Kaplice

město v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji
Tento článek je o městě na Českokrumlovsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Kaplice (rozcestník).

Kaplice (německy Kaplitz) je město v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji, 15 km jihovýchodně od Českého Krumlova na řece Malši při severozápadním okraji Novohradských hor. Žije zde přibližně 7 300[1] obyvatel. Kaplice je obcí z rozšířenou působností. Je zde sídlo Římskokatolické farnosti Kaplice.

Kaplice
Radnice na východní straně náměstí
Radnice na východní straně náměstí
Znak města KapliceVlajka města Kaplice
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0312 545562
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Kaplice
Okres (LAU 1) Český Krumlov (CZ0312)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 7 282 (2020)[1]
Rozloha 40,87 km²
Nadmořská výška 537 m n. m.
PSČ 382 41
Počet částí obce 11
Počet k. ú. 6
Počet ZSJ 18
Kontakt
Adresa městského úřadu Městský úřad Kaplice
Náměstí 70
382 41 Kaplice
podatelna@mestokaplice.cz
Starosta Pavel Talíř (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.mestokaplice.cz
Kaplice
Kaplice
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

České jméno města je obvykle spojeno s kaplí sv. Marie, která byla postavena na místě dnešního kostela sv. Floriána.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o městě pochází z listiny z roku 1257 v níž papež Alexandr IV. uděluje mariánskému kostelu v Kaplici právo vydávání odpustků. V roce 1317 vyměnil Bavor III. s bratry Vernerem, Rackem a Přibíkem, rytíři z Vitějovic, pořešínské panství a s ním i tržní městečko Kaplice za jejich majetek ve Vitějovicích. Ti se potom psali "z Pořešína".[2]

Městská práva má Kaplice od roku 1382, již předtím byla zmiňována jako městečko a i později byla vedena jako městys.

V roce 1423 husité upálili v Kaplickém kostele faráře, přivlečeného ze Soběnova. Fara byla vypálena a majetek fary byl rozkraden.[2][3][4]

V roce 1428 obdržel kaplický farář Johann, zvaný Kamenička (Cameniczka) finanční podporu od Johanna Ktila z Velenova (Welaun) na obnovu vypáleného fary.[2][3]

13. srpna 1482 udělil král Vladislav Jagellonský občanům Kaplice tzv. mílové právo.[2] Roku 1529 král Ferdinand I. potvrdil Kaplicím měšťanům všechna jejich privilegia.[2] 9. prosince 1653 císař Ferdinand III. potvrdil Kaplici sporná privilegia získaná v předcházejících obdobích (právo vařit pivo, právo míle atd.).[2][3]

8. října 1718 vypukl požár, při kterém během dvou hodin vyhořela podstatná část města.[2][3] V roce 1789 císař Josef II. potvrdil hraběcí buquoyské trhové obci Kaplice její, již za císařovny Marie Terezie potvrzená, privilegia.[2]

Dne 15. července 1872 vypukl další požár, při kterém opět vyhořela velká část města.[5]

V roce 1873 byl založen Hasičský požární sbor.[3][5] V roce 1913 byla dána do provozu obecní elektrárna na řece Malši.[3]

Po rozpadu Rakousko-uherské monarchie a skončení první světové války kapličtí občané německé národnosti omítli uznat hranici nového československého státu v hranicích dřívějšího Království českého a chtěli se připojt k Hornímu Rakousku. 15. listopadu 1918 byl státními orgány v Praze odvolán ze své funkce kaplický hejtman Schöbrle. Ten odmítal uposlechnout s odůvodněním, že podléhá pod vedení nově vytvořené německo-rakouské župy se sídlem v Linci. V polovině listopadu byl v Kaplici zatčen a do Lince internován pražskou vládou jmenovaný emisar Benno Castelinni a Němci odmítli i nadále být vůči ČSR loajální. Proto byly 3. prosince 1918 do Kaplice poslány roty českobudějovického 1. československého pěšího pluku a v Kaplici byla zřízena vojenská posádka.[6][7][3]

9. července 1936 byla Kaplice povýšena na město. Až do druhé světové války zde převažovalo německé obyvatelstvo. V roce 1938 byla Kaplice po podpisu Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu jako součást župy Oberdonau. V roce 1945 byla Kaplice obsazena Rudou armádou.

Do roku 1960 Kaplice byla okresním městem. V roce 1990 bylo území historického jádra města Kaplice prohlášeno městskou památkovou zónou.[8] V roce 1997 žilo přímo ve městě 6466 obyvatel a dalších 638 v přičleněných osadách.

Přírodní poměryEditovat

PodnebíEditovat

Kaplice leží dle Quittovy klimatické klasifikace v oblasti MT3. Jaro je mírné, normálně dlouhé až delší, léto je krátké, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, podzim je mírný, normálně dlouhý až delší, zima je mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá a normálně dlouhá.

Obecní správa a politikaEditovat

Členění městaEditovat

HospodářstvíEditovat

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří:

  • Brawe
  • Hauser
  • Engel

DopravaEditovat

Již od středověku Kaplice ležela na obchodní stezce do Dolních Rakous, zvané kaplická nebo též cáhlovská. Po ní se přepravovala hlavně sůl.

Železniční stanice Kaplice na trati č. 196 České BudějoviceSummerau je mimo území města, asi 4,5 km severoseverozápadně od centra města, na území obce Střítež, jejíž místní část v okolí nádraží se jmenuje Kaplice-nádraží. Samotná Střítež leží asi 2,5 km západně od nádraží. V blízkosti nádraží (necelý kilometr východně) je Rozpoutí, osada města Kaplice. Nádraží bylo uvedeno do provozu po roce 1871, název Kaplice nese od roku 1877. Asi 3,5 km jihozápadně od města je obec a nádraží Omlenice. Přibližně v téže stopě vedla již koněspřežná dráha Linec - České Budějovice, jejíž český úsek byl zprovozněn v září 1827, nejbližší stanici však měla až v Bujanově.

Kolem západního okraje města vede severojižním směrem mezinárodní silnice E55 (silnice I. třídy č. 3). Z Kaplice odbočují silnice II. třídy č. 158 na jihovýchod do Malont a Pohorské Vsi v Novohradských horách, na východ silnice č. 154 do Nových Hradů, kolem nádraží Kaplice vede západovýchodním směrem silnice II/157 z Českého Krumlova do Trhových Svinů.

Kaplice je místním centrem regionální autobusové dopravy. Od 1. září 2004 zde byl na okružní lince zaveden i provoz městské autobusové dopravy (linka č. 330009). Regionální autobusy zajišťují i spojení s nádražím.

SpolečnostEditovat

ŠkolstvíEditovat

  • Mateřské školy
  • Základní školy
  • Gymnázium, Střední odborná škola ekonomická a SOU
  • Gymnázium, Střední Odborná Škola Ekonomická A Střední Odborné Učiliště

KulturaEditovat

  • Kulturní dům
  • Kino

SportEditovat

  • Sportovní stadion
  • Motokrosový areál

FestivalyEditovat

  • Oktobrfest

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kaplici.

GalerieEditovat

Přírodní zajímavosti v okolíEditovat

OsobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c d e f g h SAILER, Herbert. Kaplice. 1. vyd. [s.l.]: Svazek měst a obcí regionu Pomalší, 2017. 
  3. a b c d e f g KAPLICE - Kalendárium Kaplice 2008 [ Zprávy - 2.1.2008 - Historie ]. www.mestokaplice.cz [online]. [cit. 2019-12-09]. Dostupné online. 
  4. TOMEK, VÁCLAV VLADIVOJ. Jan Žižka. Praha: V ráji Dostupné online. ISBN 80-900875-7-4. S. 146. 
  5. a b KAPLICE - Několik historických postřehů o boji proti požárům na Kaplicku - 1.část [ Zprávy - 3.11.2006 - Historie ]. www.mestokaplice.cz [online]. [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. 
  6. MÖRTL, OTTO. Kaplicko a Novohradsko : historie, krajina, turistické trasy. České Budějovice: Dona 91 pages s. Dostupné online. ISBN 8085463091, ISBN 9788085463095. OCLC 499187035 
  7. KAPLICE - Hejtman Sagner a Kaplice 1918 [ Zprávy - 26.11.2008 - Historie ]. www.mestokaplice.cz [online]. [cit. 2019-11-03]. Dostupné online. 
  8. Vyhláška Jihočeského KNV ze dne 19. 11. 1990 o prohlášení památkových zón ve městech a obcích Jihočeského kraje

Externí odkazyEditovat