckou armádou v roce 1943
 
Masakr sovětských civilistů v Bělorusku německými vojáky v roce 1943

ReferenceEditovat

  1. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2021. Heslo masakr. 
  2. REJZEK, JIŘÍ,. Český etymologický slovník. Třetí vydání (druhé přepracované a rozšířené vydání). vyd. Praha: [s.n.] 823 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-7335-393-3, ISBN 80-7335-393-8. OCLC 922096525 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat